Nemoci stáří
Vyšší věk bývá u psů, stejně jako u lidí, spojen s častějším výskytem některých onemocnění. Nejčastěji to bývají nemoci srdce, obezita, chronická onemocnění močových cest, cukrovka. Velice častá jsou též degenerativní onemocnění pohybového aparátu, spojená s chronickou bolestí. Bolestivé mohou být také chorobné změny v dutině ústní, tedy zubní kámen a záněty dásní. Pro staré psy jsou typická též nádorová onemocnění. Všechny tyto nemoci se lépe léčí nebo alespoň udržují pod kontrolou, pokud jsou zjištěny včas. Proto je namístě chodit se starším psem (zhruba od sedmi let) na pravidelné preventivní prohlídky každého půl roku.
Ovšem je známo, že během stárnutí dochází také ke změnám mentálních schopností. To znamená, že se snižuje schopnost učit se nové věci a dochází k zapomínání, někdy až k určité zmatenosti a dezorientaci. Někteří staří psi se začnou chovat bázlivě nebo nevrle či dokonce agresivně k lidem a k ostatním psům. Někdy mají poruchy spánku – v noci bdí a celé dny prospí. Velice obtěžujícím projevem stárnutí bývá nečistotnost. Těmto mentálním poruchám se říká syndrom kognitivní dysfunkce psů (Canine Cognitive Dysfunction Syndrome – CCDS) a má zřejmě mnoho společného s Alzheimerovou chorobou u lidí.
Jak na to?
Co tedy dělat, aby pes vydržel nejen dlouho žít, ale aby jeho život byl kvalitní?
1. Dbát na správnou výživu, aby pes nebyl obézní, ale ani podvyživený. Na trhu je dostatečný výběr krmiv pro psí seniory, existují i doplňky stravy, které zpomalují stárnutí mozkových buněk a tím oddalují výše zmíněné mentální poruchy. Poraďte se s vaším veterinářem, který produkt je pro vašeho psa nejvhodnější.
2. Dodržovat přiměřený pohybový režim. Se starým psem je lépe jít častěji na krátkou procházku než jej zatěžovat nárazovými celodenními výlety. Je třeba brát ohled na sníženou pohybovou schopnost a na větší riziko prochlazení nebo naopak přehřátí.
3. Udržovat mentální svěžest psa. Doma i na procházkách opakovat povely, které pes zná, dávat mu jednoduché úkoly a společně se radovat z jejich splnění, hrát si. Dopřát mu očichávání označkovaných míst, setkání s psími i lidskými kamarády – prostě psí společenský život (pokud o něj stojí).
4. Zajistit psovi doma dostatek klidu. Někteří lidé kupují ke starému psovi štěně, aby „omládl“. Ne vždy je to dobré. Drzé a nenechavé štěně může pro starého psa znamenat utrpení. Totéž platí o malých dětech. Starý pes musí mít takové místo, kde ho nikdo nebude obtěžovat.
5. Dbát na dobrý zdravotní stav. Každá náhlá změna chování (agrese, apatie, nechutenství, naříkání, neochota k pohybu) může souviset s bolestí. Neodkládejte návštěvu veterináře!
Přeji všem páníčkům, aby jim jejich pes vydržel co nejdéle zdravý a šťastný.