Původ a historie
U zrodu plemene byly (jak již jméno napovídá) appaloosy, křížené s různými plemeny poníků. Kolébkou tohoto plemene byla Amerika a později se o chov zasloužilo zejména Nizozemsko. Toto plemeno se začalo šlechtit teprve před pár desítkami let. Původním cílem chovatelů byla zmenšenina jezdeckého koně s atraktivním zbarvením. Do plemenitby byla zařazována různá plemena poníků – např. shetlandský pony či fallabella, která měla zmenšit chovné jedince. O lehkost a jemné rysy (především kloubů) se postarali velšští poníci, o zachování typických rysů jezdeckých koní zase hackneyové. Dnes nelze přesně vysledovat, jaká konkrétní plemena poníků byla použita. Někteří jedinci jsou podobnější spíše poníkům z britských ostrovů, jiní připomínají elegantní zmenšeninu jezdeckých koní. Jako většina poníků jsou dlouhověcí.
Standard plemene
Kohoutková výška se pohybuje v průměru okolo devadesáti centimetrů, tolerance je do 110 cm. Pokud jde o menší koně s KVH do 86 cm, pak mohou být za určitých podmínek zapsáni do registru AMHA – American Miniature Horse. Koně registrovaní v AMHA musí odpovídat standardu plemene, nesmí být vyšší než 34" inches, měřených od posledních žíní v hřívě. Hříbatům jsou vydány dočasné doklady za předpokladu, že jejich rodiče jsou v AMHA registrováni. Jestliže v pěti letech má kůň pod 34" inches, je mu vydána trvalá registrace. V Holandsku je pro plemeno mini appaloosa vedena samostatná plemenná kniha NAS nebo N.M.P.R.S. (Nederlandse Mini Paarden Registratie Stamboek).
Hlava je jemná, malá s jiskrným okem a krátkými špičatými oušky, krk je kratší a svalnatý, tělo by mělo být štíhlé s nevýrazným kohoutkem, záď je silná a kulatá, ocas vysoko nasazený. Nohy jsou štíhlé, s jemnými klouby a drobnými kopyty s kvalitní rohovinou. Barva je stejná jako u appaloos, tedy různě skvrnitá zbarvení. Hříva a ocas jsou na rozdíl od „velkých“ appaloos husté a spíše typicky poníkovské. Jsou to nenáročná zvířata, která mohou žít celoročně venku, mají nekonfliktní povahu. Chody jsou krátké a rychlé.
Využití
Tito líbiví poníci nejsou vhodní k ježdění, ale stejně jako američtí miniaturní koně jsou vhodní do zápřahu. Při show se používají k těmto účelům speciální dvoukolové vozíky, které poník bez problému uveze i s dospělým vozatajem. Neméně oblíbené jsou soutěže „skokové“, kdy malé překážky překonávají poníci vedení na ruce svými vodiči a posouzení získají v rámci halterových soutěží. V Holandsku je najdete jako domácí mazlíčky, kteří se popásají kolem stavení a starají se o stále dobře upravený trávník! Pro děti to jsou ideální mazlíčci, na kterých se mohou snadno naučit základní péči. V posledních letech se dostali i do zoologických zahrad, několik jich vlastní například Zoologická zahrada v Liberci. Jejich získání není právě nejjednodušší, obvykle je spojeno s cestou do Holandska přímo za tamními chovateli. Pořizovací cena je však vyšší, může se pohybovat od třiceti tisíc korun, u kvalitních chovných jedinců se mohou vyšplhat i na padesát tisíc. Počet těchto koníků v ČR není znám, mnozí poníci jsou bezpůvodoví. Přesto se již dostali k našim chovatelům a ti nezůstali lhostejní vůči jejich půvabu!