U nás ještě málo známé, málopočetné plemeno, které by si určitě zasloužilo větší pozornosti. Toto plemeno patří zřejmě k nejméně rozšířeným molossům vůbec. V naší zemi je užíván název mallorská doga, v Evropě Perro de Presa Mallorquin a ve Španělsku, zemi původu, je to Ca De Bou – „býčí pes“.
Když se řekne „doga“, každý si představí veliké a silné zvíře, ale mallorka je pes střední velikosti – průměrná kohoutková výška psa je 56 cm a váha 36 kg, obdélníkového formátu se silnou stavbou těla a výborným osvalením. Plemeno vykazuje výrazný rozdíl mezi pohlavími, což se projevuje především u lebky, jejíž obvod je u psů větší než u fen. Je to plemeno klidné a vyrovnané. Pod výrazem „kliďase“ se skrývá odvaha, statečnost a oddanost rodině, ve které žije.
Mallorka má srst barvy žíhané, může mít všechny odstíny žluté a černé. U žíhaných psů se upřednostňují tmavé barevné odstíny; u žlutých intenzivní zbarvení. Bílé skvrny jsou přípustné na tlapách hrudních končetin, na hrudi a na tlamě v maximálním rozsahu do 30 % plochy. Přípustná je také černá maska.
Angličané přivedli na Baleárské ostrovy vlastní bojové a hlídací psy a zkřížili je s dogou Iberského poloostrova, která žila také na Baleárách. Na počátku 18. století byly v Anglii zápasy mezi psy a býky velmi populární a Angličané žijící na ostrovech hledali psa, který by byl vhodný na takové zápasy. Uvedené okolnosti vysvětlují název plemene – Ca De Bou – býčí pes. Ve španělské plemenné knize je zachycena existence tohoto plemene již v roce 1923. První oficiální záznam pochází z roku 1928 a v roce 1929 byl pes uvedeného plemene poprvé předveden na výstavě v Barceloně, v této době byly již zápasy psů zakázány.
Základním rysem tohoto plemene je klidná povaha, ale podle okolností se může projevit také odvážně a chovat statečně; s lidmi vychází dobře a svému pánovi je věrný a oddaný. Jako hlídací a strážný pes je nepřekonatelný, vlastnost hlídání má vrozenou a nemusí se ji učit. V klidných situacích je důvěřivý a sebejistý; při vzrušení je jeho pohled pronikavý.
Miluje děti, se kterými si dokáže dlouho hrát. Je však pánovou velkou chybou nechávat psa hrát si s dítětem o samotě bez dozoru, ať jde již o toto jmenované plemeno nebo jiné.
Při výchově a výcviku není složité naučit mallorku poslušnosti a začlenit ji do rodiny, což je dobré prováděti již od útlého mládí. Ca De Bou si velice rád hraje a má rád procházky se svým pánem, na kterých ho dokáže provázet celé hodiny a vždy se na ně velice těší. Ale na druhou stranu dokáže i dlouhou dobu jen tak ležet u svého pána a jeho rodiny, hlavně že je s nimi v kontaktu. Velice dobře vycítí každou situaci v rodině a rychle se jí dokáže přizpůsobit. Dokáže vycítit i úmysl osoby, která nás navštíví. Ca De Bou vítá každého člena rodiny velmi radostně - říká se tomu tanec vrtících se zadků.
Naše mallorky asistují i při krmení jiných domácích zvířat, neprojevují vůči nim žádnou agresivitu a samy mezi sebou se vzájemně respektují a nenapadají se. Psi v sousedství naší zahrady je rovněž nechávají v klidu. S našimi mallorkami se snažíme trávit co nejvíce času, protože nám to přináší veliké množství pěkných zážitků.
Toto plemeno není náročné, dá se chovat jak doma, tak i venku v kotci se zateplenou boudou. Mallorka se dokáže i velmi dobře přizpůsobit životním podmínkám jak ve městě, tak i na venkově a životním podmínkám svého pána.
Kdo si ve svém životě pořídí Ca De Bou jako svého společníka a ochránce, už nikdy toto plemeno neopustí.
Pokud projevíte zájem o toto plemeno „Perro de Presa Mallorquin“, určitě vám rádi více informací podají například chovatelské stanice: „od Soutoku Orlic“, manželé Formanovi www.odsoutokuorlic. estranky.cz, „AnnJa Bohemia“, Jana Ševčíková – www.cadeb-ouannja.estranky.cz.