Babo raď! Když kočka ignoruje záchod

Co se dá dělat? Některá kočka má pro svou nečistotnost více důvodů z minule uvedeného seznamu, některou trápí ještě něco docela jiného. Vždy stojí za to projít si seznam důvodů, popřemýšlet, a pak zkusit zavést některá z osvědčených opatření. Pokud to nepomůže, je třeba vyhledat pomoc veterináře. Ten jednak posoudí zdravotní stav kočky a vyloučí nebo přeléčí souběžná fyzická onemocnění, ale také doporučí vhodné přípravky ovlivňující pozitivně kočičí psychiku. Ty usnadní kočce relaxaci a zmírní její nervozitu, strach a úzkost.

Mohou to být například syntetické kočičí feromony ve formě odpařovačů do zásuvky nebo obojků, které podnítí otírání tvářiček, protahování a rozvalování, mazlení, péči o kožíšek, klidný spánek a další projevy pohody. K dobré náladě mohou významně přispět doplňky stravy s obsahem tryptofanu (kapky nebo prášky k přimíchání do masových kapsiček), strach a stres potlačí kapsle s chutným alfa kasozepinem. Dále existuje řada bylinných preparátů aplikovaných buď do prostředí, nebo určených k vnitřnímu podání kočce, a homeopatických léků, které jsou při správném výběru překvapivě účinné. Všechny tyto přípravky jsou zdravotně neškodné, bez vedlejších účinků a snadno se aplikují. Jejich podávání však musí být každé kočce ušito na míru a zkombinováno s úpravou prostředí tak, aby mohl být jejich potenciál správně využit.

Když kočka vzdoruje všem snahám o vylepšení prostředí, zacházení, denního režimu i stravy a přírodní preparáty jsou na ni krátké, může veterinář sáhnout i k podání antidepresiv. Ovšem před tím si musí být jist, že kočka má v pořádku játra a ledviny, a v případě dlouhodobého podávání psychoaktivních léků musí správnou funkci těchto orgánů čas od času zkontrolovat vyšetřením vzorku krve.

Je třeba vzít na vědomí, že veškeré zde popsané zásady a poučky mají pouze omezený význam pro hrubou orientaci v problému. Každá kočka žije v jiném prostředí s jinými lidmi, má svou povahu, svůj žebříček hodnot. Abych ukázala alespoň část z celé ohromné šíře a rozmanitosti této oblasti kočičího chování, dala jsem dohromady pár typických dotazů, které mi na téma nečistotnosti přišly e-mailem. Jména koček, plemena i další podrobnosti jsou z etických důvodů pozměněny. Prosím, neberte mé odpovědi a závěry jako obecně platná doporučení, ale pouze jako inspiraci k hlubšímu studiu duše vaší kočky, popřípadě k návštěvě odborníka. Podívejme se tedy společně, co všechno se (asi) snažily kočky majitelům říci svými, ehm … výměšky.

Čůrá, kde nemá
Někteří autoři rozdělují tuto problematiku na močení jako takové a na značkování močí. Ovšem jsou kočky, které jak značkují, tak vydatně močí mimo určené místo, nebo jiné, u kterých se těžko rozlišuje, zda jde o značkování či nikoliv. Takže v našem souboru jsou všichni čůrající hříšníci pěkně pohromadě. Zkusila jsem je pro lepší přehlednost alespoň seřadit podle seznamu možných příčin jejich prohřešků.

Já chci čůrat vestoje jako kluk!
Máme ročního britského kocourka. Už od počátku byl problém ho naučit na záchodek, asi proto, že byl zvyklý na jiný a někde jinde. Trvalo to dlouho, ale časem se to naučil. Pak jsme byli na dovolené a o kocoura se v té době starala známá. Docela se „zkazil“ a začal občůrávat snad všechny rohy, které objevil (i do pračky vlezl, do vany!). Museli jsme za ním pořád chodit a hlídat ho, spoustu nocí jsme nespali, abychom ho vždy včas odnesli na jeho záchod. Když už tam konečně asi měsíc pravidelně chodil, dělali nám v bytě nové dveře a vznikl výklenek, do něhož se vyčůral. Od té doby už zase občůrává všude všechno. Prostě to vypadá, jako kdyby si z nás dělal srandu. Když jsme doma nebo když ho hlídáme, tak se nevyčůrá nikde jinde než v záchodě. Když spíme nebo jsme pryč, tak vždycky najdeme jednu nebo i víc louží. Divné je, že kadit chodí do záchodu z 99 %, ale čůrat tam nechce. Někdy jsme ho chytli přímo, když čůral v rohu, tak jsme ho dali hned do záchodu a nadali jsme mu, a za chvilku byla louže jinde nebo na stejném místě. Někdy hrabe v záchodě, pochválíme ho a za pět minut nato najdeme v rohu louži. Vždycky ale čůrá jenom tam, kde není koberec, a snaží se to pak zahrabat.

Dá se s tím něco dělat, nebo už se to nenaučí a bude muset jít z domu?

Pane jo! Vyhazov z domu … A přitom hned v úvodu stojí, že kocourek byl zřejmě zvyklý na jiný záchod umístěný někde jinde. Vrtá mi hlavou, proč tedy páníčci dělají celý rok násilí sobě i kocourkovi, místo aby se snažili přijít na to, jaký záchod mu bude vyhovovat a kam ho nejlépe umístit. Kocourek jim hodně napověděl: Chce čůrat na svislé plochy, má rád výklenky a uzavřené prostory, vysoké stěny. Z dotazu není zřejmé, kde je kocourkův záchod umístěn, ale je jasné, že tam, kde je, kocourovi vůbec nepasuje. Přesto se snaží páníčkům zavděčit, a když ho tak úporně stále nosí do toho nevyhovujícího záchodu, udělá jim radost, a v době jejich přítomnosti ukáže, že to s určitým sebezapřením zvládne. Ale jakmile usnou nebo odejdou, s úlevou jde čůrat na místo, které vyhovuje jemu, a pak poctivě zahrabává, co vytvořil.

Takže místo neustálého hlídání a rozčilování bude lepší pořídit další dva záchody s vysokými stěnami nebo kryté vysokým víkem, tak aby tam kocourek mohl močit pěkně vestoje, a umístit je tam, kde mu to bude nejlépe vyhovovat. Tedy jeden určitě do výklenku u dveří a druhý třeba vedle pračky do koupelny. I se stelivem bude dobré si pohrát a vybrat takové, ve kterém bude kocourek s chutí hrabat. Všechny jeho „produkty“ bych alespoň zpočátku ihned odstraňovala, aby záchodky byly stále čisté a lákavé.

(Z knížky MVDr. Hany Žertové, Babo raď – Když kočka ignoruje záchod.)