Amada Gouldové a její ideální typ

Mám odznak mezinárodního posuzovatele exotických ptáků 35 let. Za tu dobu se mi vtisklo do paměti hodně, především však představa správných typů a velikostí různých druhů ptáků. To je nutnost. Velikost každého ptáka je totiž veličina špatně měřitelná, veličina, kterou musíte umět odhadnout. Nemůžete ji opravdu změřit, a to dokonce ani tenkrát, když takového ptáka držíte v ruce a měříte jej. U většiny ptáků se udává délka jejich těla měřená od kořene horní čelisti zobáku po špičku ocasu. Taková míra je čistě orientační. Každý pták dokáže svoje tělo protáhnout do délky, anebo se zase schoulit. Ti, kdo se snaží takto ptáka změřit, dobře vědí, že pokaždé naměříte jiné míry. Někdy i dosti rozdílné.

Míry muzejních exemplářů pak nemůžete brát v úvahu vůbec, protože jde v podstatě jen o kůži, která může být natažena tak, že s velikostí živého ptáka nemá nic společného. V ornitologické literatuře se sice délka těla obvykle uvádí, ovšem téměř vždy na jiném místě textu než ostatní míry, které již bývají spolehlivější. Jde o délku křídla, která se měří od ohbí složeného křídla po špičku nejdelší letky, o délku běháku, délku ocasu a míry zobáku, kde se měří šířka, délka a výška. Asi nejspolehlivějším údajem, který napovídá nejvíce o velikosti ptáka, je jeho váha, dneska se spíše užívá pojem hmotnost. Při posuzování ptáků, které se provádí čistě jen jejich pozorováním, je samozřejmě hmotnost nepoužitelná. Pro posuzování zůstává nejdůležitějším znakem délka ptáka, ovšem svázaná s dalšími proporcemi jeho těla. Dalo by se to přirovnat k lidskému tělu tak, že bychom si mohli představit několik mužů stejné výšky, avšak jinak utvářeného těla. Kulturista, gymnasta, pivař, povaleč, jedlík nebo filozof nejspíš nebudou mít stejně utvářené postavy. U ptáků hledáme co nejlépe opticky utvářené postavy, neboli mezi nimi hledáme kulturisty nebo gymnasty. Skutečně se dá docela dobře vypozorovat, že stejní ptáci, i při stejné délce těla mají postavy vzbuzující dojem štíhlosti. Jsou úzcí v zádech a prsou, a dělají tak dojem delších. Jsou oproti nim ptáci robustní, širocí v zádech i prsou a dělají tím dojem kratších postav, ale jsou viditelně větší. Proto se velikost těla ptáků neposuzuje nějak samostatně, ale položka hodnocení nese název velikost, typ, postoj. Bývá jí vyhrazen největší podíl bodů z pomyslného ideálu. U drobných exotických ptáků zůstává pozice velikost, typ, postoj jako u ptáků pocházejících z přírody. Ani u přírodních ptáků není jejich velikost a síla těla stabilní, avšak pohybuje se v určitém rozmezí. U ptáků chovaných v klecích pak došlo asi jen u zebřiček k opravdu znatelnému nárůstu jejich postav, a je proto možné výstavní zebřičky považovat nejen za domestikované ptáky, ale snad i za speciální plemeno.

U ptáků pocházejících z volné přírody, kteří se pak v klecích dále rozmnožují, dochází obvykle z počátku ke zmenšování jejich postav. Proto bylo také zavedeno jejich posuzování, aby byly nalezeny nejsilnější a nejvhodnější kusy pro další chov. Skutečně většina ptáků, kteří jsou chováni v klecích po více generací, vypadá pak v postavách o mnoho větší než předchozí generace. U výstavních zebřiček pak přesáhla velikost ptáků velikost těla jejich přírodních předků. Zebřičky se tak staly speciální chovatelskou disciplínou. Výstavní typ naprosto převládl v klecích chovatelů a v Evropě dnes nenalezneme u chovatelů původní, skutečně australský typ zebřiček.

Avšak tento článek se týká amady Gouldové. Bez všeobecného úvodu by však měl článek jen malý smysl. Amady Gouldové pocházejí ze severu Austrálie a celé desítky let nebyly žádné nové do Evropy dovezeny. Je to však pták, který je po celé Evropě často chován v klecích a s úspěchem odchováván. V dnešní době existuje pak již celá řada barevných mutací, proto je možné považovat tyto ptáky za domestikovaný druh. Proto se objevily i ve standardu pro exotické ptáky. Stupnice pro posuzování je pro všechny druhy drobných exotických ptáků stejná bez ohledu na to, jestli jsou chováni v přírodní nebo domestikované formě. Naše stupnice je dělena na čtyři díly a vyhrazuje z ideálu, který představuje 100 bodů, pro postavu, typ a velikost 40 bodů, pro barvu a kresbu 35 bodů, pro křídla a ocas 10 bodů a pro zobák a nohy 15 bodů. Z toho je vidět, že velikost je pro dobré posouzení zásadní.

Proč tohle všechno zkoumám? Inu proto, že mně tady něco tak docela nesedí. Myslím tím amady Gouldové. Já jsem si před časem za pomoci počítače vyrobil makety andulky a výstavní zebřičky ve skutečně předepsané ideální velikosti, které je možné posadit přímo do výstavní klece, anebo je umístit na přední mřížku. Mám tak téměř dokonalé srovnání toho, jak vystavovaný pták odpovídá ideálu. Ukazoval jsem tuto svou pomůcku i některým zahraničním posuzovatelům. Pak jsem přijel na saskou výstavu do Budyšína a tam již seděly takové modely ve výstavní kleci také. A mezi nimi i Amada Gouldové. To mě trochu zarazilo, protože model vypadal spíše jako špaček. Ten pták byl příliš velký a také svou postavou nebyl typickou gouldou. Jestliže ten model byl odvozen od zahraničního standardu, v žádném případě bychom jej neměli přebírat. Náš standard z pera W. Wienera byl vydán v roce 1980 a kresbu gouldy mám na svědomí. Jednak se tam vloudil tiskařský šotek, pták nemá správný postoj, protože grafik si obrázek pootočil, aby se mu vešel do prázdného místa. Potom je tam zřejmě chyba moje jako kreslíře. Již si nepamatuji, podle čeho jsem to kreslil, nicméně se domnívám, že goulda by neměla mít žádné zaškrcení linie těla mezi krkem a zády. Takže jsem se rozhodl tohle nakreslit znovu, aby ideál lépe odpovídal tomu, jak by to mělo být, čeho chceme dosáhnout a co je vůbec možné. V takovém případě je nejlepší nejdřív znovu prostudovat vše, co se dá, protože i některé věci může mít člověk zafixovány špatně. Takže.

Obvyklé ornitologické míry, o kterých jsem psal na začátku článku, bohužel u většiny australských druhů astrildovitých v literatuře zcela chybí! Jen u amady Gouldové najdeme zmínky. Je to téměř neuvěřitelné, ale je tomu tak. Můžeme si to zopakovat a literaturu si projít. W. Wiener: Standard cizokrajného ptactva, 1979, SZN. Velikost 140 mm, délka ocasu je 70 mm, prostřední pera jsou prodloužena do vlasových konečků. Delšímu ocasu se dává přednost. (K tomuto textu se ještě budu vracet, protože je, řekněme, technicky zavádějící.) J. Karásek: Cizokrajní ptáci chovaní v klecích, vycházelo postupně koncem 30. let minulého století péčí KPEP Praha. Délka 11–14 cm, křídlo 6 cm, ocas 6–7 cm. DrSc. Franz Robiller: Prachtfinken – Vögel von drei Kontinenten, vydal VEB Deutcher Landwirtschaftsverlag Berlin, 1978. Délka těla asi 15 cm. Peter Clement: Finches and Sparrows, An Identification Guide, Christofer Helm, Londýn 1994. Délka těla 12,5–14 cm (5–51/2 in). Žádné další míry. Horst Bielfeld: das Prachtfinkenbuch, Ulmer, 1996. Délka těla 13–15 cm. Jürgen Nicolai a Joachim Steinbacher: Prachtfinken Australien, Ozeanien, Südostasien. Ulmer, 2001. Délka těla po konec prodloužených per asi 15 cm, bez nich asi 11 cm. Křídlo 60–69 mm, ocas 60–75 mm podle Keasta 1958. Hmotnost 14,5 g podle Halla, 1974, 14,3 g podle Tidemann et Woinarski, 1994. To se týká samců, samice by měly mít hmotnost větší, a sice 15,9–16,5 g podle Halla, 1974, 14,3–14,5 g podle Tidemann et Woinarski, 1994. To jsou asi jediné konkrétnější údaje, které lze v literatuře najít, avšak jestli jde o míry skutečně přírodních ptáků, by vyžadovalo další pátrání. Není to zase až tolik důležité. Vidíme, že míry délky těla se liší, centimetr není žádná míra, což se však blíží deseti procentům délky těla. Je tam však skryt šotek v podobě popisu ocasu ptáků, což naznačují jedině Nicolai se Steinbacherem. Ocas amady Gouldové je krátký, rovně zakončený a jedině dvě prostřední ocasní péra jsou až o dva centimetry delší. Celková délka ocasu se však měří i s těmito prodlouženými péry, což může být a je zavádějící. Délka těchto prodloužených pér je u samců delší než u samic a liší se i výrazně mezi jednotlivými samci. Protože však někteří samci drobných postav mohou mít více prodloužená střední ocasní péra a mohou tak dosahovat i těch 15 centimetrů, neznamená to, že jsou to skutečně velcí a mohutní ptáci. Je to v podstatě optický klam. Fotografií amad Gouldové, které bychom mohli považovat za skutečně v přírodě pořízené, je tak málo, že nám také jen málo pomohou. I z těchto několika snímků, které jsme si uznali jako za přírodní, je dosti zřejmé, že přírodní gouldy jsou spíše ptáci krátkých postav, širocí v prsou a zádech. Řekl bych, že typ, který upřednostňujeme při posuzování, je správný. Teď jde o to, vytvořit model ideálu ve skutečné velikosti, ve správných proporcích těla, aby příliš nepřesahoval možnosti dokonalosti přírodních ptáků, neboli jinak řečeno, aby ptáci dosahující při posuzování hodnot lehce nad 90 bodů, které bývají vyhrazeny vítězům, se tomuto ideálu téměř přibližovali. Jestliže je ideál 100 bodů, abych strhával od tohoto ideálu jen za drobné chyby. Dejme tomu ten pták nedosahuje zcela velikosti a dokonalosti křivek obrysů těla, za což se strhává obvykle okolo tří bodů. Prodloužená ocasní péra by mohla být delší, anebo jsou pomuchlaná, další bodík dolů, to je 96 bodů. Barva, zobák ani nohy nebývají zcela bez chyb, tady se strhávají 3–4 body a jsem u vítězů na 92 bodech, což je vynikající výsledek. To však mívá jen ten nejlepší pták výstavy a ty dva body si může připsat právě jen za vítězství. Pokud se dostane do konkurence ještě lepších ptáků, přichází o svůj bonus vítěze. Zkouška mezinárodních posuzovatelů se skládá mimo jiné i z praktického posouzení již krátce před tím posouzených ptáků. To je ošidné, protože se musíte vejít do rozmezí dvou bodů od skutečného posouzení, neboli musíte mít stejné oko jako posuzovatel před vámi. Nebo musíte mít natolik silné argumenty, že jimi utlučete zkušební komisi. Obvykle vám pak předepíší ještě jedno kontrolní posouzení, protože tady již začíná politika.

Aby uvažování o správné velikosti bylo co nejracionálnější, donutil jsem bratra, aby v rychlosti přeměřil několik kusů gould ze svého chovu. Neříká to však nic o ptácích v přírodě. Nedá se ani říci, jestli přírodní ptáci jsou mohutnější, anebo naopak, jestli se nám nezačíná vyvíjet nové plemeno výstavních gould, nicméně to může pomoci při správném „zaostření“ obrazu, který hledáme. Změřené míry jsem sestavil do tabulky.

Tímto měřením bylo prokázáno, že gouldy mohou mít skutečně délku těla 14 cm, ovšem i s prodlouženými ocasními péry. Po konec zarovnaných ocasních pér je délka asi jen 12 cm, což lépe odpovídá představě o velikosti. Rád bych však ještě změřil nějakého vítěze větší výstavy. (Německý standard však uvažuje o 12 cm ke zkrácenému ocasu.)

Jak tedy získat pokud možno ideální proporce postavy amady Gouldové? Vycházel jsem z vlastní fotografie, na které byl pták co nejblíže portrétu z profilu. Ten pták byl dobře hodnocen, dostal 89 bodů, i když se mi typově nelíbil pro „dlouhokřídlost“. Průměrným hodnotám délky křídla ovšem odpovídá. Na fotografii je zachycen v pozici „ve střehu“, kdy vytahuje hlavu s krkem do délky. To se dá na počítači upravit, a tak jsem mu hlavu zatáhl zpátky tak, aby byly křivky těla dobré. A také byl upraven posed, neboli aby pták seděl ve správném úhlu na správném bidélku. Když to všechno odpovídalo představám, počítač vygeneroval obrysy těla, které jsem vytiskl ve správné velikosti. Potom jsem to ručně překreslil a kresbu opět naskenoval a v počítači vyladil, aby to lépe odpovídalo ideálu. Podle toho chci vyrobit model, který chci porovnat s gouldami v nějaké větší soutěži. Takové porovnání může jedině přinést poznání, nakolik je tento model vhodný k tomu, aby byl možný jako vzor k dosažení ideálu. Postup na obrázcích je zřejmý.

Nejprve je představena původní fotografie, portrét ptáka.

Na fotografii číslo 2 jsou označena místa, na kterých je viditelné, jak pták v pozici „ve střehu“ vytáhl tělo do délky.

Na fotografii číslo 3 je odstraněno vše zbytečné, co k vytvoření ideálu nepotřebujeme. Jako přírodní bidélko.

Fotografie číslo 4 je již upravený snímek. Hlava s krkem byla poněkud zatažena zpět do těla, tělo bylo tedy zkráceno. Stále jsou však ještě viditelné křivky na těle způsobené tím, jak pták tělo natáhl. Nicméně správná, neboli ideální délka těla byla již dosažena. Proto budou ideální křivky upraveny na ruční kresbě. Z tohoto snímku budou vygenerovány obrysy těla.

Obrázek číslo 5. Jsou na něm vygenerované obrysy těla, které ještě nejsou ideální.

Na dalším obrázku číslo 6 jsou již upraveny obrysy těla směrem k ideálu. Na následujícím obrázku číslo 7 byly upravené křivky těla opraveny nejjednodušší cestou, ručně s pomocí pravítka a křivítka. Tento upravený obrázek bude předlohou k nakreslení definitivní kresby ideálu, tedy standardu. Podle tohoto standardu bude vytvořen i model, který bude možné použít i při posuzování. Protože lidské smysly nemusí být vždy dokonalé a v dnešní době je jen málo skutečně dobrých kreslířů, nakonec těch geniálních byla v dějinách jen hrstka, použil jsem počítač. Proto, abych nedokonalosti co nejvíce eliminoval. Možná, že mnozí budou mít na výsledek jiný názor. Tak to již bývá. Nicméně se domnívám, že tohle by mohl být přinejmenším dobrý základ pro náš standard amady Gouldové. Až u nás posuzovaní ptáci někdy nějak překonají tento ideál, bude jej možné samozřejmě změnit podle představy, kam chceme šlechtění směrovat. Nebo se může ukázat, že gouldy nemají dost předpokladu k dosažení velikosti takto předepsané a můžeme velikost i poněkud snížit. Nicméně však předpokládám, protože závěrečná kresba vychází z proporcí těla skutečného ptáka, jak bylo demonstrováno, že může být buď spolehlivým příkladem, anebo použitelná pro další úvahy. Kdykoliv. A také si každý může podle tohoto „dílenského“ výkresu vyrobit svůj vlastní model ideálu, podle kterého potom může vybírat svoje nejvhodnější ptáky na soutěžní výstavy. Doufám, že to někomu pomůže, v první řadě pak našemu chovu těchto atraktivních ptáků.

Tabulka měření gould 13. 10. 2010
POHLAVÍ, BARVA HLAVY	0,1 Č.H.	0,1 ČRV.H	0,1 ČRV.H	0,1 ČRV.H	1,0 Č.H.	1,0 ČRV.H	1,0 ČR.H	1,0 ČRV.H	1,0 ČRV.H	1,0 ČRV,H
DÉLKA TĚLA	130	131	126	125	142	146	BEZ ocasu	135	127	140
PŘESAH OCASNÍCH PER	14	8	10	10	19	28	0	20	14	22
OCAS			37	43	32	33	0	32	33	32
KŘÍDLO	69	67	67	71	68	69	68	65	65	69
NOHA (BĚHÁK)	15,4	13		15,6	16,1	15,4		14,7	14,9	14,04
ZOBÁK DÉLKA	11	10,9	10,7	11,6		11,3		11,59	10,8	11,38
ZOBÁK ŠÍŘKA	7,3	7,54	7,3	7,4		7		7,5	7,06	7,37
ZOBÁK VÝŠKA	8	8,5	7,7	8,4		8		8,2	8,2	7,7