Nová plemena králíků v současnosti
| Novošlechtění | Regenerační šlechtění |
| Angora saténová červená | Německý obrovitý strakáč havanovitý |
| Meklenburský strakáč divoce zbarvený | Siamský velký žlutý a modrý |
| Japonský modrý a japonský bílý | Český strakáč činčilový, modrožlutý |
| Anglický strakáč žlutý | Zaječí tříslový černý a tříslový modrý |
| Holandský japanovitý modrý | Siamský žlutý |
| Zakrslý zaječí | Holandský želvovinový a japanovitý |
| Tříslový marburský | Angora ruská černá |
V rámci přípravné fáze generování tohoto seriálu jsem oslovil téměř všechny majitele novošlechtění a regeneračních křížení, kteří měli v seznamu uvedenu svou e-mailovou adresu. Chovatele jsem v tomto e-mailu požádal o spolupráci a položil celkem šest otázek, pomocí kterých se dá stručně charakterizovat jejich dosavadní chov a výsledky. Byl jsem velmi mile překvapen, že z oslovených chovatelů mi hodně odpovědělo, a to v poměrně krátké době. Chtěl bych jim zde znovu poděkovat, protože seriál tak bude nyní daleko přesněji koncipován a bude poskytovat daleko přesnější informace. Celý seriál bude stavěn na následující osnově.
a) název plemene, resp. rázu, a jeho korektní zkratka
b) krátký úvod k plemeni, resp. rázu
c) popis plemene, resp. rázu – jeho specifické (šlechtěné) znaky
d) výchozí plemena, resp. rázy – popis exteriéru a zaměření na specifické znaky
e) rok započetí šlechtění
f) průběh šlechtění – v krátkosti
g) současný stav a počet chovatelů
Ještě velmi krátce k dvěma odborným termínům.
• Plemeno – je skupina zvířat v rámci daného domestikovaného druhu, jejichž jedinci mají shodné genotypové založení pro znaky a vlastnosti, a jsou si tedy i fenotypově podobní. Na vzniku plemene se podílel člověk a vzniklí jedinci v rámci jednoho plemene se mezi sebou páří a plodí životaschopné a plodné potomstvo. V zootechnice se jedná o základní jednotku. Plemena v rámci jednoho živočišného druhu se, samozřejmě, mohou křížit také mezi sebou – toho se ale v čistokrevných chovech využívá pouze při šlechtění nových plemen nebo zušlechťování plemen stávajících. Samotnou kapitolou je pak tzv. užitkové křížení, kdy vznikají hybridi se zaměřením na poskytování užitku. V klasických čistokrevných chovech se provádí čistokrevná plemenitba, čili se páří jedinci příslušní v rámci jednoho plemene.
• Ráz – je nižší jednotkou, než je plemeno, kdy je to skupina jedinců v rámci jednoho plemene pocházející ze specifické oblasti. V rámci králíkářství v užším pojetí se ale hovoří o rázech jako o barevných či kresebných „možnostech“ daného plemene. Jedno plemeno může mít i více barevných či kresebných rázů, pokud to podstata plemene dovoluje. Takovým příkladem je např. český strakáč (má 11 barevných rázů) či plemeno kalifornský (má 3 barevné rázy – černý, modrý a havanovitý). Stejně tak jsou i plemena bez rázů, kdy samotné plemeno je natolik svým vzhledem charakteristické, že nemá žádné rázy – tudíž nějaké barevné „varianty“ plemene neexistují. Takovým příkladem je např. plemeno durynský, český luštič, činčila malá aj.
Popis se vždy budu snažit doprovodit svými fotografiemi, a to jak jedinců výchozích, tak předně jedince šlechtěného, aby byl vidět maximální rozdíl. V tomto díle bude z rozsahových důvodů uvedeno pouze plemeno jedno, v dalších dílech již klasicky dvě plemena či rázy. První probíranou skupinou bude novošlechtění, poté se zaměříme na regenerační křížení a nakonec – jako bonus – uvedu plemena již úspěšně prošlá uznávacím řízením. Celou osnovu si vyzkoušíme nyní v praxi na prvním předvedeném plemeni.
1) Plemeno: angora saténová,
barevný ráz: červený
zkratka: ASačerv
Dlouhosrstá plemena králíků se dělí na dva základní typy dle charakteru srsti. Prvním typem je srst angorská, která je typická prodlouženými vlníky podsady a minimem tvrdších pesíků. Rouno má být kompaktní. Druhý typ dlouhé srsti je liščí srst, která je specifická tím, že početní složení typů chlupů je stejné jako u plemen s normální srstí, avšak jsou výrazně prodlouženy tvrdší pesíky, které spadají po bocích zvířete. Na první pohled se jedná o rozdílné typy, zejména v zahraničí. Angorští králíci jsou považováni za jedno z nejstarších plemen králíků vůbec a u nás se chovají přibližně od konce 18. století. V dobách před sedmdesáti, sto lety zaznamenali velký rozmach, protože se jedná o jediné plemeno králíka, které samo poskytuje užitek za života – vlnu. Ta bývala velmi ceněna pro své hřejivé vlastnosti a snesla srovnání i s nejkvalitnější vlnou ovčí. Angory tehdy tvořily většinou majoritní podíl z plemen na výstavách. Zlaté časy angor kulminovaly v době minulého režimu, kdy se kvalitní vlna vykupovala, čehož využívalo hodně chovatelů jako malého vedlejšího příjmu rodinné pokladny. Přibližně ale od osmdesátých let minulého století chov angor začal upadat a nyní jsou to, bohužel, jen pouhé početní promile tehdejšího širokého chovu. V současnosti se chovají jako ryze sportovní plemeno pro výstavy, někteří chovatelé mají snad doma kolovrátky na spřádání vlny, ale to jen spíš z nostalgie jako připomínku.
Základními, tzv. plemennými znaky angor je delší srst na určitých tělesných celcích – na koncích uší (tzv. praporky), na lících (licousy), na čele a temeni (čelenka) a na distálních („spodních“) částech končetin (tj. bačkory). Rouno na těle je tvořeno již zmíněnými hustými vlníky o délce minimálně 6 cm. Tyto stále dorůstají, a proto se angory několikrát ročně stříhají. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 3,5 až 5 kg, kdy takový jedinec dostane na výstavě za hmotnost v tomto intervalu plný počet bodů. Poměrně široký interval byl po léta tvořen jako případná rezerva po střiži (která se provádí asi čtyřikrát ročně), i když ostříhaná angora jako taková na výstavu nepatří. U nás se chová zejména angora bílá červenooká, podstatně méně již modrá, černá či červená anebo s ruskou kresbou. Tolik krátce k angorám bez saténového lesku - tedy již dávno uznaným. Cílem novošlechtění je přenést mimořádný lesk saténového králíka na dlouhou srst angory. Chovný cíl plemene (hmotnost, délka srsti, plemenné znaky atd.) tedy zůstává skoro stejný, až na požadavek vysokého lesku srsti, který se zde přidává navíc.
V roce 2006 bylo povoleno novošlechtění na saténovou podobu angor. Inspirací žadatelky bylo Německo a Švýcarsko, kde jsou podobné saténové angory již chovány. Vzhledem k tomu, že saténový lesk vysoce odrážející světlo krásně působí na dlouhosrstém králíkovi, bylo toto tedy stimulem pro vyšlechtění tohoto zajímavého plemene i u nás. Jako výchozí plemena byla zvolena angora bílá červenooká a saténový červený. Již v druhé generaci se vyštěpil požadovaný samec angory červené s leskem. V rámci šlechtění se vyštěpovaly dále (neočekávaně) též angory červené (tj. bez saténového lesku), modré či i černé anebo bílé modrooké. Zatím bylo využíváno pouze domácího českého chovu. Jedinci byli postupně vystavováni i na posledních čtyřech celostátních výstavách mladých králíků. S přibývajícími lety se chov viditelně zkvalitňuje. S těmito králíky jsem se poslední tři roky pravidelně setkával na výstavách a od prvotních „polotovarů“ s méně výrazným saténovým leskem a slabším vývinem plemenných znaků se postupně stávají velmi solidní jedinci. Vloni na celostátní výstavě mladých králíků v jihomoravských Uherčicích byla dokonce samice oceněna pohárem za nejlepšího jedince ze sekce novošlechtění. Konkrétního jedince přikládám na fotografii a jsem rád, že je na fotografii dobře zachycen i výrazný lesk srsti, zvláště na hlavě. V současné době jsou snahy vytvořit druhou linii, aby se do šlechtění zařadilo více zvířat nepříbuzných. Dále se pracuje zejména na korekci hmotnosti saténových angor a také na výraznějším vývinu plemenných znaků angory – u více jedinců v chovu. Zatím je šlechtí pouze původní žadatelka, a proto by bylo vhodné, kdyby se přihlásilo více zájemců, kteří by plemeno rychleji a efektivněji dokázali prošlechtit a dovést tak k vysněnému uznávacímu řízení.
