Od vajíčka ke kuřeti Násadová vejce

Důležité je vejce pravidelně sbírat – zamezíme tak opětovnému zahřívání další nosnicí a případnému rozbití, zašpinění. Sběr je důležitý především u kachen, které často snáší vejce ve výběhu. Při chladném počasí je tu nebezpečí namrznutí vajec.

Násadová vejce je vhodné skladovat v čisté místnosti s teplotou 8–15 °C a vlhkostí 55–75 %, vejce nesmí být vystavena přímému slunečnímu světlu. Slepičí vejce se skladují v proložkách uložená tupým koncem nahoru.

Vejce hus a kachen můžeme skladovat i „naplocho“, musí se jednou denně obrátit. Vejce hus musíme z hnízda odebírat, aby neprochladla, působením nízkých teplot zárodek odumírá. Vejce, která jsou déle skladovaná, se líhnou později a je dobré označit je datem snesení.

Vejce poškozují i prudké nárazy při manipulaci. Nešetrným zacházením můžeme porušit i skořápku. Násadová vejce označíme na tupém konci datem snesení, popř. číslem slepice. K označení použijeme tužku nebo potravinářskou barvu.

Ne všechna vajíčka, která od svého chovného hejna posbíráme, se hodí k líhnutí. Při výběru těch vhodných sledujeme:

– vnější znaky – hmotnost a tvar vajec, mechanický stav a čistotu skořápky, popř. způsob dezinfekce;
– vnitřní znaky – velikost a umístění vzduchové komůrky, pohyblivost a umístění žloutku, konzistenci bílku, přítomnost nežádoucích tělísek či skvrn.

Velikost vajec by měla odpovídat hmotnosti stanovené vzorníkem. Vhodná k líhnutí nejsou ani vejce malá ani velká (ta „extrémně velká“ mohou být dvoužloutková). Malá vejce snášejí většinou zvířata líhnutá pozdě, která bývají menšího vzrůstu, nevyvinutí jedinci mají v tělní dutině méně prostoru, mají menší orgány, zpracovávají méně potravy, získají méně živin a nesou méně vajec s nízkou hmotností, od nich odchovaná kuřata jsou menší. Kruh se uzavírá, protože tito jedinci často začnou nést až na jaře a z jejich snášky bychom měli opět pozdní kuřata. Menší vejce bývají také na začátku snáškového cyklu, kdy je nižší kvalita násadových vajec.

Tvar vajec by měl být normální, vejčitý, ne kulatý ani moc podlouhlý. Tvar vejce je možné definovat indexem tvaru vejce, který vypočítáme jako podíl podélného a příčného průměru vejce. Nejběžnější index je 1,32. Říká se, že z podlouhlých vajec se líhnou kohoutci, z kulatých slepičky, ale není to prokázáno. Naopak, u nepravidelných tvarů vajec se udává nižší líhnivost. Někdy se ale nasazení vajec nepříliš vhodného tvaru nevyhneme, vyřadili bychom tím z reprodukce některá, jinak cenná zvířata. Ze zkušenosti vím, že i líhnivost z téměř kulatých vajec může být dobrá. Také ze zkušenosti u slepic, a kolegové uvádí i u hus, je možné podle tvaru vejce určit, která slepice či husa ho snesla.

Skořápka násadových vajec nesmí být prasklá ani poškozená. Měla by být hladká, bez prstenců, nálitků, mramorovitosti a deformací. Neměla by být zašpiněná. Pokud vejce znečištěná jsou, neomýváme je vodou. Nečistoty obrousíme smirkovým papírem nebo drátěnkou.

Stáří násadových vajec lze odhadnout podle velikosti vzduchové bubliny, jejíž výška je daná vypařováním vody z bílku. U slepičích vajec by neměla být větší než 5 mm. Nedoporučuje se vejce skladovat déle než 7 dní. Při líhnutí ze starších vajec se uvádí zvýšení úmrtnosti zárodků především na počátku inkubace, kuřata se líhnou slabá a s velkými neuzavřenými pupky, prodlužuje se také doba klubání. Někteří chovatelé mají zkušenosti i s nasazováním starších vajec.

Žloutek je po prosvícení vejce jen stínově viditelný v jeho středu, bílek je průhledný bez cizích těles a krevních skvrn. Zárodek není při prosvětlení znatelný.
(Pokračování příště.)