Na krmítkách v Kostarice
Když jsme se s manželkou před pár dny vrátili z cesty po Kostarice, kterou zorganizovala cestovní kancelář Primaroute Jožky Nožičky (první u nás zaměřená na pozorování ptáků nebo také – jak je moderní – „Birdwatching“), hned jsme si šli koupit novou Faunu. Zaujal nás článek MVDr. Palkoviče „Krmítko pod Machu Pichu“ a hned jsme se rozhodli podělit se o své nové zážitky (i když předpokládám, že manželka se dostane k obšírnější „cestovní zprávě“). Peru je pro nás opravdu srdeční záležitost; pravá divočina, v pralese digitálním fotoaparátem toho zase až tak moc nejste schopni vyfotografovat. Kostarika je v tomto směru zcela unikátní, její značná část turistického ruchu je založena právě na pozorování a fotografování ptáků. Je to opravu přírodní zoologická zahrada, zvířata mají malou únikovou vzdálenost. Je to způsobeno tím, že Kostarika vede žebříček ve střední Americe v péči a ochraně přírody; čtvrtinu území zaujímají přírodní parky (státní i soukromé). Navštívili jsme jich osm. Samozřejmě za vstup se platí. U řady zařízení restauračních i ubytovacích jsou umístěna „krmítka“ se stále čerstvými banány a papájou. A tak se dá fotit ze vzdálenosti asi do deseti metrů, což je vhodná vzdálenost i pro běžný fotoaparát. Ostatně každý fotograf zvířat kromě dokonalého vybavení musí mít i velkou dávku štěstí.
Procestovali jsme Kostariku křížem krážem, od Karibiku po Pacifik, od panamské hranice po nikaragujskou. Měli jsme příležitost (asi jako první skupina Čechů) fotografovat amazonky hnědohlavé ve volné přírodě. Tento druh se v zajetí snad vůbec nechová a nenajdete ho ani v Loro Parku. U nás ve „Vašíčkovi“ je jen ne právě nejzdařilejší kresba. A chybí i v nejnovějším „Atlasu papoušků“ od Mathiase Reinschmidta. Bohužel v době, kdy jsme měli možnost pořídit fotky, pršelo. A tak se podívejte na pár ptačích krasavců, kteří přilétli ke krmítku.
Nakonec jsme měli možnost fotografovat ary arakangy na ohrazené soukromé farmě, kde pravidelně hnízdí ve starém mohutném vykotlaném stromě, ale za poplatek 3 $ za osobu! I tak se dá spojit ochrana přírody a byznys. Nelitovali jsme. Na farmě hnízdí i amazoňané žlutokrcí. Fotografování kolibříků přenecháme přece jen odborníkům – v letu je to fuška. Ale na krmítku se dají fotografovat dobře, dokonce se nechají i škrábat na bříšku! Po chvíli se z pralesa vynořil kynkažu, medvídkovitá šelmička s ovíjivým ocasem; a krmítka kolibříkům vypil …
Po stránce organizační nelze než naše kostarické průvodce pochválit, všechno klapalo snad na minuty, strava i ubytování na jedničku! A tak nezbývá než všem milovníkům přírody cestu do Kostariky doporučit.
