Chov psů a živnost
Příjmem souvisejícím s chovem psů se rozumí: příjem z prodeje štěňat, příjem z prodeje dospělých psů, příjem za krytí chovným psem. Chovatel, který má příjmy související s chovem psů, by se měl ve vlastním zájmu zajímat o to, jestli se na něj nevztahuje povinnost podat daňové přiznání.
Chov psů a jiných domácích mazlíčků je pro většinu chovatelů zájmovou činností. Stále diskutovanou otázkou jsou příjmy plynoucí z prodeje štěňat nebo příjmy získané za krytí chovným psem. Chovatelé psů s PP, jejich chovní jedinci i jejich odchovy jsou registrovaní, a jejich příjmy z chovu podléhají dani z příjmu. Můžeme se sice zlobit, že nemáme své čtyřnožce na výdělek. Že jsou celoživotní náklady na zajištění všech jejich životních potřeb vyšší než příjmy z jednoho či dvou vrhů v životě naší fenky. Není nám to nic platné, veškeré příjmy jsou upraveny Zákonem o dani z příjmu a týkají se i příjmů nahodilých. O co lépe na tom jsou množitelé nepapíráků? Prokázat existenci jejich vrhů a příjmů z nich plynoucích je nereálné.
Většina chovatelů nenaplňuje § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Tento paragraf říká, co je živnost: „Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ Vycházíme li z tohoto paragrafu, u většiny chovatelů se nejedná o činnost za účelem dosažení zisku, a při chovu jednoho nebo dvou jedinců a nízké frekvenci jejich odchovů se nejedná ani o soustavnou činnost. Příjmy z takového zájmového chovu psů se zpravidla řeší bez živnostenského oprávnění:
Příjmy podle § 10 – bez živnostenského oprávnění
Podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o dani z příjmu – ostatní příjmy, se jedná o příjmy z příležitostné činnosti. Příjmy do 20 000 Kč (příjmy před odpočtem výdajů) jsou od daně osvobozeny. V daňovém přiznání se vůbec neuvádí a daň se z nich neplatí. Daňové přiznání se podává, přesáhnou li příjmy v daném účetním období (kalendářní rok) částku 20 000 Kč.
V případě příjmů zdaňovaných podle § 10 nelze vytvořit ztrátu. Tzn. „případnou ztrátu“ není možné kompenzovat s příjmy podle § 6, 7, 8 a 9, ani ji odčítat v následujících letech.
Základem daně jsou příjmy, které jsou sníženy o prokazatelně vynaložené výdaje k jejich dosažení. Výdaje je možné uplatnit pouze do výše příjmů a nelze vytvořit ztrátu. Nelze uplatňovat výdaje v souvislosti s výstavami, zkouškami (startovné, cestovní výdaje, ubytování aj.), s výjimkou těch výdajů, které je nutné vynaložit na uchovnění . Uznatelné výdaje na chov psů podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o dani z příjmu – ostatní příjmy musí být doloženy daňovými doklady se všemi náležitostmi.
Příklad uznatelných výdajů, které lze uplatnit pouze s prvním vrhem feny, nebo v jednom účetním období (kalendářní rok) v návaznosti na příjmy za krytí chovným psem.
1. Zakoupení štěněte na chov – musí být podloženo řádnou kupní smlouvou.
2. Výdaje spojené s pořízením (náklady na cestu pro štěně – jízdenka, cena za dopravu autem – skutečná sazba vypočítaného dopravného dle platných sazeb, hovorné – vypsaný a podložený počet hovorů a cena).
3. Výdaje na korespondenci s plemennou knihou, klubem v souvislosti s chovem.
4. Výdaje na korespondenci související s výstavami, bonitacemi, svody, zkouškami, nezbytnými k uchovnění jedince (obálky, poštovné, kopírování dokladů aj.).
5. Výdaje na výstavy, zkoušky, bonitace, svody: lze uplatnit pouze výdaje, které jsou požadované k uchovnění (startovné, výstavní poplatky, náklady na cestu – jízdenka, cena za dopravu autem – skutečná sazba vypočítaného dopravného dle platných norem).
6. Výdaje spojené s veterinární péčí, která je nezbytná pro uchovnění jedince (RTG vyšetření loketních a kyčelních kloubů, vyšetření očí a další, které jsou u různých plemen odlišné).
Příklad uznatelných výdajů, které lze uplatnit od doby, kdy byla fena nakryta, až do prodeje posledního štěněte (předpokládají se dva měsíce):
1. Výdaje spojené s krytím feny (krycí poplatek, hovorné, doprava feny za psem aj.).
2. Náklady na veterinární ošetření v souvislosti s plánovaným krytím (očkování, odčervení, ošetření proti parazitům, vyšetření krve na progesteron, očkování proti herpesviru aj.).
3. Výdaje na veterinární péči o fenu: ultrazvuk, císařský řez aj.
4. Výdaje na krmení feny v době od krytí do porodu a výdaje na krmení feny od porodu do dvou měsíců po porodu. Výdaje na vitamíny, minerály a krmné doplňky pro fenu. Výdaje na koupi musí být doloženy daňovým dokladem. Spotřeba krmiva musí svým množstvím odpovídat plemeni. Tzn., například denní krmení stojí 50 Kč, březost je 62 dní.
5. Výdaje na krmení, minerály, vitamíny, sušené mléko, tvaroh, maso, těstoviny a jiné krmné doplňky pro štěňata do doby prodeje (dva měsíce). Výdaje na koupi musí být doloženy daňovým dokladem. Spotřeba krmiva musí svým množstvím odpovídat plemeni. Tzn., například denní krmení stojí 30 Kč×60 dní / 1 štěně.
6. Výdaje na pořízení porodní boudy, porodní bedny, klece, ohrádky, plen, podložek, dek, misek, sacích lahviček a jiných potřeb.
7. Výdaje na propagaci a inzerce vrhu. Výdaje na hovorné v souvislosti s prodejem.
8. Výdaje na veterinární péči štěňat: nutné veterinární zákroky, očkování a odčervení, tetování, čipování, očkovací průkazy, pasy.
9. Výdaje spojené s vystavením průkazů původu.
10. Úklidové a prací prostředky.
11. Výdaje na korespondenci.
V případě § 10 ostatní příjmy – příjmy z příležitostné činnosti (bez živnostenského oprávnění) nelze uplatňovat výdaje na další chované psy, seniory a výdaje za období, kdy nechováte.
Je nezbytné vědět, že uplatnit si lze pouze výdaje bezprostředně související s příjmem.
Tzn. necháte-li si štěně a další darujete, nelze si uplatnit výdaje vynaložené na obě štěňata, jelikož jste z nich žádný příjem neměli. Do výdajů, souvisejících se zdanitelným příjmem, lze tedy zahrnout jen poměrnou část. Například z 10 štěňat prodáte 8, můžete uplatnit 8/10 z celkové výše vynaložených výdajů na celý vrh.
Ve všech případech byste měli dokázat zdůvodnit nižší cenu štěněte, aby vám finanční úřad nedoměřil daň z příjmů s odůvodněním, že nízká cena byla stanovena za účelem snížení daňového základu.
Příjmy podle § 7 – s živnostenským oprávněním
V případě chovu s živnostenským oprávněním se jedná o živnost volnou – Chov zvířat a jejich výcvik. Podle § 7 odst. 3 zákona o dani z příjmů – jde o příjmy z podnikání, kdy je základem daně příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené k jeho dosažení, zajištění a udržení. Pokud chovatel provozuje chov na základě živnostenského listu jako živnost, všechny příjmy z chovu jsou předmětem daně, tedy i ty pod 20 000 Kč. Výdaje může odečítat dvěma způsoby:
1. Uplatnit výdaje ve výši 60 % z příjmů.
V případě uplatňování výdajů paušálem je nutná evidence o dosažených příjmech. Stanovení základu daně je třeba finančnímu úřadu při kontrole doložit.
2. Uplatnit skutečné výdaje, doložené daňovými doklady.
Podle § 7 v případě uplatňování výdajů ve skutečné výši je chovatel povinen vést jednoduchou daňovou evidenci příjmů a výdajů se všemi náležitostmi podle daňových zákonů.
Je nutné vést evidenci psů. Do výdajů je možné zahrnout vše, co s chovem souvisí, tedy i výdaje na výstavy, zkoušky, cestovné, ubytování, osobní vozidlo a další. Chovatelů s živnostenským listem se týká povinnost platit zdravotní a sociální pojištění.
Další možností podle Zákona o daních z příjmů, par. 7a, je daň stanovená paušální částkou. Na žádost poplatníka podanou nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období může správce daně stanovit daň paušální částkou. V tomto případě musí být podnikatelská činnost provozována bez zaměstnanců a spolupracujících osob, s výjimkou spolupráce druhého z manželů, kdy i tento může požádat o stanovení daně paušální částkou. Poplatník také nesmí být účastníkem sdružení, které není právnickou osobou.
Mnoho chovatelů nad problematikou daní z chovu mávne rukou a spoléhá na to, že na ně finanční kontrola nepřijde.
Když jsem našla ve schránce výzvu finančního úřadu, abych se dostavila a předložila účetnictví za uvedené roky ke kontrole, nenapadlo mě, že by se to mohlo týkat právě chovu psů. Po úvodním poučení, předložení občanského průkazu a nadiktování základních informací se mě úřednice dotázala na moje živnostenská oprávnění. Když jsem jí to do protokolu nadiktovala, zeptala se mě, jestli je to všechno. Následoval dotaz na moji živnost spojenou s chovem a výcvikem psů. Živnost na chov a výcvik jsem neměla. Celý další rozhovor a otázky se týkaly psů. Proč, to mě nepřekvapilo …
Vrátím-li se o tři měsíce zpět, vedla jsem na zkouškách fenku mé kamarádky, kterou jsme spolu s ní a mým psem cvičily na zkoušky, a to zcela nezištně. Na zkoušky jsem s ní jela já.
A to byl důvod budoucích kontrol. Na zkouškách mě oslovil jeden „velmi oblíbený výcvikář“, kterému vrtalo v hlavě, proč vedu cizí fenu. A já hloupá jsem si z něj opravdu ráda vystřelila a povykládala, jak cvičím skupinově, individuálně, nebo si psa vezmu na pár měsíců domů na výcvik. A to byl celý problém.
Došlo mi to velmi rychle a tak jsem zeptala, jestli tato kontrola vznikla na základě udání. Nejprve mi paní tvrdila, že tyto informace nesmí podávat. Když jsem jí sdělila jméno pisatele, důvod a okolnosti vedoucí k oznámení, potvrdila mi, že tato kontrola vznikla na základě dopisu. Jméno pisatele mi potvrdit z pochopitelných důvodů nemohla.
Jak se ukázalo, finanční úřad musí takováto oznámení prošetřit. Kontrola měla k dispozici všechny odchovy v mojí chovatelské stanici. Vyžádala si na ČMKU veškeré informace o odchovech včetně jmen, pohlaví, a registračních čísel, a tento protokol mi byl dán k nahlédnutí. Odevzdala jsem doklady a byla jsem opravdu ráda, že jsem otázku příjmů z chovu nepodcenila. Za čtrnáct dní mi zavolala paní z finančního úřadu, abych se dostavila podepsat protokol o kontrole s výsledkem: bez závad.
Proto nepodceňujme mezilidské vztahy. Nikdy nevíte, komu leží na srdci výše vašich příjmů a hlavně správnost jejich zdanění.
