Kůň v pohodě Díl 4.: Základ všeho – pohodová matka
Matka a hříbě
Ponechme stranou vědecké podklady tohoto tvrzení a podívejme se na celou věc prakticky. Prvním „zákonem“ existence bezproblémového koně, čili koně zdravého, psychicky stabilního a fyzicky výkonného, je totiž to, že už jeho matka musí žít v optimálních podmínkách. Přinejmenším během březosti a do odstavu hříběte. Musí být správně krmená, musí mít správný pohybový režim, sociální kontakty, musí být zdravá, musí se s ní správně manipulovat, musí i ona být přátelsky naladěná. Podívejme se na jednotlivé body trochu podrobněji.
1. Krmení
Nejen zkušenosti pozorných chovatelů, ale už i vědecké výzkumy říkají, že krmení březí klisny má velký dopad na vývoj plodu v její děloze. V současné době se můžeme setkat s jedním velmi častým nešvarem: překrmování koní obecně, což vede k jejich nadváze, a překrmování koní jádrem, konkrétně lehce stravitelnými cukry (především škroby v zrnech obilovin), což vede k tvorbě a sekreci velkého množství inzulínu majícího neblahý vliv na (nejen) vývoj plodu.
Během prvních dvou třetin březosti se má klisna krmit tak, jako by byla jalová. Jen je třeba ostřížím zrakem hlídat kvalitu krmiva. Je to logické: velikost plodu se v tu dobu měří na centimetry a skutečně není nutné ho „živit“ něčím navíc. Místo kvantity je nutné hledět na kvalitu krmiv, protože špatná krmiva v tuto dobu mohou napáchat více zla, než u skutečně jalové klisny. Pokud bude klisna překrmována, všechno navíc půjde do tukových zásob. Ty mohou později utiskovat hříbě, ovlivňovat jeho vývoj a metabolismus, zvýšit citlivost matky například na schvácení kopyt a ztížit i porod.
Přidávat budoucí matce můžete přibližně od 8. až 9. měsíce březosti, kdy plod začíná růst. Výrazně více krmení pak bude potřebovat první dva až tři měsíce po porodu, kdy produkuje velké množství mléka. V tuto dobu více než přehršel energie potřebuje dostatek kvalitních bílkovin, aby se v její děloze mohlo „stavět“ nové koňské tělo nebo, aby se v její mléčné žláze tvořilo hodnotné mléko. Jinými slovy: raději, než byste přidali obiloviny plné škrobů (= rychle dostupné energie, kterou potřebují spíš koně intenzivně fyzicky pracující), přidejte krmiva s vyšším obsahem bílkovin, například vojtěšku, sóju, pivovarské výrobky či krmné směsi speciálně určené pro vysokobřezí klisny.
Pokud budete klisně přidávat krmiva bohatá na škroby, bude v její krvi stoupat hladina glukózy a následně i hormonu inzulínu, který glukózu „nacpe“ do buněk. Bylo zjištěné, že právě tento hormon ovlivňuje i vývoj různých tkání a orgánů, například kostí či šlach. Hříbata matek překrmovaných během březosti jádrem tak podle všeho s větší pravděpodobností trpí na ortopedické vývojové poruchy, jako je osteochondróza, kontraktury šlach či „křivé nožky“. Následky některých z těchto problémů si pak mohou nést po celý život.
2. Pohyb
Kůň je zvíře pohybu a nejinak by tomu mělo být i u březích klisen. Každodenní pohyb je předpokladem dobré fyzické kondice, která má pozitivní vliv na mnoho důležitých funkcí budoucí matky a tím i jejího potomka: zlepšuje pravděpodobnost zabřeznutí, snižuje ukládání tuku, čili pomáhá udržovat optimální hmotnost a výživný stav klisny, zajišťuje rovnoměrné prokrvování všech tkání, zajišťuje výživu kloubů i buněk produkujících kopytní rohovinu. Předchází vzniku laminitidy a artrózy, podporuje samočistící funkci plic a je (společně s pobytem klisny venku) prevencí dýchacích potíží. To vše nejen usnadní klisně porod, ale pomáhá také kvalitnímu vývoji plodu, protože dobré prokysličení a prokrvení placenty je základním předpokladem zdraví a kvality vyvíjejícího se hříběte.
Březí klisna má proto pobývat co nejvíce na pastvině či aspoň ve výběhu. A samozřejmě lze na ní jezdit. Je-li zdravá, pak není důvodu, proč přestat s prací, na kterou byla zvyklá – tento trend v současné době panuje i u těhotných žen. Březost není nemoc, je to fyziologický stav a budoucí matka často může „běhat“ až do porodu. Je třeba jen dbát zvýšené opatrnosti a vyhnout se extrémům: vybírat povrch, po kterém se klisna pohybuje (nevhodný je led, bláto, tvrdo, prudké kopce, neznámý terén apod.), omezit intenzivní a hlavně silové tréninky / práci, které nejsou nic přirozeného (především pak skákání nebo práci v náročném terénu, ale třeba i těžší tah), samozřejmě volit složení stáda, aby nedošlo k pokopání matky. Pominu-li pravidla jezdeckého sportu, která nedovolují startovat na některých soutěžích klisnám od určitého měsíce březosti, pak není dobré ani v jiných případech s březí klisnou závodit či se účastnit podobných „sportovních“ akcí (např. Hubertů). Hrozí zde nejen zvýšené riziko velkých otřesů, pádu či jiného úrazu (například spojeného s přepravou), ale také různé infekce od cizích koní, které mohou postihnout i vyvíjející se plod (viz dále) a především pak zvýšený stres, který má za následek zvýšenou sekreci určitých hormonů ovlivňujících metabolismus a imunitu matky a dost možná i jejího plodu.
Proto pohyb ano, ale bez extrémů, volit pro klisnu obvyklé činnosti bez nutnosti měnit prostředí a po celou dobu dbát zvýšené opatrnosti.
3. Zdraví
Připouštět by se měly pouze zdravé klisny. Jak dalece to odpovídá skutečnosti? V přírodě je zdravá matka spolehlivější zárukou, že donosí a odchová zdravé hříbě, než matka nemocná či zesláblá. Samozřejmě u domestikovaných koní to není tak kritické, s pomocí člověka může i slabá či nemocná klisna hříbě porodit a člověk jí pomůže i s jeho odchovem. A navíc je mnoho klisen „nezdravých“ pouze a jen kvůli svým jezdcům či majitelům, například následkem úrazu ve sportu či nevhodných podmínek ustájení.
Přesto bych ráda varovala před praktikami ve stylu „ani /už se na ní nedá jezdit, tak co s ní – připustíme ji aspoň“! Pak se připouštějí klisny postižené alergickým či metabolickým onemocněním s nejistou či dokonce jistou dědičností (příkladem budiž letní vyrážka nebo třeba takzvané opakující se svalové problémy), klisny kulhající (často postižené artrózou, která však může být následkem vývojových ortopedických onemocnění, vad v exteriéru či slabé konstituce) nebo dušné. Myslete na to, že kulhající kůň velmi pravděpodobně trpí bolestí, často chronickou. To může mít za následek změny v hormonech a metabolismu klisny, které mohou ovlivnit vývoj plodu. Některé příčiny kulhání se však mohou zhoršovat během březosti, například proto, že klisna je těžší; často je to chronická artróza či schvácení kopyt. Výsledkem může být klisna, která není schopná chodit či dokonce ani stát … Dušnost zase znamená, že klisna do svého těla nedostane potřebné množství kyslíku, takže hrozí potenciální nebezpečí špatného vývoje plodu nebo i neschopnosti březost vůbec „udýchat“.
Z trochu jiného soudku jsou pak různé infekce, které mohou březí klisnu postihnout. Snad všem je známá nebezpečnost herpesvirového zmetání. Ale problém mohou způsobovat i zdánlivé banality, jako je chřipka. Pokud postihne klisnu v určitém stádiu březosti, může se negativně podepsat na vývoji určité části nebo tkáně plodu.
4. Prevence
A jsme u toho. Budoucí matka by měla být chráněná před případnými zdravotními problémy, především před infekcemi a parazity. Sem patří i to, že by se měla řádně naočkovat proti obvyklým infekcím (chřipka, herpesvirová infekce a tetanus) ještě před připouštěním. Proti herpesvirovému zmetání se pak doporučuje přeočkovat klisnu i během březosti. Aby hříbě mělo v mlezivu dostatek protilátek, očkuje se klisna i 4 až 6 týdnů před očekávaným porodem. Ale očkování není to jediné! Odolnost proti patogenům vzniká i tím, že klisna má zdravou imunitu a žije v prostředí, kde bude rodit, dostatečně dlouho. Proto by se neměla stěhovat později než měsíc, ideálně dva před porodem, aby si stihla vytvořit protilátky proti novým patogenům, které v jejím původním prostředí nebyly.
Samozřejmě je třeba klisnu držet pokud možno prostou parazitů, zejména těch vnitřních. Kromě řádného odčervování a kontroly trusu sem patří i péče o životní prostředí klisny, tedy důkladné místování boxu a častý úklid koblížků na pastvině.
Další prevencí, která zajistí březí klisně zdraví a jejímu plodu dobrý vývoj, je úprava chrupu. Pokud má klisna problémy se svými zuby, bude špatně žrát, což se může odrazit na nedostatečné výživě nenarozeného hříběte.
5. Sociální kontakty a vztah ke člověku
Klisna má žít ve stádě nebo aspoň ve skupině spřátelených koní. Jednak to minimalizuje případný stres, na druhé straně takový život poskytne klisně zdravý duševní vývoj, který se může projevit i zdravým vztahem k jejímu potomkovi.
Je logické, že pro pohodu hříběte bude mít velký význam i to, jak se jeho matka cítí v přítomnosti lidí a jak se k nim chová. Mládě totiž rádo přebírá vzorce chování své matky. Nelze se pak divit, že charakter koně se často připisuje genetickému vlivu: „zlé“ matky tak údajně plodí „zlé“ potomky … Pravda to občas je, přesto si nemyslím, že je tato vlastnost dědičná, ale spíš si ji vyrábějí samotní majitelé a chovatelé koní.
Vybírejte hříbě pečlivě
Přestože tento článek vypadá jako by byl sepsaný pro chovatele koní, není to úplně pravda. Představuje sice určité „nakopnutí“ pro ty, kteří si chtějí „vyrobit“ vlastní hříbě, ale i pro ty, kteří se rozhodli hříbě – či již staršího koně – koupit. Proto i v případě, že si budete pořizovat cizího koně, berte ohled na to, jaká je (byla) jeho matka – jak vypadá, jak se chová ke koním, lidem i svému hříběti. Jak byla krmená během březosti a laktace, zda žije a žila ve stádě, má dostatek pohybu a sociálních kontaktů. A samozřejmě: dívejte se, jak trávilo hříbě první dny svého života, zda bylo hned po narození co nejvíce venku, zda je zvyklé od mala na další koně, jak se k nim i k lidem chová. To vše totiž má velkou spojitost s matkou – a přesto už méně s její genetickou výbavou.
Příště si řekneme něco o tom, jak se chovat ke hříběti, jak ho vychovávat či nevychovávat, aby z něho vyrostl kůň v pohodě.
