Fauna Lví skály
Cesta k pevnosti krále Kassapy vede džunglí prostoupenou mnoha jezery. Otvorem, připomínajícím lví tlamu, se vstupuje do chodby vedoucí po 1866 schodech až na vrchol skály. Zde se na rozloze 1 200 metrů nacházejí zbytky paláce a velký, do skály vytesaný bazén. Odtud se otvírá úchvatný pohled na deštný prales a na rozlehlý, přísně symetricky členěný park na úpatí skály. Tento park, volně přecházející do okolní džungle, je protkán řadou uměle vytvořených potoků, kaskád a jezírek. Zahrady, které jsou vzhledem k celoročně teplému a vlhkému tropickému podnebí stále zahaleny v mlžném oparu, působí tajemně. Deštný prales a vodní zahrady, kde roste mnoho druhů endemitních rostlin (desítky druhů orchidejí), je rájem pro motýly, ryby, plazy, některé savce a hlavně ptáky. V cejlonských (dřívější pojmenování Srí Lanky) deštných lesích roste 217 druhů endemitních rostlin. Patří mezi ně orchideje, liány ale i stromy dosahující výšky až 45 metrů. Vyskytuje se zde 242 druhů motýlů, 107 druhů ryb (např. nádherný rájovec ostroocasý), 81 druhů hadů (nejznámější je kobra indická) a velký počet velkých plazů (krokodýl bahenní, varan skvrnitý). Na ostrově žije 92 druhů savců (15 endemitních), z nichž většina již patří mezi ohrožené. Kromě dvou poddruhů slona indického (cejlonský a bažinný) jsou to například medvěd pyskatý, dugong indický, kočka cejlonská, poddruh hulmana rudolícího, poddruh muntžaka indického či vzácný poddruh levharta (Pantera pardus kotiya). Na Srí Lance žije několik druhů stromových veverek. Patří mezi ně i největší veverka na světě, ratufa obrovská (Ratufa indica) nebo drobná veverka palmová, jejíž zvukové projevy připomínají zpěv ptáků. Díky dlouhodobé izolaci od asijské pevniny, tropickému klimatu a rozmanitosti přírodního prostředí žije na Srí Lance velké množství ptačích druhů. Z celkového počtu 435 je 33 druhů endemitních. Pozorování endemitů je však až na výjimky možné pouze v několika rezervacích. Je to například v rezervaci Jala a Bundala, kde žije velké množství zejména vodních ptáků. V Lesní rezervaci Sinharádža se kromě 70 % endemitních rostlin vyskytuje také několik druhů endemitních savců, 21 endemitních plazů a 18 endemitních druhů ptáků. Patří mezi ně například zoborožec srílanský (Ocyceros gingalensis), lorikul cejlonský (Loriculus beryllinus), kruhoočko srílanské (Zosterops ceylonensis) nebo pestře zbarvená kraska cejlonská (Urocissa ornata). Mnoho „běžných“ druhů lze však pozorovat na celém území ostrova. Žijí v městských parcích hlavního města Colomba i v zahradách hotelů. Jsou to zejména majny, loskutáci, bulbulové, timálie, špačci (pagodoví a růžoví), vlhy, rybaříci, mandelíci, dudci, alexandři velcí i malí.
V zahradách Sigiriye se mi poštěstilo pozorovat dva endemitní druhy. Endemit timálie srílanská (Turdoides rufescens) je nevýrazně hnědě zbarvená a od běžněji se vyskytující timálie žlutozobé (Turdoides affinis taprobanus) se liší pouze oranžově zbarveným zobákem a končetinami. Druhým endemitem, kterého jsem v této lokalitě spatřil, byl kur cejlonský (Gallus lafayetti). Je to nádherný, velmi plachý pták, který žije skrytě, a jen výjimečně vystupuje z husté džungle na okraje zdejších zahrad. V oblasti žijí také tři druhy vousáků. Dva druhy těchto zeleně zbarvených ptáků jsou rovněž endemitní. Je to vousák žlutočelý (Megalaima flavifrons) a krásně zbarvený drobný vousák cejlonský (Megalaima rubricapilla). Tyto dva druhy lze však v této lokalitě pozorovat jen velmi vzácně. Třetím druhem je běžnější, až 30 centimetrů velký a velmi hlučný vousák hnědohlavý (Megalaima zeylaanica), jehož hlasité a hluboké ku–krroo ku–krroo, patří dodnes k velmi častým zvukům ozývajícím se z džungle, která obklopuje palác krále Kassapy.
