Od vajíčka ke kuřeti
Vlastní líhnutí můžeme rozdělit na:
1. nasazování vajec do předlíhní
2. líhnutí v předlíhních s obracením vajec, prosvěcování vajec
3. líhnutí v dolíhni a klubání
U větších líhní můžeme buď nasazovat najednou, nebo postupně. Rozlišujeme systém nasazování třetinový, čtvrtinový či šestinový. Nejvhodnější je ale systém jednorázový, kdy je v líhni jedna věková kategorie zárodků.
Před nasazováním je nutné nechat vejce v klidu alespoň 12 hodin. Zejména při líhnutí vajec od více chovatelů je nezbytná dezinfekce vajec. Nejčastěji se provádí formaldehydovými parami.
V předlíhni jsou slepičí vejce většinou ukládána tupým koncem nahoru. Odchylka o 0,2 °C od uvedených teplot nemá na líhnutí vliv. Pokles o 1 °C a více má za následek zpomalený vývoj a zhoršenou líhnivost kuřat. Při teplotách pod 34 °C zárodky odumřou. Vyšší teplota má zejména ve druhé fázi líhnutí horší následky. Odumření zárodků může způsobit už teplota o 1,5 °C vyšší. Také se uvádí rozdílná optimální teplota při líhnutí různých plemen.
Důležité je obracení vajec, intervaly obracení jsou různé podle typu líhně, důležitá je jejich pravidelnost. Husí vejce ukládáme naplocho, obrací se dvakrát denně.
Mezi vejcem a jeho okolím dochází k nepřetržité výměně tepla. Vejce neustále vydává teplo, které vzniká při látkové výměně uvnitř. Ta je intenzivnější ve druhé části inkubace, proto je potřebné chlazení vajec, zejména těch od vodní drůbeže.
Prosvětlováním vajec se zjišťují vejce neoplodněná nebo s odumřelými zárodky. Slepičí vejce s bílou skořápkou se poprvé prosvětlují 5.–6. den, s hnědou skořápkou 7.–9. den. Zjišťují se neoplozená vejce. U vajec s vyvíjejícím se zárodkem je vidět tzv. pavouček – vyvinutá síť vlásečnic, tato vejce mají zvětšenou vzduchovou komůrku na 8–10 mm. Obsah prázdných vajec se jeví světlý, stejnorodý. Vejce s odumřelým zárodkem mají krevní oběh stažený do prstence nebo skvrny. Z líhně je vyřadíme, po uvaření je můžeme použít ke krmení.
Při druhém prosvětlování – u slepičích vajec 18. den vyřazujeme vejce s odumřelými zárodky. Odumřelé zárodky jsou zřetelně světlejší než živé, barva se nemění. Tato vejce mimo líheň velmi rychle chladnou. Perliččí vejce se podobně jako slepičí prosvětlují 2×, a to 9. a 23. den, křepelčí 7. a 14. den. Kachní vejce se prosvětlují 4×, 7., 16., 23. a 26. den inkubace. Při poslední prohlídce se překládají vejce do dolíhně. Husí vejce prosvětlujeme 3×, a to 7.–9. den, 14.–16. den a 25.–28. den. Při prohlídkách by se měla odstranit i vejce mikrobiálně napadená.
Líhnutí v dolíhni – vejce se do dolíhňových lísek pokládají naležato, neměla by se dotýkat a neotáčejí se.
Teplota vzduchu je obecně nižší oproti předlíhni, vlhkost vzduchu je zvýšená podle druhu drůbeže. Mláďata by se měla proklovávat na tupém konci, vlastní klubání by mělo být dokončeno do 24 hodin. Z dolíhní vyjímáme teprve dobře oschlá mláďata.
Po každém líhnutí důkladně vyčistíme, umyjeme a vydezinfikujeme líheň.
Líhnutí pod kvočnou
Kvokavost lze rozpoznat podle toho, že slepice zůstává sedět na hnízdě, bledne jí hřeben, vydává kvokavé zvuky. Slepice může kvokat i když v hejnu není kohout.
Počet nasazených vajec pod kvočnu záleží na její velikosti. Orientačně se pod slepici vejde 11–19 slepičích (můžeme podsadit i vejce jiného plemene), 9–11 krůtích, 9–11 kachních nebo 13–19 perliččích vajec, pod krůtu můžeme nasadit 20–30 slepičích, 17–19 kachních, 11–15 husích, 13–19 krůtích, 25–35 perliččích vajec, pod kachnu 9–13 kachních vajec. Husa obsedne 12–16 svých vajec a podobně pelička 13–19 vajec. Někteří chovatelé zkoušeli podsadit malým slepicím vejce křepelek. Ze zpráv, které mám, slepice (i zakrslých plemen) vejce rozmačkala.
Kvočnu před nasazením zbavíme cizopasníků. Hnízdo připravíme na klidném, stinném, dobře větratelném místě. Pokud nasazujeme více kvočen, neměly by se vzájemně rušit. Použít můžeme kukaně, ale vhodné je kvočny zcela oddělit tak, aby se nepotkávaly ani při krmení a napájení. Kvočnu by neměla rušit ani další zvířata z hejna, která ji často napadají, ale také by mohla pod ni snášet další vejce. Hnízdo vysteleme vhodným materiálem, např. slámou nebo senem. To, zda kvočna dobře sedí, můžeme vyzkoušet podložením atrap vajec. Hnízdo by nemělo být příliš hluboké, aby kvočna vejce při obracení nerozmačkala. Slepice vejce obrací až osmkrát denně, protože nejvíce se zahřívá horní vrstva vajec, nejchladnější jsou vejce na kraji hnízda. Tělo kvočny má teplotu asi 40 °C, teplota vajec kolísá od 32,2 do 39,5 °C. Ke konci líhnutí se kvočny vodní drůbeže častěji koupou, aby se vejce intenzivněji ochladila.
Potravu a vodu umisťujeme dál od hnízda, aby byla kvočna nucena hnízdo opustit. Vhodná ke krmení je např. pšenice nebo ječmen, popř. kukuřice. Nepodáváme směs pro nosnice, ani jiná krmiva bohatá na bílkoviny, která podporují snášku.
Také vejce nasazená pod kvočnami prosvětlujeme dvakrát, podobně jako v líhni. Při líhnutí kvočna odstraňuje skořápky. Vylíhlá mláďata můžeme odebrat, umístit do tepla, a po dolíhnutí všech ostatních zase kvočně vrátit, nejlépe večer.
Perličky mají pud sezení na vejcích zachovaný. Často zanáší, „svá hnízda“ si prostě najdou samy. Pokud je chováme ve větších výbězích, mnohdy se „ztracená“ perlička vrátí s vylíhlými kuřaty.
Velmi silný pud kvokavosti mají také krůty. Hnízda si samy většinou nestaví, jen vytlačí důlek v trávě a do něj snášejí vejce. Chovatel krůt J. Kalaš uvádí: „pud sezení na vejcích u krůt je tak silný, že pokud krůtě vejce vezmeme, nanosí do hnízda alespoň kulaté kamení či ořechy a sedí na nich. Krůty rády zanáší. Svá hnízda umí velmi dobře zamaskovat. Pokud krůta sedí na vejcích, je nutné ji kontrolovat, zda občas opouští hnízdo, aby se vyprázdnila, napila a nažrala. Pokud ne, musíme ji k opuštění hnízda donutit. Líhneme-li pod krůtou kachny nebo husy doba opuštění hnízda musí být delší (půl hodiny i více) a vejce musíme kropit.“
Husy snášejí vejce co druhý den. Z hnízda je vybíráme a vložíme zpět později, až když husa „pustí prach“ a z hnízda se nevzdaluje. Husy si své hnízdo vystelou prachovým peřím a vejce ještě peřím a slámou nebo senem přikryjí. Máme-li možnost, vkládáme nejstarší vejce do líhně nebo pod jinou kvočnu tak, aby huse zůstalo tolik vajec, kolik obsedne.
| Parametry líhnutí u jednotlivých druhů drůbeže | |||||||
| Čas inkubace (dny) |
Předlíheň | Přeložení |
Dolíheň | Ochlazování | |||
| Teplota (°C) |
Vlhkost (%) |
Teplota (°C) |
Vlhkost (%) |
||||
| Kur | 20–21 | 37,6–37,8 | 60–75 | 19 | 37,6–37,8 | 75–80 | Od 14. dne 5 min 2× denně |
| Krůty | 28 | 37,6–37,8 | 60–75 | 26 | 37,6–37,8 | 75–80 | |
| Japonské křepelky |
16-8 | 37,5–37,2 | 60 | 15 | 37–37,5 | 80–90 | |
| Perličky | 26-27 | 37,4–37,7 | 55–60 | 23 | 37,0 | 80 | Od 6. dne 2× denně 10 min |
| Husy | 28-31 | 37,1–37,7 | 60–70 | 26 | 37,0–37,5 | 70–90 | 1–2x denně, doba se postupně prodlužuje |
| Kachny | 26-28 | 37,4–37,9 | 60–70 | 24 | 37,3–37,8 | 70–90 | |
| Pižmovky | 35 | 30 |
