Biewer Yorkshire Terrier a la Pom Pon
Tento drobný psík si získává popularitu u milovníků psů prakticky po celém světě. Je veselý a rozmarný jako dítě. Dobře vychází jak s malými dětmi, tak s ostatními psy. Kromě toho, že pro všechny členy své rodiny je věrným přítelem, je také sebevědomý, veselý, zábavný a povahově vyrovnaný. Na rozdíl od jiných teriérů je to málo hlučný psík.
Jméno Biewer psík získal po svém šlechtiteli panu Werneru Biewerovi a jeho manželce paní Gertrudě z Německa. Ze spojení dvou tmavých jorkšírů se 20. ledna 1984 narodil první bílo-černý pes. Manželé Biewerovi byli z tohoto pejska tak nadšení, že selektivním chovným procesem vytvořili další. Takto položili základ nového psího plemene, kterému dali název Biewer yorkshire Terrier a la Pom Pon. Za jeho specifickým vzhledem – prolínajícími se bílými pruhy – stojí recesivní (potlačený) černo–bílý (strakatý) gen. Někdo se sice pokoušel následně dosáhnout vzhledu Biewera křížením Yorka a Shit–zu, ale tímto křížením sice vznikli Kříženci s různobarevnými strakatě tečkovaně pruhovanými bílými znaky, ale než dosáhli požadované srsti a charakteristických znaků v obličeji, ztratili znaky původní. Biewer se zvlněnou až kadeřavou srstí není pravým Biewerem, ale potomkem tohoto nepodařeného křížení.
Teprve po dalších pěti letech bylo možno ujednotit jeho standard. Následně narození psi byli registrováni jako Biewer Yorkshire Terriér a la Pom Pon. Přídavek jména vznikl z francouzštiny a měl vyjádřit hlavní povahové a exteriérové rysy psíka. V překladu znamená „střapec, nebo barevné klubíčko“.
V roce 1989 pan Biewer podepsal standard pro toto plemeno, ten však byl velice stručný. Obsahoval pouze údaj, že se jedná o Yorkshire teriéra bílo–modro–zlatého. Po smrti pana Biewera byl tento šlechtitelský program na několik let přerušen. Teprve v roce 2007 zástupci Biewer terriér Clubu kontaktovali paní Biewer a požádali ji o spolupráci při šlechtění tohoto pozoruhodného psíka.
V současnosti je Biewer terriér rasou uznávanou a vystavovanou v různých zemích. Největší popularity však dosáhli ve Spojených státech. ACR (Američan Canine Registry) je první organizací, která Biewery uznala jako samostatné plemeno, a pomáhá dále tuto rasu propagovat. Zároveň připravila také standard pro tohoto psíka.
Standard obsahuje přibližně tento popis:
Jedná se o teriéra s dlouhou jemnou srstí, která splývá naprosto rovně a stejnoměrně po obou stranách těla a rozděluje se pěšinkou od nosu až po špičku ocasu. Je to velmi kompaktní a elegantní psík, aktivní, pohotový, energický. Výška v kohoutku je do 23 cm, hmotnost do 3,2 kg, někdy i méně. Hlava je zploštělá, s krátkým čumáčkem a černým čenichem. Skus je rovný nebo nůžkový. Na hlavě je dlouhá srst černé nebo modré barvy s bílou, spolu s jasně zlatavým pálením. Zvláště dlouhá je srst na čumáku a okolo uší. Má zřetelně rozdělené barvy. Oči jsou středně velké, kulaté nebo mandlové s inteligentním výrazem. Okraje jsou tmavé barvy (tmavé orámování). Uši jsou malé, ve tvaru písmene „V“, vzpřímené, středně široce položené, pokryté chlupy. Jsou nasazeny na zadní části lebky a položeny v úrovni očí. Špičky by měly být oholeny. Tělo je střední velikosti s dobrou úrovní horní linie zad. Výška ramen je shodná s výškou zádi. Tělo může mít rozměry větší než výšku. Hrudní koš je mírně klenutý. Přední nohy musí být absolutně rovné při pohledu zezadu, pokryté chlupy, kolena mírně ohnutá při pohledu z boku. Tlapky jsou kulaté s bílými nebo černými drápky. Ocas je nesen vztyčený vysoko nad tělem, jeho délka musí být ke kolenům i dále, vypadá jako vlající praporek. Srst je dlouhá, bohatá s měkkou hedvábnou podsadou. Délka srsti by měla být od tří čtvrtin těla až k zemi. Vlasy se na temeni svazují do ohonu volně visícího.
Barvy: modro–bílo–zlatá, modrá barva musí být ocelově modrá, ne stříbřitě modrá. Barva hlavy modro–bílo–zlatá, symetricky zbarvená. Barva srsti modro-bílá, prolínající se, celá bílá nebo celá modrá s bílým límcem. Kromě hlavy nesmí být jinde na těle zlatá nebo hnědá barva. Hrudník, břicho a končetiny a špička ocasu jsou naprosto bílé. Bílá z hrudi by měla přejít na krytí krku až po bradu.
Temperament: je to psík inteligentní, loajální a velmi oddaný své lidské rodině. Miluje zábavu a hry jako malé dítě. Je skvělým společníkem pro všechny věkové kategorie.
Vady na jeho vzhledu: chybějící hnědá barva v obličeji, nestojící uši, stavba těla nepodobná jorkšírskému teriérovi, střapatá srst nebo srst s podsadou, špatná pigmentace očních víček a čenichu, špatný skus, zakulacená záda, hnědá, zlatá nebo Tan kdekoli na těle, nohách nebo ocase, nadváha. U psů nesestouplá varlata v šourku.
Plemeno biewer – jorkšírský teriér není prozatím uznáno organizací FCI.
Biewer se dožívá dvanácti až patnácti let. Upravuje se stejně jako Yorkshire terriér, doporučuje se koupat jedenkrát za tři týdny, používat kvalitní kosmetiku, rozčesávače, hřebeny a kartáče. V současnosti populární „krátký střih“ tomuto psíkovi rozhodně ubere na kráse.
