Fauna Epupských vodopádů
Řeka Kunene pramení v angolských horách, je dlouhá téměř tisíc kilometrů a její konečný úsek před vyústěním do Atlantického oceánu tvoří přirozenou hranici mezi Angolou a Namibií. V této oblasti vytváří řeka nesmírně krásnou přírodní scenérii. V délce jednoho a půl kilometru se zde její koryto rozlévá do mnoha souběžných ramen a dosahuje tak šířky až půl kilometru. Na jednotlivých ramenech se tvoří kaskády vodopádů a voda z nich padá v několika skocích až do hloubky šedesáti metrů. Žlutočervené skály, modrobílá divoce hučící voda, temně zelená bujná vegetace a stálá duha na blankytně modré obloze. To je neuvěřitelný a ohromující výjev, který se otevře po překonání nekonečné namibijské pouště. Epupské vodopády se nacházejí na severním konci pouště Namib, kde voda jako silný magnet přitahuje vše živé z širokého okolí. Oblast není součástí žádné rezervace ani národního parku. Toto místo se nachází v nechráněné divoké přírodě „pravé“ Afriky, kde se dosud zvěř pohybuje volně a domorodé kmeny žijí způsobem svých předků. Oblast obývají polonomádské kmeny Ovahimba. Himbové patří etnicky k početnému národu Hererů. V důsledku izolované polohy v oblasti si do značné míry uchovali své tradiční zvyky a způsob života. Přístřešky si budují z větví, hlíny a trusu zvířat, která chovají. Hlavním způsobem obživy jim jsou kozy a skot, který se volně, bez ohrad, popásá v okolí jejich obydlí. Epupské vodopády jsou místem setkávání Himbů žijících na území Angoly a Namibie.
V oblasti Kunene žijí nepříliš početná stáda některých vzácných druhů antilop. Vyskytuje se zde například kudu velký a přímorožec jihoafrický, ale také nejmenší antilopa na světě, tři až šest kilogramů vážící dikdik Kirkův. Dva druhy zde žijících velkých savců se svým chováním poněkud odlišují od zvířat žijících v jiných oblastech Afriky. Jsou to pouštní sloni a nosorožci dvourozí. V Kunene se vyskytuje velká skupina pouštních slonů. Jedná se asi o sto kusů největší formy slona afrického. Od ostatních slonů žijících v Africe se odlišují svojí výškou, která je v kohoutku až čtyři metry, a malými kly. Liší se i způsobem, jakým si opatřují potravu. Nevyvracejí stromy kvůli šťavnatým lístkům v koruně, ale své zdroje obživy si šetří. Stejně jako zdejší nosorožci dvourozí, urazí za den při shánění potravy až sedmdesát kilometrů a často jsou spatřeni i jen několik desítek kilometrů od pobřeží oceánu.
Na celém území Namibie se vyskytuje 630 druhů ptáků. V oblasti Kunene je to 238 druhů, z čehož deset je endemitních. Mnoho z nich se vyskytuje právě v okolí řeky a v blízkosti vodopádů. Břehy zarostlé mopany, baobaby, fíkovníky, palmami a mnoha endemitními druhy rostlin, poskytují úkryt a obživu nejen vodním ptákům, ale také mnoha dravcům, pěvcům, hmyzožravcům i některým papouškům. V oblasti je možné pozorovat papoušky hnědé a agapornise růžohrdlé. Okolí řeky je pak rájem hlavně pro ledňáčky, vlhy a mandelíky. Dalšími početnými obyvateli této panenské oblasti jsou zoborožci. Kromě dvou druhů endemitních – zoborožce namibijského (Tockus monteiri) a zoborožce damarského (Tockus damarensis) se zde vyskytují ještě další dva druhy – zoborožec žlutozobý jihoafrický (Tockus leucomelas) a zoborožec skalní (Tockus bradfieldi).
Řeka Kunene je jedna z nejkrásnějších řek Afriky a oblast hranice Angoly a Namibii. Je jedním z posledních míst pravé africké divoké přírody, dosud téměř nedotčené civilizací. V nejbližší době to však platit nebude. Již v roce 1992 se vlády Namibie a Angoly dohodly na společné stavbě přehrady a elektrárny na řece Kunene. Původní plán o úplném zaplavení oblasti, včetně Epupských vodopádů, byl naštěstí později pozměněn. Nicméně i současný plán výstavby čtyřicet kilometrů dlouhé vodní nádrže zasahující až k vodopádům povede k výraznému narušení místního ekosystému a díky přistěhovalcům i k fatálnímu ohrožení himbské kultury. Zanikne tak další z nemnoha zbývajících míst té opravdové divoké Afriky.
