Jde o druh, který je všeobecně známý díky svému charakteristickému zbarvení, hlasu a především díky své chocholce, kterou při vzrušení vztyčuje. Ještě před třiceti lety byl tento pták rozšířen více méně po celém území České republiky. Hnízdí v dutinách po datlu černém, ve štěrbinách ve zdi či v různých rourách. Živí se hmyzem, který nejčastěji vyhrabává ze země. Dnes je dudek v České republice vlivem systémových změn v zemědělství z 50. až 60. let minulého století velmi vzácný a jeho počty se odhadují pouze na 70 až 140 párů (Šťastný, Bejček, 2006). Dudek přilétá zpět na hnízdiště přibližně v první polovině dubna a odlétá v září až říjnu. Hnízdí jedenkrát až dvakrát ročně. Hnízdit začíná od konce dubna a na snůšce šesti až sedmi vajec sedí pouze samice 16 dní. Po vylíhnutí se oba rodiče starají o mláďata asi 4 týdny. Po vylétnutí mláďata ještě asi týden dokrmují.
V Rakousku ve vinařské oblasti „Wagram“ se podařilo rozmisťováním speciálních budek zvýšit populaci dudků za pět let ze dvou na neuvěřitelných asi 60 párů (Nuhlíčková, 2010). Bylo zjištěno, že dudci velmi dobře obsazují hnízdní budky umístěné v kůlničkách na vinohradnické nářadí.
Stejnou metodu jsme použili také a ve vinařské oblasti v okolí Milotic jsme vysadili pět budek, které jsme umístili do improvizovaných kůlniček. Ty jsme vyrobili z palet a plechu. Výroba těchto budek je poměrně časově náročná a nákladná.
Budky umístěné v kůlničkách obsazují dudci mnohem ochotněji než budky umístěné přímo na vinici. Podle poznatků z Rakouska kůlničky působí na mikroklima v hnízdní budce, a vletový otvor umístěný nízko nad zemí je pro dudky velmi vhodný z toho důvodu, že výše umístěné vletové otvory často obsazuje špaček obecný (Sturnus vulgaris), který přilétá a hnízdí o něco dříve než dudek. Navíc ve vinařských oblastech není příliš vítaným hostem.
Budky pro dudky byly umístěny ve vinařské lokalitě „Šidleny“ v blízkosti PR Horky a v zámeckém parku SZ Milotice. Území v okolí Milotic je součástí ptačí oblasti Bzenecká Doubrava a Strážnické Pomoraví a je jednou z mála lokalit v České republice, kde se ještě dudek chocholatý vyskytuje.
Budky pro dudky nejsou zcela přirozeným postupem pro zvyšování populace těchto ptáků, ale jejich instalace v terénu může částečně nahradit absenci přirozených dutin, které v dnešní intenzivně zemědělsky využívané krajině schází. Vyvěšování budek zvyšuje možnost položení základů pro obnovení populace tohoto velmi užitečného a krásného ptáka.
Zdroj:
KUBÍK, V., 1994: K poznání dudka chocholatého (Upupa epops). Zpr. JMP ČSO 12:5–14.
NUHLÍČKOVÁ, S., 2010: Podpora hnízdění dudka chocholatého v Rakousku. Ptačí svět – časopis ČSO 2/2010.
ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V., HUDEC, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Aventinum s. r. o. Praha, 463 s.
VIKTORA, L., ILLICH, O., 2010: Jak se žije dudkům? Kroužkovatel – duben 2010.