Inu, možné je to docela snadno. Do teď byl kocour doma sám, všechna teplá místečka, bezpečné schovávačky, zajímavé hračky, vybrané lahůdky, paniččina pozornost a čas patřily jemu. A najednou se má o všechno dělit, a ještě k tomu se psem – odvěkým konkurenčním predátorem? To tedy ne! Honem všechno podepsat, aby bylo jasné, kdo tu vládne a kdo je tu jen trpěn.
Pro začátek bych oběma zvířatům trochu omezila prostor, tak aby se pes nedostal na místa, kde bude bydlet kocour, a naopak. Nejde o to, zavřít mezi nimi dveře. Spíše nasadit na panty místo dveří mříž nebo nahradit skleněnou výplň dveří pletivem. Tak bude možné s oběma komunikovat a dopřát kocourovi i psovi čas k tomu, aby se z bezpečné vzdálenosti pozorovali a poznávali, popřípadě korigovat jejich vzájemné interakce. I po odstranění mříže musejí být místa, kde má kocour misky a záchod, zajištěna před návštěvou psa. Ideální jsou kočičí dvířka například do koupelny či prádelny – pokud ovšem kocour není větší než pes.
Když se k těmto počinům kocourovi přidá nějaké atraktivní místečko ve výšce, kam pes nemůže, hodně mazlení, pravidelné příjemné rituály, popřípadě pohodové feromony pro rychlejší nástup uvolnění a klidného spaní, bude možná brzy docela rád, že má kamaráda.
Zbavte nás těch zlých kocourů!
Máme osmiletého vykastrovaného kocoura Mourka a ze stejného vrhu i kočku, ta je také vykastrovaná. Před rokem jsme se přestěhovali do domu se zahradou a začaly nám problémy. Před tím jsme bydleli v bytě a kočky neměly přístup ven. Nyní mohou ven, kdykoli chtějí, a užívají si pobyt na zahradě. Jenže na naši zahradu chodí také dva kocouři ze sousedství, a ti nejsou vykastrovaní. Několikrát jsme museli zasahovat, když tito kocouři proháněli naše kočky, Mourek byl už mockrát pokousán. V noci se ze zahrady ozývají příšerné skřeky a naše kočky jsou z toho evidentně nervózní. Mourek začal značkovat záclony a závěsy kolem oken a dveří na terasu. Ale nezůstalo jen u toho. Močí i na stůl, když je na něm něco položeno, na gauč, na křesla, na ledničku i mikrovlnku. Je možné, že Mourek tím protestuje proti přítomnosti jiných koček na naší zahradě, i když je vykastrovaný?
Chudák Mourek! Osm let bylo jeho teritorium pro všechny toulavé kočky naprosto nedostupné a on si žil klidným a spokojeným životem bytového kocoura. A najednou tohle! Všechny jeho jistoty jsou ohroženy a ještě dostal na frak. Není divu, že se po počátečním marném úsilí zabezpečit dům voňavými značkami kolem oken a dveří rozhodl požádat důrazně své lidi o pomoc. Napsal jim to na místa, která jsou nejdůležitější pro celou rodinu včetně koček, protože se tam jí a odpočívá.
Co teď? Tady nebudou pohodové feromony, luxusní záchodek, ani kapky pro lepší náladu nic platné, dokud cizí kocouři ze zahrady nezmizí. Leckterého militantně založeného čtenáře teď určitě napadne řada ukrutných způsobů, jak kocourům zahradu znepříjemnit. Jenže majitelé koček jsou vesměs laskaví a útlocitní lidé (alespoň většina z nich) a navíc zákon chrání i zlé, nevykastrované kocoury okupující cizí zahrady a terorizující jejich obyvatele. Nezbývá než použít jemné metody odpuzení. Jako první se nabízí úprava plotu v jeho horní části tak, aby ho kocouři nemohli přelézt (tedy oblouk směrem dolů na vnější straně), a v dolní části tak, aby nešel podlézt. Pozor – je třeba také odstranit stromy rostoucí blízko plotu! Dá to hodně práce, ale mohlo by to mít efekt, protože kocouři na rozdíl od psů obvykle díru do pletiva udělat nedokážou, a ani v podhrabávání nejsou příliš zdatní. Další možnou odpuzovací metodou je voda. Pokud se rodina vystřídá u hadice a alespoň tři dny a tři noci po sobě důsledně pokropí pořádným proudem studené vody každou kočku, která jen nakoukne do zahrady (samozřejmě vlastní kočky je třeba v té době držet doma), mělo by to nezvané návštěvníky přesvědčit, že na tuhle zahradu není radno vstupovat. Nejlépe se osvědčilo spojit proud vody s nějakým zvukem, třeba zatroubením na dětskou trumpetku. Pravda, v noci se asi nikdo v širém okolí nevyspí, ale po dostatečném počtu opakování vznikne u kocourů klasický podmíněný reflex: „Tradá“ znamená studenou sprchu. Pak už nebude třeba držet pohotovost u hadice a stačí sem tam obejít kolem plotu a troubit. Zdaleka nejjednodušším řešením je ale pořízení mladého teriéra nebo jezevčíka. Takového, co vyrůstal s kočkami, takže domácí miciny pohybující se volným krokem a suverénním způsobem po domě bude brát za kamarády, zato cizí kocoury pobíhající nebo plížící se po zahradě s náramnou chutí vyžene. Jen je i zde třeba dbát na zákon a psa proti kocourům neštvat (bude dost naštvaný sám).
(Z knížky MVDr. Hany Žertové, Babo raď – Když kočka ignoruje záchod.)