Sexuální tance pralesních pipulek
Dva samečci se dělí o tokaniště – poněkud nerovnoprávně. Oba usilovně tančí a zpívají, aby přilákali co nejvíce samiček. Alfa samec poté oplodní celý přítomný harém, zatímco beta se k samičkám ani neodvažuje přiblížit.
„Je to jediný případ samčí spolupráce při rozmnožování v živočišné říši,“ komentoval překvapivé výsledky terénní expedice do pralesů Kostariky ornitolog David McDonald z univerzity v americkém Wyomingu. U sociálních druhů existuje něco vzdáleně podobného, ovšem založeného na příbuzenských vztazích. Pipulky ale nejsou hejnoví ptáci a tančící dvojice samečků vůbec nemusí být v příbuzenském vztahu.
Tandem samečků ale má logiku. Samičkám je jedno, jestli se s nimi páří alfa nebo beta, na tokaništi je láká dokonalost výkonu samců. Spolupráce je tedy pro ně výhodnější než konkurenční vztah, protože čím bude jejich společné představení složitější, tím více samiček přilákají. Jenže co z toho má beta?
„Partnerství“ samečků trvá i pět let a celou tu dobu se beta samec nedostane ke kopulaci. Nepokusí se svého soka vytlačit ani mu „ukrást“ alespoň jednu jedinou samičku. I když je třeba v tanci a zpěvu lepší, prostě čeká, až alfa „zemře“, pokračoval McDonald s tím, že pipulky se dožívají i patnácti let. Přežije-li beta alfu, zdědí společné tokaniště se samičkami a může si vybrat nového betu z houfu odrůstajících „plonkových“ samečků, potulujících se v okolí. Mezi nimi zřejmě panují složité sociální vztahy, které rozhodnou o jejich příštím postavení: kdo bude vyvolený, aby nastoupil k novopečenému alfa samci jako jeho taneční partner.
