Mnoho lidí ví, že Čivava je malý společenský pes, ale neví, že čivava je nejmenší pes na světe. Dle standardu váží v dospělosti 1-3 kg. Nejčastěji se vyskytují pejskové vážící kolem 2 kg. Možná i z tohoto důvodu pak pejsek následuje svého majitele na dovolenou nebo i do zaměstnání. Vždyť takový malý pejsek je nesmírně milý a působí nejen na svého pána, ale i na jeho okolí antidepresívně. Jakáže čivava vlastně je?
k. Zkrátka příjemný společník pro každého milovníka zvířat. Jelikož chovám čivavy již řadu let, setkávám se s názorem, že něco tak malého se nemůže chovat jako opravdový pes, ale opak je pravdou. Čivava je nebojácný a dovede se vypořádat i se sokem. Přesto není tento pejsek agresivní. Toto malé plemeno má velkou výhodu, stále žijete jakoby se štěňátkem, jelikož čivava nebude nikdy tak velký jako ostatní členové psí smečky.
U čivavy existují dvě varianty - krátko a dlouhosrstá. Těžko říct, která je oblíbenější. Je to věc individuální. Snad pro astmatiky a alergiky je vhodnější krátkosrstá varianta, která stále více rozšiřuje okruh svých příznivců. Vždyť také první čivavy, které se vyskytovaly již před naším letopočtem v Mexiku, byly krátkosrsté. Historii má toto plemeno velmi starou. Tito pejskové žili se kmeny Toltéků, Aztéků a Mayů. Stejně tak jako v dobách minulých i teď se těší čivava velké oblibě.
Barevná škála je rozsáhlá, standard neudává žádnou barvu, tzn., že všechny barvy i jejich rozmístění jsou povoleny. Toto nám mohou závidět chovatelé jiných plemen, kteří bojují s barevnými odchylkami a pihami u svých pejsků.
Čivava patří k plemenům, která se dožívají velmi vysokého věku. Nepatří k plemenům zatíženým vrozenými vadami, takže je to i přes svou nízkou hmotnost odolný, zdravý pejsek.
Čivava není nejlevnějším plemenem, snad i proto, že fenečka nemívá tolik štěňátek jako fena větší rasy. Cena čivav je v zahraničí kolem 1500 DM. U nás je tato cena o něco nižší. Samozřejmě mám na mysli pejska s průkazem původu. Pejska bez průkazu původu zásadně nedoporučuji. Mnozí majitelé bezpapírových čivav jsou pak velmi zklamáni, že jim místo čivavy vyrostl drahý voříšek.
O čivavách vyšly dvě knihy. Jedna je německá a druhá česká, kterou napsala současná prezidentka klubu chovatelů čivav a naháčů Zdena Jílková a hlavní poradkyně chovu MVDr. Jitka Pacltová, které jsme vděčni za chov čivav u nás. Tato paní přivezla v roce 1971 první fenečku čivavy krátkosrsté. Fenečka Carissima Ali-Ettes pocházela z USA. Právě tato krátkosrstá fena položila základy chovu čivav u nás. A tak se díky obětavosti a zájmu MUDr. Pacltové staly čivavy tak oblíbené, že jsou dnes hojně zastoupeny na každé psí výstavě. Kniha obou autorek je napsána příjemnou formou, je to povídka ze života, čte se jedním dechem, vydalo ji nakladatelství Dona.
Snad jste se alespoň něco málo o čivavách dozvěděli, vždyť lidé, kteří nemyslí jen na sebe a nechtějí vychovávat ze svých dětí sobce, není nikdy dost. Snad mnoho chovatelů pejsků i já jsem přesvědčena, že u čivav většina dělá pejskařinu hlavně pro radost. Pejskařů není nikdy dost, proto každý chovatel rád seznámí zájemce o čivavy se svým chovem a poskytne cenné rady a zkušenosti. Přeji všem pejskařům i jejich miláčkům mnoho výstavních úspěchů a krásné, zdravé odchovy. K tomu i pochopení lidí v okolí, kterého si já sama velmi cením.