Rozdíl mezi šlechtěním v sekci novošlechtění a mezi sekcí regeneračních křížení jsem podotkl v úvodu tohoto seriálu. Pro připomenutí uvádím, že při novošlechtění vytváříme nová (dosud ve světě anebo aspoň u nás) neuznaná plemena či barevné rázy. Tak či tak se snažíme docílit něčeho nového. Zatímco při regeneračních kříženích pouze zušlechťujeme již uznané plemeno (nebo již uznaných barevný ráz daného plemene) křížením s plemeny podobnými - příbuznými. Cílem je zkvalitnění exteriéru, ale předně relativní rozšíření chovné základny a pomocí tzv. přilití krve (tj. křížením s jiným plemenem) i rozšíření genetického potenciálu plemene (nebo rázu), čímž se vyhneme nepříznivým vlivům, které by mohly vzniknout příbuzenskou plemenitbou. K té se často, z nutnosti, přistupuje právě u plemen, která jsou málo rozšířená.
Plemeno: německý obrovitý strakáč
Regenerovaný barevný ráz: havanovitý
Zkratka: NoShav
Německý obrovitý strakáč (NoS) se řadí k plemenům se strakatostí. Zde se jedná o strakatost tzv. anglického typu. Pokud bychom chtěli jít v rozdělení ještě hlouběji, tak tento (jeden ze čtyř možných) podtyp je tzv. kresba klasických strakáčů. Plemeno jako takové se začalo diferencovat zejména ke konci 19. století v západní Evropě z belgických obrů a místních krajových, různě zbarvených a strakatých králíků. V každém případě byl dán požadavek velkého tělesného rámce a určité strakatosti. Současná podoba plemene byla dána prošlechtěním v Německu v průběhu posledního století. Již tehdy se určitá skupina chovatelů snažila najít společnou cestu s užitkovostí (velkým tělesným rámcem) a kresbou. To se poměrně dobře povedlo a kresbu se relativně podařilo ustálit na jistých daných tělesných celcích tak, že se již pravidelně přenáší dál na další generace.
Popis německého obrovitého strakáče je poměrně specifický, a kdo toto plemeno kdy viděl, tak jej jistě nezapomene. Jedná se o králíka s velkým tělesným rámcem. Hmotnost dospělých zvířat je minimálně 6,0 kg, přičemž platí známé pravidlo o velkých plemenech – čím více, tím lépe. Tělo má být delší, ale přitom široké se zaoblenou pánevní partií. Délka uší je stanovena na minimálních 17,0 cm. Uši mají být vzpřímené, pevné stavby a postavené u sebe bez výrazného rozklesávání do stran. Hlava je zejména u samců robustní se širokou čelní i nosní partií. Srst je normální s přiměřenou délkou a především pružná a hustá. Kresba je typickým znakem tohoto velkého plemene. Člení se na kresbu hlavy a kresbu těla (trupu). Na hlavě je tzv. motýlek (na nosní partii), pravidelné oční kroužky, pod nimi na každé straně po jedné (ideálně kruhovité) skráňové skvrně a dále zde patří zcela pigmentované ušní boltce s rovným ohraničením kresby u ušní báze. Do kresby těla patří tzv. úhoř (asi 3 cm široký pruh začínající v zátylku a bez přerušení pokračující po hřbetní linii až ke kořeni pírka a plynule přestupující poté na povrch pírka – ocasu králíka), a tzv. boční kresba. Ta je na každé straně situována v zadní partii trupu a na stehenní partii a zahrnuje vždy v každé boční kresbě 6 až 8 skvrn, ideálně kruhovitého tvaru. Skvrny by se neměly spojovat mezi sebou a nesmí se spojit s úhořem. Barva kresby je odvislá od barevného rázu, a to černá, modrá nebo havanovitá, a to bez výskytu bílých chlupů.
Německý obrovitý strakáč havanovitý (NoShav) je jedním ze tří uznaných barevných rázů tohoto plemene. Nejčastěji se můžeme na výstavních akcích setkat s černým barevným rázem (NoSč), který dlouho byl rázem jediným a tak rázem specifickým pro německého obrovitého strakáče. Po jisté době se však v rámci křížení s jinými plemeny docílilo i dalších dvou barev kresby. Pomyslnou druhou příčku zaujímá modrý barevný ráz (NoSm), který je rozšířen sice méně než černý ráz, ale má svoji skupinku chovatelů. Nejhůře s rozšířením je na tom havanovitý barevný ráz (NoShav), kdy, bohužel, prsty jedné ruky budou i hodně na vyjmenování chovatelů NoShav. Možná pro přehlednost bych doplnil, že pod pojmem havanovitá barva se myslí barva temně čokoládově hnědá. Název barvy byl odvozen od středního plemene havana (Ha), které má celobarevně tmavě hnědou barvu srsti, která někomu kdysi připomněla barvu kubánských doutníků. V rámci šlechtění NoS havanovitých se tedy jedná o rozšíření chovné základny havanovitého rázu, zpravidla křížením s černým barevným rázem.
Regenerační křížení na NoShav má u nás povolen jeden chovatel, a to od roku 2002, a v roce 2010 mu byl statut prodloužen. V letošním roce jsem jej navštívil a vyfotografoval dosavadní výsledky jeho šlechtitelské práce. Používá se křížení např. s černým barevným rázem, čímž se zlepšuje především kresba, typ i tvar kříženců. Havanovité barvy se dociluje již ve druhé generaci králíků. Pro tento rok je připraveno k vystavení hned několik kolekcí „havaňáků“, kteří se dosavadně jeví velmi dobře hlavně v typu a v pravidelných skvrnách boční kresby. Do budoucna by tomuto barevnému rázu jistě pospěla větší chovatelská základna, ve které by se mohla více uplatnit plemenitba. Hodně příznivců NoS je sdruženo ve speciálním Klubu chovatelů německých obrovitých strakáčů. Speciální výstavy tohoto klubu se konají jednou ročně, a to pravidelně v chovatelském areálu v Kolíně – – Štítarech v podzimních až zimním termínu.