V roce 2010 došlo k významné změně v taxonomii papoušků šedých, u chovatelské veřejnosti všeobecně známých jako papoušek žako. Tito jedni z nejoblíbenějších papoušků pocházející z rovníkové Afriky se vyskytují po tisících v chovech milovníků papoušků, ať už jako pet ptáci či jako chovné páry tvořící ozdobu každé sbírky.
Chovatelská veřejnost vždy tento druh dělila na dva poddruhy, ke kterým byl občas dle různých pramenů přiřazován ještě třetí. Jižní Guineu, Sierra Leone, Libérii a západ Pobřeží slonoviny obývá papoušek šedý liberijský – Psittacus erithacus timneh, dále na východ až po západní Keňu, severní Angolu a SZ Tanzanii pak papoušek šedý velký – P. e. erithacus, ten občas uznávaný je pak papoušek šedý ostrovní – P. e. princeps z ostrovů Principe a Fernando Póo v Guinejském zálivu. Celkové populace těchto papoušků ve volné přírodě se odhadovaly na asi 680 000 až 13 000 000 ptáků, což, jak sami vidíte, je velice diskutabilní odhad.
Vzhledem k pokračujícím odchytům volně žijících papoušků a tím pádem stoupající míře ohroženosti daného druhu, byl zahájen výzkumný program, na jehož financování se podílejí různé nadace včetně slavné LORO PARQUE FOUNDATION, který zahrnuje nejen ochranářskou problematiku, ale i detailní výzkum volně žijících papoušků včetně sběru genetických a morfologických dat z různých populací. Nové a velice přesné informace záhy přinesly neočekávaný výsledek, který byl prezentován a odsouhlasen na zasedání BirdLife INTERNATIONAL, což je mezinárodní ornitologická organizace – v Africe žijí dva druhy žaků!
Na základě nových poznatků došlo ke změně systematiky, takže nyní jsou uznávány dva monotypické druhy žaků, a to:
Žako velký – Psittacus erithacus
Žako liberijský –Psittacus timneh
Třetí původně občas uznávaný poddruh –ostrovní –byl přiřazen jako izolovaná populace žaka velkého. Vzhledem k všeobecné známosti obou druhů žaků mezi chovateli nebudu zde uvádět rozlišovací znaky obou dnes už druhů, koneckonců fotografie jsou více než tisíc slov. Populace žaků liberijských se nyní odhaduje na asi 260 000 jedinců, žaků velkých pak na asi 500 000 jedinců, platnost zařazení do systému CITES zatím zůstává pro oba druhy stejná.
Na závěr mi dovolte myšlenku, že na rozdíl od ostatních systematických změn v poslední době se tato celkem bez problémů vžije do povědomí chovatelské veřejnosti, rozdíly ve velikosti a zbarvení obou žaků tomu jenom nahrávají. Tak tedy, nezbývá než přivítat další druh papoušků.