Růst a dospívání drůbeže

Podmínkám odchovu kuřat a dalších mláďat po vylíhnutí patřily články ve Fauně č. 10 a 11/2011. Tentokrát se zaměříme na krmení a odchov starších mláďat.

Kuřata

Krmení na začátku odchovu (i výkrmu) mnohdy rozhoduje o úspěšnosti odchovu. S krmením můžeme začít kdykoli v průběhu prvních 48 hodin po vylíhnutí kuřete, vhodné je ale naučit kuřata pít i žrát co nejdříve. O tom, že kuřata nalezla vodu i krmivo, se můžeme přesvědčit pozorováním chování kuřat nebo jemným prohmatáním volátka, které by mělo být měkké a poddajné. Pokud je tvrdé, kuře se nenapilo, pokud je roztažené vodou, nepřijalo dostatek krmiva. Příjem krmiva může ovlivnit i barva krmítka nebo napáječky. Prokázalo se, že nejatraktivnější je modrá nebo červená barva.

V prvních dnech je růstový potenciál nejvyšší, ale i závislost na kvalitě prostředí je větší než v pozdějších obdobích. Později a nesprávně krmená kuřata mívají menší kapacitu pro vstřebávání živin, omezuje se u nich tvorba ochranných látek po očkování nebo po infekci, což je spojeno s nižší odolností proti nemocem, vyšší je také úmrtnost kuřat. Pokud chceme mít z odchovaných kuřat dobré nosnice, podstatný je tělesný rámec daný především délkou kostí. V těle musí být dostatek prostoru pro trávicí a rozmnožovací ústrojí. Také pro růst kostí je rozhodující první období života. Růst kostí, pokud se odhaduje podle délky běháků, je z 80 % ukončen ve věku 8 týdnů. I zde je v prvních dnech krmení bohaté na dusíkaté látky.

Do sedmého dne stáří se doporučuje kuřatům podávat jen směs pro odchov kuřat (K1) nebo suchou směs šrotů, vhodný je např. kukuřičný, pšeničný a ječný v poměru 2:1:1. Zejména pokud jsme se rozhodli pro směs šrotů, musíme doplnit dusíkaté látky, zdrojem mohou být vejce (uvařená neoplozená z líhní), ale i kopřivy (ze začátku sušené do 3 % KD) a zejména pak také zkyslé mléko a tvaroh. Kyselina mléčná, kterou obsahují, „upravuje“ prostředí v zažívacím traktu kuřat, kyselé prostředí zabraňuje množení kokcidií. Příjem krmiva můžeme zvýšit prodloužením světelného dne nebo krmením při krátkodobém snížení teploty v odchovně. Někteří chovatelé doporučují krmit míchanice už od prvního dne – základem je mrkev, tvaroh a šrot, přidává se česnek, popř. kopřivy, vejce, červená řepa. Podávání míchanice by mělo zajistit dostatečný příjem tekutin a zamezit suchému trusu.

Od 7. dne můžeme kuřatům podávat míchanice, vlhčené zkyslým mlékem, podmáslím, syrovátkou, popř. vařenými bramborami, drobně nastrouhanou mrkví, oblíbený je namočený suchý chléb. Správně připravená míchanice tvoří „drobty“, převlhčené krmivo je kašovité, lepí se na zobák a kuřata je nepřijímají. Málo navlhčená směs se nespojí a „prašný podíl“ zůstává v krmítku. Při podávání vlhčené míchanice ale musíme dbát na to, aby jejich zbytky nezůstávaly v krmítkách, nekysly a neplesnivěly. Kuřata by měla spotřebovat připravenou míchanici do půl hodiny. Při podávání míchanic nedochází k tak velkému rozhazování krmiva jako u sypké směsi, požité vlhké složky krmivo zchutňují. Platí zásada, že míchanice jsou vhodné pro ranní krmení, drůbež rychle zasytí. Celé zrní podáváváme drůbeži večer, jeho trávení trvá delší dobu a zvířata se tak déle cítí sytá.

Od věku čtyř týdnů mohou být podávané obiloviny hruběji sešrotované, po šesti týdnech se část zrní může podávat i celá. Ve věku čtyř až pěti týdnů můžeme kuřata za příznivého počasí pustit do výběhu. Postupně můžeme v průběhu odchovu přidávat zelená krmiva, např. řezané kopřivy, vojtěšku, jetel nebo trávu. Oblíbené jsou listy salátu, ale při podání ve větším množství mohou způsobit průjmy.

V období od 9. až 11. týdne odchovu se mění krmná dávka. Kuřice a kohoutci mají prostorná těla a ta je třeba „zaplnit“ výkonným trávicím ústrojím. Udává se, že jeho rozvoj má vliv na produkci vaječné hmoty, zejména u nosnic lehčích typů. Výkonnost trávicího ústrojí se zvětšuje podáváním krmiv s větším obsahem balastu, což zvyšuje žravost kuřic. Pokud se u nosnic dostatečně nevyvine trávicí ústrojí, později v období snášky je řešením už jen podávání směsi s vysokou koncentrací živin. Také pokud bychom krmili i nadále krmivem s vysokým obsahem dusíkatých látek (např. bílkovin), období pohlavního dospívání bychom urychlili a především kuřice by nestihly dostatečně tělesně vyspět. Zvířata by byla malá a snášela by i malá vejce. Snáška by organismus zatěžovala a užitkovost, ač započatá dříve, by byla nižší.

Ve druhé polovině odchovu tedy podáváme směs s nižším obsahem dusíkatých látek (např. směs pro odchov kuřic) a v období, kdy by měly kuřice nastoupit do snášky, jej opět zvyšujeme (směs pro nosnice). Přechody mezi jednotlivými krmnými dávkami by měly být pozvolné. O tom, zda a do jaké míry v tomto období budeme žravějším kuřicím omezovat přístup ke krmivu, rozhoduje hmotnost zvířat a vyrovnanost hejna.

Nemusím připomínat, že při výběru krmiv musíme věnovat pozornost jejich zdravotní nezávadnosti, nepodáváme krmiva zaplísněná, zapařená, zatuchlá apod. Krmiv, která se mohou zkazit, podáváme jen takové množství, které kuřata v krátkém čase sezobou.

Také o napájení byla zmínka v předešlých číslech. Voda je nejdůležitější „živinou“. Kuřatům musí chutnat, nejmladším do ní proto nedáváme medikamenty. Uvádí se možnost přidání 2 až 10 % cukru a kyseliny askorbové (vit. C) na začátku odchovu, minule jsme zmínili vhodnost podání slabých čajů (černý, heřmánek). Ve vodě můžeme podávat vitamínové a minerální přípravky. Pro upravení prostředí v trávicím ústrojí můžeme vodu okyselovat – v drobnochovech nejčastěji octem nebo speciálními přípravky. Používá se i kyselina mravenčí, pro úpravu na pH 4 stačí 3 až 4 ml na 10 l vody. Okyselování je vhodné zejména po vakcinaci, při výskytu infekcí nebo stresu.

V prvních dnech by voda měla mít teplotu odchovny, později kuřata vodu s teplotou nad 18 °C špatně přijímají.

Druhotné pohlavní znaky

Při odchovu nesexovaných kuřat se oddělují kohouti od slepiček až podle druhotných pohlavních znaků, a to co nejdříve. U lehkých plemen mají už od šestého týdne kohouti větší hřebínky a v krčních a sedlových závěsech špičatě zakončená pera. Slepičky mají opeření s o něco širšími pery se zakulaceným okrajem. Později se kohoutům objevují ocasní srpy a ostruhy. I to je rozdílné podle plemen – u některých ostruhy začínají růst až koncem prvního roku. U středně těžkých plemen se sekundární pohlavní znaky začínají vyvíjet později. Těžší je rozeznat pohlaví také u plemen, která mají jiný než listový hřeben, např. u vyandotek. U bílých kolumbijských se dokonce stává, že pokud je v hejnu dominantní kohout, ostatní se na první pohled jeví jako slepice (mají menší, méně prokrvené hřebeny, později jim rostou sedlové závěsy a srpy).

Z oddělených kohoutů vytřídíme ty, kteří mají zjevné vady, např. deformace prstů a hrudní kosti, zachmýřené běháky tam, kde chceme hladké, výrůstky na hřebeni apod. Můžeme je vykrmit.