Přestože se s parézou kojících králic nesetkáváme příliš často, pokud se objeví, znamená většinou jistý úhyn. K napsání tohoto příspěvku mě přivedli chovatelé ze ZO Brno-Jehnice, kteří na pravidelných pátečních schůzích mimo jiné probírají i problémy ve svých chovech. Co to tedy paréza vlastně je. Vznik této „nemoci“ není dodnes přesně probádán. Většinou se na příčinách podílí poruchy látkové výměny králic. Tyto mohou být způsobeny různými příčinami. Uvádějí se zejména problémy s výživou, kdy chovatel zkrmuje různé kuchyňské zbytky (pečivo) nebo nekvalitní seno či granule. Při krmení granulemi je potřeba dát zvláštní pozor na skladování v suchu a také na dobu použitelnosti. Vím, že je to problém, který podceňují již samotní výrobci. Pokud jsou granule kvalitní, s tímto onemocněním problémy nejsou (velkochovy).
Onemocnění se nejčastěji objevuje v období jeden až třetí týden po porodu. Častěji se objevuje u králic, kde se ve vrhu objeví nějaká anomálie. Může to být větší počet králíčat (např. 12) či jedno veliké.
U králic většinou nastupuje rychlý průběh, kdy má zvětšené břicho způsobené plynatostí a průjmem. Králice přestává přijímat potravu, čímž ztrácí mléko. Pokud chovatel toto zpozoruje hned, má určitou naději, že králici zachrání. Někteří chovatelé podávají léky proti nadmutí (Pretympan) a také se osvědčilo podat tekutinu např. mléko, čaj, vodu, do které zamícháme hroznový cukr. Záměrně neuvádím léčbu u veterináře, protože ceny injekcí a výkonů až na výjimky přesahují cenu chovného králíka. Proto si chovatelé pomáhají sami.
Předpokladem zdárného porodu a odchovu králíčat je vyvážená krmná dávka, kde nesmí chybět dostatek minerálů a vitamínů. Samozřejmostí je podávání dostatečného množství pitné vody. Čistota chovatelského zařízení hraje důležitou roli. Vhodný doplněk pro tvorbu střevní mikroflóry je přípravek Lactiferm, který jsem v minulosti odzkoušel s dobrými výsledky.
Použitý materiál: Zdraví zvířat v drobných chovech SZN 89