Z vlastní zkušenosti proto ani nemohu říci, jestli se dají samice od samců dobře rozeznat, ale asi ano. Žádná k nám nedorazila. Mnozí z chovatelů se domnívají, že původ kreslených kanárů lizardů je nutné hledat u těchto zvonohlíků, kteří mají na zádech pravidelnou kresbu. To nelze vyvrátit ani potvrdit. Měl jsem v rukou šest takových kříženců, z toho tři přišli již z Taškentu. Křížil jsem samce zvonohlíka s červenou kanářicí. Všechno to byli samci a všichni měli červenou čepičku. Ti z Taškentu byli po žluté kanářici a žádný červenou barvu na hlavě neměl! Čepička asi vzniká spojením dvou vloh pro červenou.
Kříženec pěnkavy a Zvonka zeleného
Je to až neuvěřitelný kříženec, který se jen tak nevidí. Pěnkava je sice příslušná do čeledi pěnkavovitých, jakož i zvonek, avšak každý do jiné podčeledi. Způsob krmení mláďat u obou podčeledí je zásadně odlišný. Pěnkavy krmí hmyzem, zvonci vyvrhovanou potravou, převážně semeny. To je problém druhotný, protože samice, v našem případě kanárů, by se dovedla o mláďata postarat. Držel jsem u křídlovaného samce pěnkavy čtyři roky kanářice, ale žádná se nepokusila o hnízdění. Tok pěnkav je natolik bouřlivý, že se každá z nich toho samce bála a držela se na druhé straně klece. Zvonek je přeci jenom silnější a mohutnější pták než kanár, proto si samice zvonka dokáže zjednat respekt. Pokud jde jen o oplodnění, je pták na snímku důkazem, že to možné je. Jsem přesvědčen o tom, že by bylo možné odchovat i křížence s kanárem, pokud by se použila kanářice nějakého mohutného plemene, třeba Norwich. Neověřené zprávy, spíše pověsti, říkají, že takoví Kříženci přeci jenom odchováni byli. O pokusech v obráceném pořadí, totiž se samicí pěnkavy, jsem neslyšel vůbec nic.