Nakonec křivka, co do doby hnízdění, které spadá obvykle do zimních měsíců, je zvláštním ptákem. Mnozí tuto skutečnost sice popírají, nicméně sběrači semen stromů hnízdění v zimě potvrzují. Základem k získání kříženců po křivce je tedy nutnost dostat oba ptáky do toku ve stejnou dobu. U ptáka na snímku je otcem křivka a matkou samice hýla. U samců může přetrvávat tok delší dobu, zatímco samice hýla může být připravena k hnízdění již brzy na jaře. Získat tedy křížence je teoreticky možné. Pták na snímku je toho dokladem. Postavou připomíná hýla, jeho zobák jasně dokládá podíl křivky. Ačkoliv je takový kříženec raritou, při posuzování to v podstatě nehraje roli. Hodnotí se vnější vzhled. Pták má třeba ve špatném stavu ocas.
Kříženec Zvonohlíka mosambického s křivkou
Kříženci s křivkou jsou vždy zajímaví ptáci a představují v této disciplíně mistrovský kousek. Viděl jsem takové křížence několikrát a nakonec vám je představuji i na fotografiích, které dokládají, že to jde. Jistou zajímavostí pak je, že většinou tito ptáci pocházeli ze zemí bývalé Jugoslávie. On se tam totiž ještě v nedávné době zachoval jakýsi staromilský přístup ke klecním ptákům. Na pobřeží Chorvatska jsem vídával v oknech hodně klecí se stehlíky a konopkami, jak tomu bývalo kdysi i u nás. Oni těm ptákům rozumí, u nás již málokdo. Použít ke křížení exotického ptáka je pak ještě větší raritou než křížení ptáků z našich krajů. Jedna forma zvonohlíků mosambických je však dostatečně velká, aby samec mohl pářit samici křivky. I doba toku těchto zvonohlíků se v podstatě kryje s dobou toku křivek. Samozřejmě v zatepleném prostoru. Postavou a zobákem pták jasně ukazuje na křivku, v jeho vybarvení převládá zbarvení zvonohlíka mosambického. O tom pochyby nejsou.