Několik poznámek k dopisu paní Ptakové

Zkušenosti uvedené v dopise vycházejí zajisté z praxe chovatelky, které se jí osvědčily a těžko bude přijímat následující polemiku. Pokud jsem příspěvek dobře pochopil, chovatelka připouští kozy dvakrát za rok, používá k připouštění mladé kozlíky ze sousedství, které vždy před připouštěním kupuje a potom jatečně využije.

Stimulace říje kozy přítomností plemeníka

Dobrý a chovatelsky ověřený je poznatek stimulace říje kozy přítomností plemeníka. To využívali chovatelé z Blažovic u Brna již od roku 1928, kdy měli na společné kozí pastvině umístěn oplůtek s kozlem, který ve stejném období, které uvádí chovatelka, t.j. od konce srpna stimuloval kozy k časnější říji. Mít kůzlata v lednu je nutností i nyní u chovatelů, kteří se chovem koz živí, a kteří musí stihnout velikonoční termín prodeje jatečných kůzlat kvůli dobrému zpeněžení. Všichni farmáři, podle termínu Velikonoc, pouští kozly do stáda (formou harémového připouštění) po 21. srpnu, kůzlata se potom rodí po Novém roce. Říji kozy je možné vyprovokovat i pouhým "navoněním" od kozla například umístěním hadru z kozlí stáje nebo trochy podestýlky od kozla k vaší koze. Plnohodnotná říje se dá vyprovokovat i krmným šokem čtyři až šest týdnů před plánovaným připouštěním. Princip je založen na zkvalitnění krmné dávky vyšším přísunem bílkovin, energie a vitamínů, zvláště A a E. Krmnému šoku by mělo předcházet období skromnějšího krmení a krmný šok by měl přinést zvýšení živé váhy kozy asi o pět kilogramů.

Nepřipouštět kozlíky ze sousedství

Nelze však souhlasit s připouštěním kozlíků ze sousedství. Produkce plemenných kozlů bílého a hnědého plemene koz má v České republice více než sedmdesátiletou tradici, nyní jsou chována i plemena búrské, kašmírové nebo mohérové kozy. Plemenní kozli jsou umístěni na připouštěcích stanicích, držitelé kozlů připouští kozy ostatním chovatelům za splnění základních veterinárních podmínek. V některých oblastech je síť připouštěcích stanic řídká, ale záleží jen na chovatelích, zda se rozšíří. Stát na činnost připouštěcích stanic přispívá částkou do 20 Kč na jeden krmný den plemenného kozla (to je za rok přes 7000 Kč) a plemenitbu koz organizují Český svaz chovatelů a Svaz chovatelů ovcí a koz v České republice. Noví kozli do plemenitby se nakupují koncem srpna na nákupních trzích, které organizují uvedené chovatelské organizace. Plemenní kozli pocházejí od koz s prověřenou produkcí mléka, splňují požadavky chovného standardu ve vývinu, exteriéru a mají veterinární osvědčení k plemenitbě. Zdravotní stav kozlů se pravidelně kontroluje a kozli se pravidelně mění, tak aby nedocházelo k příbuzenské plemenitbě. To je hlavní důvod mých připomínek. Chovatelka sice píše, že dvakrát ročně nakupuje kozlíky, my se spíše setkáváme s tím, že si chovatelé nechají svého kozlíka a potom skáče syn na matku, sestry a další příbuzné jedince. Po kratší nebo delší době to musí vést k degeneraci chovu, snížení plodnosti i mléčné užitkovosti.

Kozlí pach

Kozlí pach, který je hlavním důvodem malého zájmu o chov plemenných kozlů a je nejsilnější v době od října do prosince, lze silně omezit péčí o kozla, pravidelným nastýláním a likvidací podestýlky. Po skončení připouštěcí sezóny je nutné podestýlku vyměnit, kozli jsou pak od jarních měsíců bez pachu a je možné je i jatečně zpracovat. Naše zkušenosti jsou i takové, že je možné kozly jatečně zpracovat (do výrobků - klobás a podobně) i v době připouštění při zachování následujících podmínek: Při stahování kůže se nesmí sahat na jatečný trup - kůži by měl stáhnout jeden pracovník a další zpracování dělat někdo jiný. (Na kůži jsou v době říje výměšky pachových žláz, zbytky moči a semene kozla, které se rozkládají a páchnou). Jatečný trup nenechat vychladnout vcelku, ale maso rozbourat za tepla, vykostit, zbavit případného loje a nechat vychladnout ve šrůtkách. Tím se značná část kozlího pachu z masa "vypaří". V zahraničí se používá vypalování pachových žláz kozlů, které se provádí po narození kůzlat, u nás ale není obvyklé. Snížení kozlího pachu je však prokazatelné.

K lepší propagaci tohoto chovatelského odvětví můžeme nabídnout redakci postupné zveřejnění seznamu připouštěcích stanic kozlů i beranů v České republice a přehledu nákupních trhů, které se budou konat koncem srpna tohoto roku. Ceny plemenných kozlíků se pohybují od 3000 do 4000 Kč, což s uvedenou státní podporou, která je od nákupního trhu do konce prvního roku držby více než 2000 Kč, není mnoho. Kozlík si na sebe vydělá i připouštěním, běžný poplatek je 100 Kč za jednu kozu a počet koz na jednoho kozla může být až čtyřicet.

Zpět k dopisu

Vraťme se k publikovanému dopisu. Popisovaný odstav kůzlat vychází z potřeb chovatelky, jen bych chtěl upozornit další chovatele, že kůzlata do 60 dnů věku nedokážou využít objemné krmivo, i když je přijímají, nemají totiž do této doby rozvinuté a funkční předžaludky. Je tedy nezbytné pro jejich vývin dodávat živočišnou bílkovinu a nemusí to být ve formě kozího mléka, minimálně do 60 dnů, lépe do 90 - 100 dnů jejich věku. Kůzlata lze krmit od 14 dnů i krmnou směsí s obsahem živočišné bílkoviny, například sušeného kravského mléka, syrovátky nebo masokostní moučky. Pokud ale chcete mít odchov kůzlat s nejmenšími komplikacemi, obětujte jim kozí mléko přímo od matky nebo i ve formě nápoje, který se postupně ředí vodou a doplňuje spařeným jádrem.

Dobrá koza

Dobrá koza by měla po odstavu kůzlat, nejpozději do 70 dnů po okozlení, nadojit za den tři a více litrů mléka. Délka laktace je více než 300 dnů a na konci laktace by neměla nadojit méně než polovinu množství mléka po odstavu. U koz se rodí zpravidla dvojčata a vícečetné vrhy, jedináčci jsou výjimkou. Každá koza by měla měsíc před porodem stát na sucho, aby se dokázala připravit na další laktaci. Proto nevím, i když z hlediska fyziologie je možné kozu přibližně šest týdnů po porodu zapustit, proč chovatelka usiluje o dvojí kozlení za rok. Přinese jí to jistě více kůzlat za rok (odkud je 6 - 8 měsíční kozlík na jarní připouštění, když ostatní chovatelé mají v té době kozlíky 12 ti měsíční), ale produkce mléka bude nižší, laktace bude přerušena druhým stáním na sucho, druhou březostí a porodem. Dojná plemena bychom měli hlavně využívat k produkci mléka. Celoroční produkci mléka lze i u malého stáda zajistit tak, že posuneme připouštění části koz o tři nebo čtyři měsíce. Většinou zapouštíme kozičky zařazované do chovu v listopadu až prosinci a potom jejich laktací překleneme období stání na sucho a období sání kůzlat starších koz, také kozy, které jsme se rozhodli z chovu vyřadit již nezapouštíme a jejich laktaci, pokud je to možné, prodloužíme až do odstavu kůzlat první skupiny koz. Pokud chováme kvalitní kozy, a to by nám připouštění plemennými kozly a zařazení jejich potomstva do chovu mělo přinést, měli bychom mít dostatek mléka i jatečných kůzlat pro zásobení rodiny.

Na závěr bych chtěl paní Ptakové i všem ostatním chovatelům koz, kteří si můj názor přečetli, popřát hodně chovatelských úspěchů a uspokojení. Pokud budete potřebovat odbornou radu nebo pomoc, můžete se na nás obrátit.