Růst a dospívání drůbeže

4. Krůťata. Ustájení. V líhni vylíhlá krůťata umisťujeme po oschnutí do odchovny. V prvních dvou až třech týdnech je vhodné zmenšit prostor odchovny ohrádkou z lepenky, podobně jako u kuřat nebo perličat. Krůťata jsou zejména v prvních dnech po vylíhnutí náročná na teplo. Vhodná teplota pod kvočnou (i ve vytápěné odchovně) je 36 °C v prvním týdnu, pozvolna se snižuje na 34 °C ve třetím týdnu a 28 °C v šestém týdnu.

V chladné části odchovny je to 26 °C v prvním až třetím týdnu, postupně se snižuje až na 18 °C v jedenáctém týdnu. Při příznivém počasí nepotřebují krůťata umělou kvočnu od 8. až 10. týdne. Na to, že teplota v odchovně vyhovuje, můžeme, podobně jako u kuřat, usuzovat podle chování krůťat. Pokud se mačkají pod zdrojem, je jim chladno, naopak, pokud se tlačí k okrajům, je v odchovně příliš teplo. Ani příliš vysoká teplota není vhodná, organismus se brání přehřátí snížením aktivity a příjmu krmiva. Při výkrmu potřebují krocani nižší teploty než krůty.

Do osmi týdnů počítáme s 10 až 12 krůťaty na 1 m2 odchovny, u starších krůťat 5 až 6 krůťat. Krůťata jsou citlivá na prochladnutí a promočení. Suchá podestýlka v kurníku je samozřejmostí při umělém i přirozeném způsobu odchovu. Vhodnou podestýlkou je řezaná sláma nebo hobliny, použít se dá i seno, možný je přídavek rašeliny. Nevhodné jsou piliny. Vlhkost v odchovně by se měla pohybovat mezi 60 a 70 %. Při nižší vlhkosti je prostředí prašné a snižuje se imunita krůťat. Ve výbězích musíme proti promáčení chránit zejména uměle odchovávaná krůťata. Základem úspěšného chovu je čistota, dezinfekce.

Důležitá je i doba a intenzita osvětlení v odchovně. Intenzita osvětlení by měla být v prvních dnech po vylíhnutí 100 luxů. Prof. Ing. Zelenka, CSc., doporučuje střídání – tři hodiny světla a tři hodiny tmy – krůťata jsou po rozsvícení aktivnější a snadněji se naučí přijímat potravu. Od třetího dne se ve dne svítí a v noci se tma prodlužuje na 8 hodin. Doba nepřetržitého odpočinku je pro krůťata nezbytně nutná, pokud není dodržena, mohou nastat problémy s vývojem kostry, zejména nohou.

Pokud to podmínky dovolují, od 8. až 10. týdne se maximálně využívá pastva. Ve výběhu musí být dostatek úkrytů před deštěm a před sluncem, nesmíme zapomenout na napáječky. Ve věku dvou měsíců krůťatům na hlavách vypadává peří a začínají vyrůstat červené bradavičnaté výrůstky. Zejména v této době jsou citlivá na přímé slunce. J. Kalaš doporučuje krůťatům v tomto věku mazat hlavy vhodným olejem.

Krůty velmi rády hřadují na stromech, nemají rády uzavřené prostory, ale na noc je lepší je kvůli škodné zavírat do kurníku (odděleně od ostatní drůbeže). Pokud je nechceme sundávat z větví, dobré je zahnat včas.

Krmení
To, že krůťata mají méně vyvinutý pud přijímání potravy, jsem zmínila v jednom z minulých čísel. Jestli žerou, zjistíme pohmatem na volátko. V prvních dnech je vhodné podávat krmivo na tácy, v týdnu je postupně měníme za žlábková nebo tubusová krmítka. Napáječky jsou vhodné kloboukové, ale starší si zvyknou i na niplové. Důležitá je také dostatečná délka krmítka i napáječek – na jedno krůtě počítáme s 2,5 cm do 2 týdnů, v dospělosti 8 cm při krmení suchou směsí, u vlhčených míchanic je to 2,5× více. U napáječek 1 cm do 2 týdnů, v dospělosti 5 cm. Nejvhodnější barva krmítek i napáječek je zelená.

Krůťata mají oproti kuřatům větší nároky na obsah dusíkatých látek, vitamínů a některých minerálů, zejména manganu. Ideální je použít krmné směsi určené pro krůťata v odpovídající věkové kategorii. Nahradit je můžeme směsí pro kuřata nebo pro brojlery, ty ale musíme doplnit bílkovinným krmivem, např. kyškou (z odstředěného mléka), syrovátkou, tvarohem, sušenými kvasnicemi, sušeným mlékem nebo odpadovým masem. Použít se dá i vařená sója (do 15 %) nebo sójový extrahovaný šrot (do 40 %). Od 10. dne upotřebíme i drcené kosti.

Přidat můžeme nakrouhanou mrkev nebo mladé kopřivy. V. Malík ale podávání čerstvých kopřiv do 9. týdne věku nedoporučuje. Doplňkem KD může být také nadrobno nařezaný žebříček, cibulová nať, pažitka, lisovaný česnek nebo cibule. Potřebný je některý minerální a vitamínový doplněk. Nezbytný je přídavek manganu. Do pitné vody můžeme přidat několik zrnek manganistanu draselného (hypermanganu), tak aby vznikl světle růžový roztok.

Pokud využíváme vlastní zdroje krmiv, vhodné jsou např. šroty obilovin (základ je kukuřice a pšenice), můžeme použít i pšeničné otruby, od 6. týdne triticale (do 10 %) a ječmen (do 15 %) a od 11. dne vařené brambory (do 20 %). Nutný je opět doplněk bílkovinných krmiv.

Od 10. týdne potřeba zejména dusíkatých látek klesá. Vhodná je vydatná pastva, při které krůťata sbírají i hmyz a plže. Pokud není prostor pro pasení dostatečně velký, můžeme podávat mladou nebo krátce řezanou píci, je ale potřebný i doplněk bílkovinných krmiv.

Po celou dobu odchovu je potřeba přidat i jemný říční písek nebo grit.

Od dvou týdnů můžeme podávat vlhké míchanice, důležité je, aby v krmítkách nezůstávaly zbytky z minula, krmivo neplesnivělo a nežluklo. I pokud máme zásobníková krmítka na suchou směs, je dobré kontrolovat, zda jejich obsah není zaplísněný, zatuchlý apod.

Do kompletních směsí se přidávají také antikokcidika. Pokud krmíme takovou kompletní krmnou směsí, neměli bychom ji míchat s dalšími krmivy. Preventivně je proti kokcidióze možné přidávat ocet v množství asi 10 ml na litr vody. Častým problémem v chovech krůt je černohlavost, kterou způsobují parazitičtí bičíkovci Histomonas meleagridis. Ti způsobují ztmavnutí hlavy a žlutý pěnivý průjem, dochází k úhynům. Dříve se k prevenci tohoto onemocnění používala chemoterapeutika, dnes se u potravinových zvířat používat nesmí. MVDr. J. Merta uvádí, že prevencí je odčervení (mezihostitelem parazitického bičíkovce je roup kuří Heterakis galinárum), např. levamisolem v přípravku Chemisole 20 % sol. v dávce 1 ml na 10 kg živé hmotnosti zvířat 30., 60. a 90. den výkrmu. Další možností je použití fytofarmak obsahujících rostlinné éterické oleje a další rostlinné extrakty.

Karel Drahovzal radí ve svém článku z roku 1967 krůťatům 24 hodin po vylíhnutí předkládat sedlé mléko, tvaroh, jáhly, vejce natvrdo uvařené, listy pampelišek, řebříčku nebo cibule, vše jemně posekáno a promícháno. Krmilo se pětkrát denně, po týdnu už jen třikrát.

Jen orientačně – spotřeba krmiva u odchovu bronzových krůt je 25 kg (do 24. týdne), u širokoprsých 30 kg. Velmi jemné – – „prachové“ krmivo krůťata špatně přijímají, vhodná je podle možnosti granulovaná drť nebo granule.

To, zda je krmná dávka odpovídající, může  zjistit vážením, u různých plemen a typů krůt jsou ale přírůstky různé (viz tabulka). Po celou dobu odchovu musíme také sledovat zdravotní stav krůťat.

Rozeznání pohlaví
I krůťata lze ihned po vylíhnutí sexovat japonskou kloakální metodou. Podle druhotných pohlavních znaků můžeme pohlaví rozeznat do 10. týdne věku.

Kroužkování
Velikost kroužku je různá podle plemene, u krůt českých, naraganset a standardních velkých (bronzové, černokřídlé a bílé) a středních (černé, červené běloocasé) se používá u krocana průměr 27 mm, u krůty 24 mm. U malých rázů standardních krůt (měděné, okrové, černobílé, modré, červené a žluté) se používá u krocana průměr 24 mm, u krůty 22 mm. Kroužkujeme v desíti týdnech věku.

Orientační hmotnost standardních bronzových a širokoprsých krůt (J. Havlín, Domácí chov zvířat)
Stáří v týdnech	Hmotnost (g) standardní bronzové krůty	Hmotnost (g) širokoprsé krůty
krocani	krůty	krocani	krůty
1	70	70	100	80
2	130	130	250	150
3	190	190	400	300
4	320	320	600	500
5	560	560	1 000	640
6	780	780	1 400	850
7	1 000	1 000	1 750	1 000
8	1 100	1 100	2 100	1 240
10	1 200	1 000	2 820	1 600
11	1 800	1 400	3 730	2 090
13	2 400	1 800	4 720	2 620
15	3 200	2 200	5 700	3 280
17	3 700	2 500	7 000	3 700
19	4 400	2 800	8 380	4 100
21	4 800	3 200	9 650	4 380
23	5 200	3 600	11 000	4 730