Kočičí útulky
Rozhodla jsem se přiblížit činnost českých útulků, pokusila jsem se oslovit všechny, které bylo možné vyhledat na internetu.
Zveřejňuji ty, od kterých se mi dostalo odpovědi na jednoduché otázky:
• Kolik máte v současnosti koček (koťat, seniorů od 7 let, dospělých)?
• Daří se vám z příspěvků hradit veterinární péči a potřeby pro kočky?
• Kde máte kočky umístěny (depozita)?
• Kolik se vám podaří umístit koček do nových domovů v průběhu roku?
• O jaké kočky je největší zájem?
Zajímalo mě, zda se daří útulkům plnit jejich poslání a zda se jim daří zvládnout nápor koček i finanční obtíže.
Chtěla jsem se také dozvědět, jaká úskalí musejí dnešní útulky řešit. A tak jsem jeden útulek vyhledala, tedy Nadaci na pomoc zvířatům Ostrava, a učinila jsem rozhovor s jeho zakladatelem MVDr. Janem Nytrou.
Na moje otázky mi odpověděl nad má očekávání příjemný, sympatický veterinář s dlouholetou praxí.
V přízemí mě překvapil prostorný vestibul a dostatek židlí pro majitele zvířecích pacientů. Na zemi byla nachystaná miska s vodou, jak pozorné. Mile mě přivítal MVDr. Jan Nytra a provedl klinikou, která na pohled působí nově a velice prostorně. Prošla jsem dvěma velkými ordinacemi. V další místnosti byla skvěle vybavená diagnostická místnost, ve které jsem mohla vidět vysokofrekvenční rentgen, dvě endoskopické soupravy, zubní křeslo, ultrasonograf včetně echokardiologického vyšetření srdce i dýchací přístroj. Klinika má také dva operační sály. To, co mě však nejvíce zajímalo, byl útulek, který pan doktor zřídil pro opuštěná a týraná zvířata.
Pan doktor se usadil a vyslechl si mé dotazy, na které mi postupně odpovídal. Pochopila jsem, že to, co se dostává na světlo veřejnosti, je značně zkreslené a taková činnost útulku zkrátka není jednoduchá věc. Nejprve mi ujasnil, proč se rozhodl zřídit nadaci a nikoliv občanské sdružení, jak je tomu u většiny útulků. Nadace každoročně podléhá auditu a její činnost je pro veřejnost průhledná. Lidé jsou v dnešní době nedůvěřiví. Tomuto útulku se však poměrně dobře daří splňovat to, co si předsevzal. Lidé v okolí jej již dobře znají a mají k němu důvěru. Veřejnost tedy nemůže kliniku ani útulek podezřívat, že se na něm někdo obohacuje. Nadace funguje za podpory magistrátu města Ostravy, který z 60 % pokrývá náklady spojené s nadací. Zbylé finance získává nadace z příspěvků sponzorů. Jsou jimi většinou lidé, kteří činnost nadace sledují po celou dobu krásných 17 let a znají její činnost.
Výtahem jsme se s panem doktorem svezli do spodního patra, kde funguje útulek. Nacházejí se v něm kočky i psi. Kočky jsou různě rozdělené v boxech, ve kterých mají plné misky a vodu, dostávají také maso, které, jak pan doktor říká, je pro kočku opravdu důležité. V útulku pracují stálé dvě pracovnice, které o zvířata pečují. Mezi zvířaty, která jsem viděla, byly dospělé kočky i s koťaty, ale také starší kočky. V současnosti se v útulku nachází 54 koček, z toho 30 koťat a 24 dospělých. Samozřejmě, že mně bylo těch zvířátek líto, ale jak mi bylo vysvětleno, většinou se daří zvířatům domov najít a plynule se v útulku střídají. Samozřejmě největší zájem je o koťata. Výhodou tohoto útulku je to, že zvířata mají kdykoliv k dispozici veterinární ošetření, jsou přece přímo na klinice. Snad nejvíc na mě zapůsobil dětský program, do kterého se zapojují děti z okolí. Po škole a ve volném čase chodí za svými oblíbenci do útulku a chodí je venčit. Pejsci jsou tak výborně socializovaní a zvyklí na děti.
Tato klinika spolupracuje také na ochraně dravců s městem Bartošovice. Aktivně se také zapojuje do kastračního programu koček.
Pan veterinář Jan Nytra se zajímá nejen o opuštěná zvířata, ale také o zvířata týraná, do loňského roku byl předsedou spolku na ochranu zvířat. A jelikož se pan doktor pohybuje v každodenní praxi a z padesáti až šedesáti procent jeho pacientů tvoří kočky, spočítal si, že kočka je až 7,5× nákladnější než pes. A jak na to přišel? V úvahu bral nemocnost koček, náročnost krmení, kdy kočka mimo granulí potřebuje maso, ale také kočkolit.
Sám pan doktor byl v rozhovoru o útulcích zásadně toho názoru, že každý útulek by měl mít předem rozpočet financování na následující rok. Nedostatek peněz a také procento nemocnosti a přenosných nemocí u koček jsou vysoké a útulky by si měly být vědomy, že zvířata potřebují nejen střechu nad hlavou, ale také kvalitní veterinární péči.
A jak to vypadá v dalších útulcích v Česku? Přečtěte si odpovědi na moje otázky.
Kočičí útulek BOCA v Bukovanech u Kyjova na jižní Moravě
Velice mile mě potěšila vstřícná paní Klimentová, paní, která má na svědomí štěstí mnoha kyjovských koček. Z jejích odpovědí jsem pochopila, že má obrovské srdíčko, které je všem kočkám otevřené. Paní Klimentová žije v rodinném domku, kde sama pečuje o 16 koček seniorek, o které nikdo nejeví zájem. Dále se jí podařilo zajistit dvě depozita. Jedno u své kamarádky, která přijala 13 opuštěných koček, a druhé depozitum v prostorách bývalého družstva, kde se nachází 20 koček. Je až neuvěřitelné, kolik toho dokáže pár nadšených lidí s velikým srdcem. Bohužel už se najde méně lidí, kteří by přispěli i sebemenší částkou na chod útulku a veterinární péči. Paní Klimentová mi přiznala, že na účet útulku chodí kolem 800 Kč, za které je také velmi vděčná. Zbylé náklady hradí ze svého.
Útulek pro kočky Znojmo – Pomozte týraným a opuštěným kočkám
Celkem máme 43 koček, z toho jsou 3 koťata a 8 seniorů. Získávat podporu od veřejnosti se nám nedaří, příspěvků je čím dál tím méně. Kočky máme umístěné v útulku (rodinný dům k tomuto uzpůsobený, s velkou venkovní voliérou). Když jsme žili ve středních Čechách, umístili jsme za rok asi 25 koček, co jsme se přemístili do znojemského kraje, tak od začátku roku žádnou a stále jen doufáme. Zatím nám lidé z okolí kočky nosí, uvazují v taškách na kliku útulku atd. Většinou je zájem o kočky chlupaté nebo jinak výrazné.
O.S. Další šance
Jsme sdružení dobrovolníků, které spojuje snaha pomoci, pokud možno co největší skupině opuštěných, toulavých a týraných koček. Naši svěřenci bydlí převážně v domácích prostorách našich členů nebo spolupracovníků, kteří se o ně starají, dávají jim lásku, péči, dočasný a někdy i trvalý domov. V současné době máme několik dobrovolných spolupracovníků, kteří odvádějí vynikající práci při pečování o opuštěné kočičky. Jedná se především o laskavé lidi z Kroměříže, Brna, Kladna, Svitav, České Lípy, další depozita jsou v Hradci Králové, Čáslavi, Mochovu, Rokytnici atd.
K 15. červnu 2011 měla naše O.S. Další šance ve své péči 25 koťátek plus čtyři ještě slepá, která se musela uměle dokrmovat a bohužel jejich budoucnost je nejistá, ale jsou to bojovníci a snad to zvládnou. Dospělých, zdomácnělých a relativně vymazlených kočiček máme 22. Dospělých, zcela plachých a nedůvěřivých kočiček máme 10.
Z příspěvků našich dárců hradíme převážně veterinární péči (pokud si dárce vysloveně nepřeje, na co máme jeho příspěvek použít), přesto nedokážeme z příspěvků pokrýt veškerou veterinární péči našich svěřenců, neboť máme ve své péči i týrané nebo vážně nemocné kočičky, které potřebují pravidelná vyšetření, odběry, rozbory a každodenní podávání léků, což je poměrně nákladná záležitost, ale každé zvíře, které je v naší péči, musí dostat šanci na plnohodnotný život, i když by to mělo být „jen na pár týdnů“. Takže převážnou část nákladů na péči o naše svěřence hradíme z našich rodinných rozpočtů, což také do určité míry omezuje kapacity našich depozit.
Všichni naši svěřenci žijí v rodinách našich pečovatelů jako plnohodnotní členové domácnosti, což je podle nás nejlepší způsob, jak se může toulavá nebo týraná kočička připravit na život v nové rodině a lépe si také zvykají na soužití s člověkem. Pro případ příjmu infekčních kočiček používáme na nezbytně nutnou dobu karanténní prostory.
V průběhu roku se nám daří umístit kolem 50 až 60 kočiček. Samozřejmě největší zájem je o koťátka ve věku 2 až 5 měsíců. Starší lidé zase preferují starší usedlejší kočičky nebo kocourky.
Bona – kočičí útulek
V současné době mám 15 koťat, seniorů 40 a dospělých koček 60. Příspěvky od městských úřadů nestačí, velkou pomocí jsou příspěvky od soukromých dárců a podpora města Česká Lípa, které hradí kastrace koček v katastru města. I tak ale peněz na veterinární péči není nikdy dost, protože se musí zajišťovat i jiná veterinární péče, než jsou jen kastrace. Kočky jsou pouze v útulku, v pobytových místnostech, karanténě, voliéře a v chráněném zahradním výběhu. Za rok umístím kolem 60 koček, není žádný vyhraněný zájem o určitý druh koček.
Opuštěné kočky Polička
V současné době máme 71 koček, z toho je 7 malých letošních koťat a 16 odrostlejších loňských. Ostatní jsou dospělé. Na jaře nám zemřela kočička, která měla 20 let, ta byla naše nejstarší. Zbytek kočiček je do věku 8 let. U nás je většina kočiček z místního kravína. Když jsme před několika lety začínali, žilo jich tam přes třicet. Snažili jsme se je ochočit a odchytit. Většina z nich je chronicky nemocných, tudíž neumístitelných. Vděčí za to lidem, kteří je tam vyhodili a nechali svému osudu, žily v prachu, zimě a plísni, nemocné a podvyživené. Na příspěvcích jsme velmi závislí, lidé se nám snaží pomáhat, ale náklady jsou opravdu veliké, a tak se hradí samozřejmě i z našich příjmů. Kočky s námi žijí doma, jsme domácí depozitum. Vypadá to u nás jako v běžné domácnosti, jen je nás tu o trochu víc. Žádné další depozitum nemáme. Ročně umístíme tak 12–14 koček s výjimkou letošního roku. Letos to jde strašně špatně, umístili jsme dva kocourky od začátku roku. Už máme stop stav, nejsme schopni přijímat další kočky. Největší zájem je o malá koťata, kočky zvláštně zbarvené, dlouhosrsté a těžko se umísťují černé a mouraté.
Útulek Bohnice
V záchytném středisku v areálu psychiatrické léčebny na socioterapeutické farmě máme (zaopatřujeme) malá zvířata našich pacientů – převážně kočky, ale i fretky, morčata, králíčky a omezeně pejsky. Zvířata nám většinou zůstanou, neboť většina příbuzných se o ně nemůže postarat nebo pacient PL zemře a příbuzné nemá. Nabízíme kočky veterinárně ošetřené, všech barev, stáří, hodné, přítulné, zvyklé v bytě i v domku se zahrádkou. V současnosti má útulek v Bohnicích celkem 112 zvířat. Z toho 12 koťat, 65 seniorů, 35 dospělých. Zvířata jsou umístěna v domku, kde je izolace, karanténa, spodní výběh s voliérou a horní výběh s voliérou. Průměrně se nám daří umístit 80 zvířat ročně. Největší zájem je o koťata.
Chlupáč v nouzi, Králův Dvůr u Berouna
V současnosti máme 56 koček, z toho 10 koťat. Příspěvky, které dostáváme od dárců, nám sotva stačí na krmivo a podestýlku. Žádali jsme obce v okolí našeho bydliště o spolupráci, ale zatím bezúspěšně. V létě je situace nejhorší, přibývají koťata, ale málo se umísťuje. Na veterinární péči jsme žádali o dotace, vyšla jen malá část z toho, co je potřeba pro týrané a opuštěné kočky na veterinární péči. Stále se potýkáme s finančními problémy. Máme prostory na budování, ale financí je málo.
Kočky máme v místě našeho sídla a v depozitech našich rodinných příslušníků. Od začátku roku se nám podařilo umístit 14 koček. V prosinci jsme se ale stěhovali z Prahy k Berounu. Měli jsme starosti se zabydlováním, spoustu problémů s budováním prostor pro kočky. Na podzim se chystáme na výstavy, tak doufáme, že budou úspěšné a umístíme kočky do dobrých domovů. Každý má rád něco jiného a není důležité, jakou barvu kočky mají. Je důležité, aby kočky nebyly divoké a agresivní, naopak aby byly ochočené, mazlivé. O ty je asi největší zájem.
Konečně šťastný domov
V našem azylu, který jsme vybudovali ze svých vlastních prostředků na našem pozemku ze zahradního domku, máme 6 seniorů, 2 kočky bez jedné packy, 7 koťat a 15 dospělých koček. Všechny jsou vykastrované a vyléčené. Náklady na náš azyl za rok 2011 byly celkem 127 552 Kč. 70 000 Kč jsem hradila ze svých vlastních prostředků. Zbytek byl uhrazen od sponzorů. Tento rok jsme umístili 6 dospělých koček, 8 koťat, jednu kočku bez packy a jednoho seniora.
Naším hlavním cílem je rozsáhlá kastrace potulných koček, koček v sociálně slabých rodinách i v rodinách dobře situovaných, kde majitelé kočku odmítají dát vykastrovat, koťata mají pro děti jako hračku, a když je přestanou bavit, tak je nemilosrdně vyhazují na ulici, a tak se dál tvoří kolonie toulavých koček. Za dva roky našeho trvání jsme dali vykastrovat 140 koček, a tak jsme s naší prací velmi spokojeni (píši my v množném čísle, ale veškerou práci v našem azylu vykonávám sama, mám jen paní účetní, která vede zdarma naše finance). Jinak pracuji na plný úvazek jako pracovník v sociálních službách v nepřetržitém provozu.
Sdružení na ochranu zvířat Felca
Téměř veškeré náklady na provoz útulku jsou hrazeny z finančních prostředků dvou soukromých osob, manželů Čermákových, členů sdružení. Jediným sponzorem je společnost METALCOM, která hradí náklady na vytápění pro kočičky.
Paní Čermáková mi mailem sdělila, že celkový počet koček, o které se starají, je kolem 100, z toho 16 koťat, jedna sedmnáctiletá seniorka a jedna březí kočička, zbytek jsou dospělé kočky. Příspěvky pro útulek bohužel nejsou pravidelné, jsou jen od dobrovolných dárců a nestačí pokrýt všechny potřeby. Kočky žijí ve dvou katériích s volným venkovním výběhem a vytápěnými domky a v jednom depozitu – přístavek u domu bez venkovního výběhu. Počet umístěných koček je různý, pohybuje se od 10 do 15 koček ročně, zvlášť na umísťovacích výstavách se někdy povede najít domov až polovině z nich. V současné době není o kočky příliš velký zájem. Nejvíce žádaná jsou koťata ve věku 2 až 4 měsíce.
Po tolika řádcích o opuštěných kočkách toužím po tom, abychom si my lidé začali všímat nejen sami sebe, ale také dalších živých tvorů kolem nás. Kdyby si každý z nás vybral jen jeden útulek ve svém okolí a pomohl mu jakýmkoliv možným způsobem, věřím, že to pomůže mnoha zvířatům, která se letos umísťují ještě hůř než v loňském roce. Všem útulkům, i těm, které díky své zaneprázdněnosti nestihly odpovědět, přeji, aby se jim dařilo čím dál lépe a jejich zvířata nacházela nové láskyplné domovy.
