Kříženci – miniseriál – 7. část
Proto byl každý plodný jedinec, vhodný pro další odchovy, vyvažován zlatem. Kříženci však bývají téměř stoprocentně neplodní. Vznikají prakticky jen náhodou, když jsou různé druhy ptáků chovány ve společných voliérách, což je u astrildovitých běžné, neboť jsou to ptáci společenští, na vlastní teritoria, která brání, nenároční. Ke spojení nesourodých jedinců dochází jen proto, že jsou právě k rozmnožování připraveni, jejich správní partneři však nikoliv. Nejde tedy ani o křížení záměrné, s nějakým úmyslem chovatele, takže i proto se u nás obvykle nehodnotí. Na vzhledu vyobrazeného křížence jsou jeho rodiče viditelně patrní. Rýžovník především mohutným zobákem, japonská chůvička potom svou hnědou barvou.
Kříženec čížka žlutolícího s kanárem
Čížek žlutolící, u nás mezi chovateli známý spíše jako čížek Yarrellův, je hodně žlutý jihoamerický druh čížků. Tedy samci, samice jsou spíše žlutozeleně skvrnité. U nás jsou tito čížci téměř neznámí, protože jde o poměrně drahé ptáky. Na západ od nás jsou odchováváni pravidelně, běžně je však nekoupíte. Ani kříženci s kanárem nejsou nijak běžní. Jejich chovatelé je kříží s kanárem vlastně jen z praktických důvodů. Pokud nemáte k samci čížka právě samici, je dobré jej pářit s kanářicí, aby se zachoval pravidelný koloběh života. Máte potom naději, že samec zůstane delší čas plodným. V podstatě po celý svůj krátký život, tak jako je tomu v přírodě. V kleci se však ptáci dožívají obvykle delšího věku, nejsou vystaveni tolika nebezpečím jako v přírodě. Pro další chov je ovšem samotný kříženec nepoužitelný, bývá neplodný. Pták na našem obrázku vykazuje převahu znaků čížka. Má malou, typickou postavu čížků a také jeho vybarvení, zvláště na hlavě, ukazuje právě na čížka žlutolícího.
