Psi nás chrání před bombovými útoky
Je paradoxem doby technických vymožeností, že právě psi se stali po teroristických útocích al–Káidy synonymem připravenosti v boji proti terorismu. Zvláště po bombových útocích v Madridu (březen 2004) a v Londýně (červenec 2005) musel mít snad každý člověk sledující sdělovací prostředky dojem, že psi jsou spasitelé lidstva, které se zbláznilo. Po mnoho dní se ve zpravodajstvích objevovaly fotografie a filmové záběry, kde psi, vycvičení na vyhledávání výbušnin, byli symbolem opatření, že se podobné útoky nebudou opakovat. Labradoři, němečtí či belgičtí ovčáci kontrolovali se svými uniformovanými páníčky dopravní prostředky, nádražní haly, letištní areály, podzemní dráhy či přístavy, aby se cestující a obyvatelé velkých měst mohli uklidnit a neobávat se, že právě v jejich vagonu či blízkém odpadovém koši nebude nastražená výbušnina.
Naši byli připravení
Zářijový útok al–Káidy v srdci Spojených států amerických byl překvapivý, stejně jako jeho způsob provedení – pomocí dopravních letounů unesených na pravidelných linkách. Na dvojčata Světového obchodního centra to však nebyl první útok. Už několik let předtím se o jeho zničení pokusila islamistická skupina odpálením výbušniny v dodávkovém automobilu, které vniklo do podzemních prostor. Bezpečnostním analytikům bylo jasné, že právě bombové útoky budou i po jedenáctém září 2001 ty nejčastější. Jenomže odhalovat výbušninu zatím nejlépe dokázal pes. A tak začala éra intenzivnějšího hledání vhodných psů, a také metod jejich přípravy. V řadě evropských států měli nedostatek psů – „bombohledačů“. Policie ČR na tom byla vcelku dobře, jak vyplývá i z tehdejšího vyjádření šéfa policejní kynologie, plukovníka Jiřího Novotného: „Máme po zkušenostech z domácích hrozeb bombovými útoky připravených padesát psů k vyhledávání výbušnin. Po jednom až třech v každém kraji, další jsou u ochranné služby a u pyrotechniků.“
Další vlna
Jenomže když došlo ke zmíněným útokům v Madridu a v Londýně, bylo jasné, že militantní islamistická organizace se nesoustřeďuje jen na americké cíle. Ve Španělsku použili teroristé bomby nastražené ve vlacích na třech madridských nádražích, kde explodovaly v ranní špičce, a usmrtily 190 lidí, desetkrát tolik jich bylo zraněno. Al–Káida se přihlásila i k sérii sebevražedných útoků v londýnských dopravních prostředcích. Usmrceno bylo 52 osob, když dopoledne explodovaly bomby ve třech různých soupravách metra a jedna v patrovém autobusu. A to byl naprosto jasný signál i pro evropské státy. Naší vládou byl sice přijatý Národní akční plán ČR boje proti terorismu v dubnu roku 2002, ale po zmíněných událostech v Evropě doznal zásadnější změny. Úkol dostali i policejní kynologové. Měli vycvičit další stovku psů, specializovaných na detekci výbušnin. Avšak připravit tak velké množství psovodů, získat a vycvičit vhodné psy je záležitost na několik let. A také to něco stojí. Nejde však jen o platy psovodů a náklady na psy, ale musí se vybudovat i potřebné zázemí pro základní výcvik těchto specialistů, a vytvořit podmínky pro jejich pravidelné zdokonalování a přezkušování. Vždyť na kvalitě připravenosti psů mohou záviset životy stovek lidí, neboť pes - zjednodušeně řečeno – rozhoduje o tom, zda prohledávaný objekt je prostý výbušniny, nebo tam je bomba.
Počet úměrný rizikům
Proto Policie ČR vybudovala a uvedla do provozu zcela nové kynologické středisko v Balkové, s devadesáti kotci pro výcvik psích specialistů. Desítky místností s výcvikovým zařízením a různými pomůckami a také s několika klimatizovanými prostory měly urychlit počáteční fázi výcviku psů i psovodů. Jenomže jak ubíhaly roky a zpřesňovala se pravděpodobnost rizik teroristických útoků (snížila se), a také ubývaly peníze ve státní kase, zredukovaly se nejen původně plánované počty psích specialistů, ale letos v létě došlo dokonce ke zrušení zmíněného výcvikového střediska v Balkové. Psů na detekci výbušnin má naše policie kolem devadesátky a jejich výcvik se provádí v ostatních výcvikových střediscích. Nám, občanům a daňovým poplatníkům, tedy nezbývá nic jiného než věřit, že počty psů připravených na detekci výbušnin jsou úměrné rizikům bombových útoků. Avšak ke psům, chránících nás před hrozbou teroristických útoků, nutno připočítat i specialisty AČR, kteří se osvědčili v Iráku, v Kosovu a v Afghánistánu, ale při bezpečnostních akcích působí i v tuzemsku.
Spolehlivost především
Právě armádní psovodi v zahraničí dennodenně nastupovali a nastupují do služby se svými psy, aby garantovali, že vozidla vjíždějící do spojeneckých základen nemají v útrobách karosérie či nákladu ukrytou výbušninu. Ještě náročnější to pak mají psovodi, kteří vyjíždějí v Afghánistánu s našimi nebo spojeneckými jednotkami mimo základny, kde prověřují, zda na cestách nebo v objektech nejsou bomby, nastražené Tálibánem. A jak se vyjadřují kynologičtí veteráni, správně vycvičenému psovi neunikne pach výbušniny. Záleží jen na zkušenostech psovoda, zda dokáže chování svého psa dokonale přečíst a zda je takticky vyspělý, tedy ví kam, jak a kdy psa vyslat k pátrání. Jak potvrzují důstojníci, odpovědní za vojenské operace v zahraničí, zatím neexistuje žádná technika, která by dokázala operativněji a účinněji nacházet ukryté bomby. Psi to dokazují při každém nasazení. Sice nenacházejí nástrahy nepřítele, ale aby měl velitel jistotu, že pes u jednotky pracuje spolehlivě, nechává mu založit cvičnou výbušninu, o níž nemá pes ani psovod nejmenší tušení. A spolehlivě ji najdou. Jinak by je velitel příště nechtěl, neboť zmýlená by mohla stát životy jeho vojáků.
