Hamburčanky

Hamburčanky jsou atraktivní svým elegantním vzhledem a jemnými liniemi. Zajímavé jsou i jejich barevné rázy. Jde o temperamentní, smělé slepice, vhodné do větších výběhů.

Zařazení: západoevropská plemena lehkého typu (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina F2).
Původ: Anglie a severní pobřeží západní Evropy, EE udává Německo a Holandsko, u zdrobnělých Anglie a Holandsko, v EE i Německo.
Kroužek: kohout 16 mm, slepice 15 mm, zdrobnělá forma kohout 13 mm, slepice 11 mm.

Vznik plemene

Hamburčanky mají dlouhou historii – první zmínka o nich pochází z roku 1700 z Velké Británie a Holandska. Jedním z důkazů o jejich existenci je obraz z roku 1740, kde jsou vyobrazeny hamburčanky s náznakem stříbrné černě tečkované kresby. Záznamy svědčí o tom, že u chovatelů byly v té době velmi oblíbené. V jednotlivých regionech byly ale známy pod různými názvy. Zlatá barva se objevuje v záznamech až o 100 let později než stříbrná.

To, jak hamburčanky vznikly, není přesně známo. Zvířata podobná hamburčankám přivezli do Anglie kupci z Blízkého východu (snad Turecka) přes přístav v Hamburku, odtud název hamburčanky. O podobných zvířatech existují záznamy i dřívějšího data z východního Středomoří, slepice ale měly listový hřeben. Spekuluje se i o původu v Old English Fowl. Na tvorbě dnešních hamburčanek se údajně podílela i španělská a německá plemena - východofríští rackové a vestfálské nosné slepice (Westfälische Totleger).

Podobně jako jiná plemena, i ony se vyskytovaly ve více typech. Předlohou jejich prvního standardu měly být kresby italského přírodovědce Aldrovandiho ze 16. století. Pod oficiální název hamburčanky byly sjednoceny názvy odpovídajících slepic v roce 1850 na výstavě v Birminghamu.

Vedou se spory o tom, zda bylo plemeno vyšlechtěno v Británii nebo v Holandsku. Jisté je, že plemeno mělo své základní rysy už dříve a v obou zemích bylo upraveno. Největší oblibě, zejména díky zbarvení, se těší v Británii. Hamburčanky se podílely na tvorbě dalších plemen.

První zmínka o zdrobnělých hamburčankách stříbrných černě tečkovaných pochází z konce 19. století, tehdy ovšem údajně nebyly viděny na veřejnosti. Barva zlatá se objevila až v roce 1925. V 70. letech 20. století začalo šlechtění zdrobnělých černých hamburčanek. Zdrobnělé hamburčanky pruhovaných variet rozšířily paletu barevných rázů v devadesátých letech minulého století. Zdrobnělé zlaté černě pruhované byly uznány v roce 1992. Problémem tu bylo dosažení štíhlého válcovitého trupu a plynulé linie, odpovídajícího hřebene.

Plemenné znaky

Hlava hamburčanek by měla být jemná, tvář hladká, čistě červená, bez vrásek. Oči se preferují tmavé, vyskytují se i hnědočervené nebo tmavě červené. Vzorník požaduje tmavé až hnědočervené, u stříbrných černě tečkovaných tmavohnědé.

Dalším důležitým znakem jsou ušnice - měly by být bílé s jemným emailovým leskem, hladké a pokud možno kulaté s průměrem asi 40 mm. Laloky nesmí být příliš velké, jsou hladké, kulaté. Zobák je tmavě rohový s poněkud světlejší špičkou. U bílých a stříbrných černě tečkovaných bývá zobák světlejší – šedomodrý.

Důležitým znakem je hřeben. Typický je růžicový, větší, pevně přisedlý, s ne příliš hrubým perlením, zužující se v dlouhý od týlu odstávají trn. Hřeben nesmí přesáhnout šířku hlavy. Trn je prodloužením hřebene - není přisedlý ani příliš zvednutý. Jeho průřez je oblý.

Trup hamburčanek je protáhlý, kompaktní, válcovitý, mírně zvednutý. Linie zad výrazně klesá a plynule přechází do nízko neseného ocasu. Hamburčanky se vyznačují dlouhým mírně rozevřeným ocasem, nasazeným pod úhlem 30°, u slepic i o něco níž. Srpy kohouta jsou výrazně zahnuté, ocasní kryt bohatý. Také rýdováky a pera krytu ocasu slepice jsou mírně zahnuté. Krční i sedlový závěs jsou bohaté, široké a poměrně dlouhé je opeření celkově. Běháky by měly být středně dlouhé, jemné, kulatého průřezu. Barva běháků i chodidel se požaduje břidlicově modrá, u černých a modrých je tmavší. Křídla by měla být pevně přisedlá, delší. Zejména u zdrobnělých hamburčanek tu vzniká problém při hodnocení, protože kohouti vidí sousedy v kleci jako soupeře a svěšují křídla jako součást přípravy k boji. Křídla svěšují i zvířata, která se cítí v úzkých. Je proto potřeba hodnotit zvířata v klidu.

Nejčastější exteriérové vady

Nehezky vypadají bledé obličeje, pozor bychom měli dát na plísně v obličeji. Nežádoucí je také světlá či světlejší barva očí. Zejména u stříbrných černě pruhovaných jsou oči často poněkud jasnější až tmavě červené.

Nežádoucí je hrubý či široký hřeben přesahující šířku hlavy, vadou jsou také prolákliny a různé žlábky na hřebeni. Vyskytují se přisedlé, nebo naopak příliš odstávající až kolmo zvednuté trny. Vadou je také plochý nebo krátký trn.

I kohouti hamburčanek mají tendenci se prát, ušnice si často poškodí a ty pak mají nehezké hnědé nebo červené skvrny. To vede k bodovým srážkám, ale nemělo by se to přeceňovat.

Křídla by se neměla křížit, přesahovat trup, ale často k tomu dochází zejména u zdrobnělých. V Německu to tolerují, pokud jsou ukrytá v úrovni sedla. U aktivních kohoutů bývají křídla často volnější, vyskytují se i spuštěná. Výluková jsou zvířata s krátkým trupem, zády či ocasem, krčním závěsem. Vyskytují se také zvířata s vydutou oblou zádovou linií, což je hrubou vadou.

U zdrobnělých se udávají problémy s překročením hmotnosti, optimální je 0,7–0,9 kg u kohouta v prvním roce a 0,8–1,1 kg u staršího kohouta, u slepice 0,6–0,8 kg v prvním roce, u starší slepice 0,7–1,0 kg.

Barevné rázy

Existuje více než 10 barevných rázů. Kresby můžeme rozdělit do tří skupin – nejznámější jsou tečkované, pak pruhované a jednobarevné. Uvádí se, že hamburčanky pruhovaných rázů jsou nejmenší, s tečkovanou kresbou střední a největší jsou jednobarevné. U nás jsou nejznámější hamburčanky stříbrné černě tečkované.

Tečkované kresby
Hlava kohouta je v základní barvě, pera v závěsech a na zádech mají na hrotech praporů jemnější lehce kapkovitě rozšířenou stvolovou kresbu. Peří na hrdle, prsou, bocích, holeních, v letkách, krytech křídel, rejdovácích a srpech má na konci kulaté černé skvrny, jejichž průměr odpovídá šířce konců praporů per. Nežádoucí jsou velké skvrny vytvářející souvislé černé plochy při vzájemném překrývání se per. Velkou vadou je také neostrá, nepravidelná, neúplná nebo příliš drobná kresba. Tečkovaná kresba na velkých křídelních krovkách vytváří dvě souběžné příčné řady. U kresby rejdováků jsou přípustné skvrny tvaru půlměsíce. Zadní partie je šedočerná.

U slepic se kresba táhne od hlavy po celém těle, oproti kohoutovi je tečkovaná kresba také v zádech a v sedle. I zde jsou nežádoucí na pohled slité černé plochy, i když často u zvířat, která mají žádoucí široké kulatě zakončené peří, je slitá kresba na první pohled pravidlem i pokud kresba jednotlivých per odpovídá. Tato zvířata jsou cenná do chovu, ale na výstavách jsou ale často trestána.

Vyskytují se také čistě černé hlavy. Zde je třeba určit, zda jsou péra celá černá, což je vadou, nebo se jen na první pohled jeví černá díky tomu, že je kresba výraznější. Naopak příliš světlá kresba hlavy se pojí s nevýraznou až chybějící kresbou krku.

Tečkovaná zbarvení se vyznačují velmi výrazným zeleným leskem na černé barvě kresby.

Základní barva zlatých je zlatočervenohnědá. Vyskytuje se zde nežádoucí zlatožlutá, nažloutlá nebo dokonce červená základní barva. U stříbrných je základní barva bílá, nežádoucí je příměs žluté i jiné barvy (někdy rezavá). V základní barvě se nesmí vyskytovat pepření ani jiná kresba jiné barvy. Podsada se požaduje u všech černošedá, nepřípustná je okrová nebo zabělená.

Pruhované kresby
U kohouta je opeření hlavy, krku, trupu, holení a křídel v základní barvě. Rejdováky jsou černé s okrajovým lemováním v základní barvě. Také srpy jsou černé, s lemy v základní barvě. Peří na ramenou, ve velkých krovkách, na holeních a břiše má úzké černé lemy, na koncích loketních letek je černá vločkovitá kresba. Skrytá část peří v zádech a závěsech je černě prokreslená.

U slepice by měla být základní barva hlavy a krčního závěsu co nejčistější, bez kresby. Zbytek trupu pokrývají příčně proužkovaná péra, poměr základní barvy a barvy kresby se požaduje v poměru 1 : 1, kresba je mírně zvlněná. Proužky by měly tvořit souvislou plochu, navazovat pírko po pírku a táhnout se celým tělem až k prsům, na přední straně prsou postupně ubývat, ale v žádném případě by neměla být prsa bez pásků. Raději akceptujeme při prokreslených prsou lehkou kresbu na spodní části krku, což standard připouští (kresba prsou a krku spolu souvisí). V rejdovácích bývá pruhování o něco širší, mnohdy je zde větší příměs černé (barvy kresby). Zejména u mladých zvířat bývá proužkování nedotažené až k ostnu pera. Černá kresba kohouta i slepice se vyznačuje zeleným leskem.

Kuřata mají zajímavou barvu prachového peří se šedou hlavou a bílošedými zády.

U zlatých je základní barva zlatohnědá, u stříbrných bílá. Žluté bíle pruhované mají základní barvu žlutou, kresbu bílou., u modře pruhovaných je kresba šedomodrá. U všech rázů je podsada popelavě šedá.

Jednobarevné
Pro černé je charakteristická čistě černá barva peří s výrazným zeleným leskem. Je nutné se vyvarovat příměsi bronzové barvy, zábělů, nežádoucí je fialový lesk. Běháky se požadují břidlicové, ale povoleny jsou i tmavé až černé. Podsada musí být černá až šedočerná.

Bílé musí mít čistě bílé, bez černých skvrn a pepření. Nežádoucí je také žlutý nádech, vyskytující se zejména kohoutů v závěsech.

Modré mají jednotné šedomodré zbarvení peří i podsady. Ojedinělé černé pepření je přípustné. U kohouta jsou závěsy tmavší modré až modročerné. Tmavší jsou i záda, štíty křídel a ocas.

Užitkovost

Uvádí se i rozdílné hmotnosti vajec u různých barevných rázů. Např. největší vejce snášejí černé hamburčanky (55 g), stříbrné, zlaté a modré 50gramová, kropenaté 48 g v prvním roce. Ve druhém roce se hmotnost vajec pohybuje mezi 50 a 60 g. Snáška se podle chovatelů pohybuje mezi 160–180 vejci, u některých linií až 200 vajec. Vzorník uvádí 140–180 vajec s bílou skořápkou. Minimální hmotnost násadových vajec u jednobarevných a stříbrných černě tečkovaných 55 g, u ostatních 48 g.

Zdrobnělé hamburčanky jsou nenáročné, se snáškou 130–160 vajec s hmotností 34–38 g.

Specifika chovu

Hamburčanky špatně snášejí nízké zimní teploty, tomu musíme přizpůsobit zimní ustájení. Zdrobnělé hamburčanky jsou schopné poměrně dlouhého letu. U mladých zvířat nebývá problémem plot vysoký dva metry. Vhodné je použití sítě na nadkrytí výběhu, používá se i rybářská síť s oky asi 8 cm. Řešením je i omezení prostoru a pozdější vypuštění do voliéry, nebo použití svorek nebo kožených řemínků na svázání křídel. Uvádí se také, že plachost se projeví pouze v cizím prostředí nebo v kontaktu s cizími lidmi.

Klub

Předsedou českého Klubu chovatelů hamburčanek je Václav Hromek, Lípa nad Orlicí 64, 517 21 Týniště nad Orlicí, mobil: 724 184 492, e-mail: vaclav.hromek@tiscali.cz.

Zahraničí

Pokud máte zájem o velké hamburčanky, můžete kontaktovat: Hubert Knott, Kösseinestr. 11, 95683 Ebnath, tel. 09234 6798, fax 09234 6779, e-mail: Hubert-Knott@t-online.de. Speciální výstava zdrobnělých hamburčanek se bude konat 4.–6. 11. 2011 na Bremeervörde – Elm statt. Pro veřejnost je výstava přístupná 6. 11. od 15 hodin a 6. 11. od 9.30 do 13 hodin. Předsedou klubu zdrobnělých hamburčanek v Německu je Anton Schumann, Kirchstraße 11, 31609 Balge, 04257 / 443, 04257/983164, e-mail:
antonschumann@VR-Web.de.

Tabulka: Výskyt barevných rázů hamburčanky v zemích EE
Původ	Česká republika	Německo	Belgie	Velká Británie	Francie	Itálie
D/NL	Hamburčanky	Hamburger	Hambourg	Hamburgh	Hambourg	Amburgo
Německo a Nizozemsko	modré s lemy	blau–gesäumt	bleu		bleu	blu
žluté bíle pruhované	gelb– –weissprenkel	fauve crayonné blanc 4)		fauve crayonné blanc
krahujcové	gesperbert	coucou		coucou
zlaté modře pruhované	gold– –blausprenkel	doré crayonné bleu 4)		doré crayonné bleu
zlaté černě tečkované	goldlack	doré pailleté noir	gold spangled	doré pailleté noir	oro pagliettata nero
zlaté černě pruhované	goldsprenkel 4)	doré crayonné noir 4)	gold penciled	doré crayonné noir	oro barrato
červené	rot
černé	schwarz	noir	black	noir	nera
stříbrné černě tečkované	silberlack	argenté pailleté noir	silver spangled	argenté pailleté noir	argento pagliettata nero
stříbrné černě pruhované	silbersprenkel 4)	argenté crayonné noir 4)	silver penciled	argenté crayonné noir	argento barrato
bílé	weiß	blanc		blanc	bianca
citrónové černě pruhované	zitronsprenkel	citron crayonné noir 4)		citron crayonné noir
NL/D	Zdrobnělé hamburčanky	Zwerg– –Hamburger	Hambourg naine	Hamburg Bantam	Hambourg naine	Amburgo nana
Nizozemsko a Německo	modré s lemy	blau–gesäumt	bleu		bleu
žluté bíle pruhované	gelb– –weisssprenkel	fauve crayonné blanc		fauve crayonné blanc
krahujcové	gesperbert	coucou		coucou
zlaté modře pruhované	gold– –blausprenkel	doré crayonné bleu		doré crayonné bleu
zlaté černě tečkované	goldlack	doré pailleté noir	gold spangled	doré pailleté noir	oro pagliettata nero
zlaté černě pruhované	goldsprenkel	doré crayonné noir	gold penciled	doré crayonné noir
černé	schwarz	noir		noir	nera
stříbrné černě tečkované	silberlack	argenté pailleté noir	silver spangled	argenté pailleté noir	argento pagliettata nero
stříbrné černě pruhované	silbersprenkel	argenté crayonné noir	silver penciled	argenté crayonné noir
bílé	weiß	blanc		blanc
citrónové modře pruhované	zitron– –blausprenkel
citrónové černě pruhované	zitron–sprenkel	citron crayonné noir		citron crayonné noir
Původ	Chorvatsko	Nizozemsko	Polsko	Skandinávie	Španělsko	Slovensko
D/NL	Hamburška	Hollandse hoenders	Hamburskie	Hamborger	Hamburguesa	Hamburčanka
Německo a Nizozemsko		blauw (ongezoomd)		bla	azul
	geelwitpel 4)		gul– –hvidspaettet
	koekoek
	goudblauwpel 4)
	goud zwartgeloverd	złoty	guldplettet	dorada lentej. de negro	zlatá–čierno bodkovaná
	goudpel 4)	złoty cętkowany	guldspattet	dorada listada de negro	zlatá čierno pruhovaná
			rod
	zwart	czarny	sort	negra	čierna
srebrna	zilver zwartgeloverd	srebrny	solvplettet	plateada lentej. de negro	strieborná čierno bodkovaná
	zilverpel 4)	srebrny cętkowany	solvspattet	plateada listada de negro	strioeborná čierno pruhovaná
	wit	biały	hvid	blana	biela
	citroenpel 4)
NL/D	Patuljasta Hamburška	Hollands hoenkriel	Hamburska miniaturowa	Dvaerg-Hamborger		zdr. Hamburčanka
Nizozemsko a Německo		blauw (ongezoomd)	niebieski z obwódką			modrá lemovaná
	geelwitpel
	koekoek
	goudblauwpel
	goud zwartgeloverd	złoty	guldplettet		zlatá čiernobodkovaná
	goudpel	złoty cętkowany	guld sortstribet		zlatá čierno pruhovaná
	zwart	czarny	sort		čierna
srebrna	zilver zwartgeloverd	srebry	solvplettet		strieborná čierno bodkovaná
	zilverpel	srebrny cętkowany			striebornoškvrnitá
	wit	biały	hvid		biela
	citroenblaupel (2010)
	citroenpel