O králíku zaječím
Laický přístup
Z tohoto dílčího poznání vyplývají dvě podstatné věci. Jednak chovatelé hrubě podceňují přípravu králíků na výstavu (nechci ani vidět, jak asi musí vypadat předvýstavní příprava králíků, pokud chovatel své výstavní kousky váží tzv. okem) a (což je ještě možná horší) nesledují (pravidelným vážením) u jednotlivých chovných zvířat váhové přírůstky. Logicky pak nemohou mít ani dostatečný přehled o kvalitě svého chovu, což vypovídá mimo jiné spíše o jejich laickém přístupu v chovu než o odpovědném přístupu skutečného chovatele.
Nácvik figury
U králíků zaječích jsem pak při posuzování zaznamenal další problémy, které začínají být takříkajíc chronického charakteru. Na poslední speciální výstavě králíků zaječích, která se konala 6. prosince 2010 v chovatelském areálu ZO ČSCH v Kolíně-Štítarech, jsem posuzoval 50 zaječáků. Nadlidským výkonem jsem u většiny z vystavených králíků změřil délku ucha a hrudní končetiny (jen pro pořádek raději uvádím, že hrudní končetiny se měří od špiček prstů k loketnímu kloubu). Bez pomoci dvou členů našeho klubu, kteří většinu králíků museli při měření přidržet, bych sám tyto úkony při posuzování nezvládl. A to je moc špatné zjištění. Příčin může být několik. Předně si myslím, že pokud jsou králíci zaklecováni až v den posuzování, je na nich vidět neklid, protože se nacházejí v cizím prostředí a neměli žádný čas na aklimatizaci. Oproti jiným plemenům je u zaječáků takový neklid pak mnohem zřetelnější. Ale já vidím problém ještě někde jinde. Chovatelé zaječáků zřejmě málo své králíky „dávají na stůl“ a „nepracují s nimi“. Jistě, jsou zaječáci, kteří se bezprostředně staví na stole do typické figury (polního zajíce) a mají to – jak říkáme – tzv. v krvi. Jsou to ale spíše výjimky. Proto platí to, co již před mnoha desítkami let zastávali chovatelé zaječáků, že „zajíce je třeba brát do ruky a stavět ho do figury“. Sám doma zvířata, hlavně mladé zaječáky, tak dvakrát až třikrát týdně vytahuji z kotců, pohladím je a stavím je do předepsané figury. Pak nemám problém s měřením a zvládám to sám! Slyšel jsem, jak jeden „specialista“ řekl, že si králíka za celý rok nevšimne. U dospělých králíků to nemusí být tak často (stačí i jedenkrát do měsíce) při čištění králíka vyjmout z kotce, kontrolně jej převážit a figurovat. A jak takový nácvik do figury probíhá? Mláďata uchopím jednou rukou za slechy a druhou rukou poklepu na zadní partii zvířete. Dále se mi osvědčila metoda zavěšování jesliček na píci v kotci stále výše; králíci jsou tak nuceni se stavět na hrudní končetiny sami. Na tomto problému musíme zapracovat, jinak budeme muset neustále poukazovat na to, že se neměří a vše se bere odhadem.
Délka ucha
S otázkou měření slechů a hrudních končetin, typickým postojem zaječáka a vyznívající elegancí jeho těla, ovšem souvisí nový problém. Králíky zaječí chovám od roku 1963. Rukama mi prošlo (počítaje v to i svou posuzovatelskou praxi) několik tisíc zaječáků. Čtyřicet let jsem členem speciálního klubu chovatelů králíků zaječích a už za přítele Jaroslava Jonáše z Průhonic, tehdejšího špičkového chovatele tohoto plemene králíka, se nejvíce diskutovalo na téma délky ucha. Podařilo se nám vyšlechtit králíky s uchem dlouhým až 13,5 cm. A nebyly dokonce výjimky, kdy ucho měřilo 14 cm. Co nám to dalo jenom práce a kolik stovek zvířat muselo být jen z tohoto důvodu vyloučeno z chovu. Pohled na dlouhého králíka v kleci s výrazným krkem, dlouhými končetinami a pěkným uchem, to byla skutečně pastva pro oči specialistů. Co pamatuji, vždy se lpělo na dlouhém uchu, což bylo logické, neboť i kdyby měl zaječák dlouhé tělo, pokud neměl též dlouhé uši, nemohl přirozeně vyznít jeho typický vzhled, elegance těla. I náš vzorník na to pamatoval a uváděl horní končetiny – ideál okolo 15 cm (nyní nejméně 15 cm; pod 15 cm vzorník označuje jako přípustnou vadu v pozici 3) a ucho od 12,5 cm. Léta se nic neměnilo, až v letošním Chovateli č. 5 mě zaujal článek Ing. Zadiny o mezinárodním školení ve Weissenstadtu ve dnech 25.–27. 3. 2011. Tohoto školení se zúčastnila i skupina českých posuzovatelů. Po přečtení uvedeného článku jsem byl jako opařený. Na přítele Ing. Zadinu čekalo několik kusů právě králíka zaječího. Ten králík byl uváděn podle barevných rázů jako tři samostatná plemena. Cituji Ing. Zadinu: „Zarazilo mě, že jinou bodovací stupnici mají barevní a jinou bílí. Jestliže u barevných a u albínů je v první pozici hodnocen tvar a typ u barevných včetně uší, u albínů je hodnocení uší zařazeno do 5. pozice, kde u barevných je hodnocena krycí barva. Výše uvedené rozdělení není vhodné, spíše bych se přikláněl k uvedení králíků jako jedno plemeno se třemi barevnými rázy a z toho by pak vycházela stejná bodová stupnice, což si myslím, že by bylo logické. Další zajímavou informací, která nás čekala, bylo to, že v nově připravovaném Evropském vzorníku bude uváděna ideální délka uší. Chci podotknout, že toto v našem vzorníku podobně uvádí i poslední vydání Německého vzorníku. Bohužel došlo k jedné nemilé skutečnosti a doufám, že je ještě dostatek času k nápravě. Zatím je uváděna ideální délka uší a následně, pokud tomu tak není, se jedná o těžkou vadu. Z našeho pohledu nepřípustnou! Zcela konkrétně – ideální délka ucha je 10–12 cm, co je pod a nad tuto hodnotu, je nepřípustná vada. Je zcela nutné uvažovat o doplnění, že třeba ucho o 1 cm pod výše uvedenou hodnotu a o 1 cm nad uvedenou hodnotu je vadou přípustnou a až poté je vadou nepřípustnou.“ Plně se stavím za názor Ing. Zadiny. Jinak to bude pěkný (evropský) guláš. To abychom začali s chovem a hlavně šlechtěním našeho krasavce úplně znovu, vše vytloukli, neboť to bude výlukové. Posuzoval jsem i králíky, kteří měli délku ucha okolo 11 cm. U dlouhého králíka to pěkně tluče do očí. Nejen já, po 48 letech chovu zaječáka, ale i ostatní specialisté by v takovém případě asi přestali vystavovat, neboť nikdo z nás není žádný mág, aby zajistil u všech chovných králíků zkrácení ucha (pokud nemáme na mysli jeho uříznutí) o 1 až 2 cm. A o chov jiného plemene v téměř 70 letech zájem již nemám. Pevně proto věřím, že se uvedený (snad jen nedopatřením vzniklý) problém podaří za podpory i českého klubu, zejména Ing. Zadiny, smysluplně vyřešit. Více informací o zaječácích najdete na www.kralikzajeci.com.
