Zkušenosti s chovem amazónka černotemenného

Amazónci patří mezi menší druhy papoušků a rod Pionites bohužel k těm hlučnějším. I když zbarvením asi zase k nejhezčím. Tak to však někdy bývá u menších druhů. Literatura uvádí dvě formy a to amazónek černotemenný východní (Pionites melanocephalus melanocephalus) nominátní forma a amazónek černotemenný západní (Pionites melanocephalus pallidus).

Úvod

Obě formy se liší zbarvením, nominátní forma má holení peří a spodní krovky ocasní oranžově žluté, někteří jedinci jsou hodně oranžoví a podle mě i o dost větší postavy. Forma pallidus by měla mít místo oranžového zbarvení barvu citronově žlutou, která je také velice krásná, ale myslím, že dnes se u nás takových ptáků moc nevidí, protože se obě formy křížily mezi sebou, a proto jsou amazónci oranžoví více nebo méně. I v přírodě dochází ke křížení obou forem podle území, na kterém žijí, a tak zbarvení přechází od žluté až po hodně oranžovou.

Mláďata mají barvu opeření matnou a na břiše špinavě bílou, která se postupně během dospívání mění ve sněhově bílou. Je zajímavé, že i bílá barva je u dospělých jedinců velice variabilní. Amazónci dospívají ve třetím roce a taky bychom je měli až tříleté zařazovat do chovu. I když jejich sexuální radovánky probíhají někdy i dříve. Je to druh, který se často jakoby páří a i když dospělí jedinci vypadají, že jdou do páru, ve skutečnosti tomu tak nemusí být, protože je jim od přírody vlastní aktivní páření. Potom se divíme, že se ptáci stále páří, ale mají čistá neoplozená vejce. Než se nám podaří dát dohromady pár, který bude mít vajíčka vždy oplodněná a bude dobře odchovávat mláďata, většinou několik jedinců musíme vyměnit.

Sestavení páru

Já jsem koupil chovný pár amazónků černotemenných, o kterém jsem věděl, že odchovávají bez problémů. V příštím roce odchovali čtyři mladé. Potom se samec zabil a nastal problém sehnat nového. Přestože je stále větší početní převaha samečků, bylo těžké sehnat takového, který by šel do páru se samicí. Jednoho jsem přivezl (to byla samička už půl roku sama), snad během hodiny byli u sebe a druhý den jsem je viděl, jak je sameček na samičce. Že nedošlo ke skutečnému páření, jsem poznal, až když byla vajíčka všechna čistá neoplozená. Počkal jsem na další snůšku, vše se opakovalo. Tak už jsem dál na nic nečekal a samečka vyměnil. Ten byl taky u původního chovatele delší dobu lichý, a tak se měl ihned k činu, i když tentokrát byla samička ochotná k páření asi až za tři dny. Začalo vše znova – páření, čistá, vejce, další snůška a čistá neoplozená vejce. Tak jsem samozřejmě nečekal zbytečně, protože jsem věděl, že je to jenom ztráta času. Přivezl jsem domů třetího samečka, ten byl čtyřletý a nebyl ještě nikdy v páru, stejně jako předešlí samečci. Po týdnu, ve kterém vždy provádím vyšetření na nemoci, jsem dal samečka k samičce. Vše se opakovalo opět po třech dnech. Páření, během měsíce a půl snůška, čtyři vajíčka a všechna oplozená. Vše probíhalo bez problémů. Nikdy jsem na nich nepozoroval nějaký jiný způsob páření,všichni amazónci prováděli páření podle mě stejně. Jediný rozdíl byl v tom, že někteří si jenom asi hráli, jak je jejich zvykem, a ten poslední pár opravdu pářil. Vím, že každý má s amazónky jiné zkušenosti, ale na tomto jsme se vždy s ostatními chovateli shodli. Znal jsem chovatele, který měl pár asi sedm roků a vždy vejce čistá. Nedal si říci, protože je viděl stále pářit, a tak si myslel, že jdou dobře k sobě. Žádných odchovů se však od nich nedočkal. Potom vyměnil samečka, hned byla snůška oplozená a odchována čtyři mláďata.

Moji amazónci začali hnízdit v květnu, další rok v červnu, rok na to v červenci, další rok v srpnu a v roce následujícím nezahnízdili, měli pauzu. Potom se zase vrátili k hnízdění od května a vše se opakovalo.

Odchov mláďat

Samička obvykle po častém páření začne snášet do měsíce vajíčka a to obden. U mě zasedají amazónci od druhého vajíčka, doba sezení je asi do 28 dnů a na vejcích sedí jenom samička, i když sameček většinu doby trávil se samičkou v budce. V době sezení je spotřeba krmiva velice malá a někdy jsem si myslel, že snad nežijí, jak málo krmení ubývalo. Jakmile uslyšíme hlas vylíhnutých mláďat, spotřeba krmení se začne postupně zvyšovat. Později, když jsou mláďata větší a postupně opeřují, je spotřeba krmení dosti velká. Je velice dobré, když máme možnost podávat krmení vícekrát za den, protože jakmile sameček uvidí novou dávku, okamžitě jde vše prozkoumat. Mláďata opeří většinou v 65 až 75 dnech. Vykukují z budky a zase se do ní vracejí. Budku opouští tak kolem 73. dne, i když nejsou někdy úplně opeřená, hlavně pod křídly, a mají krátké ocásky. Já je vždy beru ven v průběhu dne asi od 30 dní stáří, aby později nekousala a nebyla plachá. Staří na mě koukají, co jim lezu do budky, ale nikdy jim nevadilo, že beru mladé do ruky a odnáším je z klece.

Amazónci hnízdili v různě velkých voliérách, ale postupně jsem zjistil, že na odchov jim nejlépe vyhovovala klec vysoká 130 cm, dlouhá 140 cm a hluboká 60 cm. Tam se cítili jako doma, klec je bednového typu, takže boky a strop jsou plné (bez pletiva). Jednou jsem zapomněl odstranit budku po eklektusech, měla tvar L, kmenová, průměr vletového otvoru byl 13 cm a vnitřek budky měřil 30 cm. Než jsem si všiml, že se páří, tak snesli do budky vejce a od té doby v ní stále hnízdili. Mohli tam pochodovat, postavit se, ale vždy hnízdili v budce pod vletovým otvorem, nikdy v té delší části písmene L. Když jsem chtěl odebrat mladé z budky, vždycky jsem na budku zaškrábal a oni vylezli. Když mě ale viděli, jak se blížím ke kleci, okamžitě oba zalezli do budky, abych nemohl k mladým.

Krmení, napájení

Krmení je radost, protože opravdu berou vše, co se jim dá. Veškerou zeleninu a ovoce, granátová jablíčka, ale ta už většinou u nás v obchodě nejsou, když amazónci hnízdí. Někdy se mně podařilo uchovat tato jablíčka zabalená v novinovém papíře v chladu, a tak měli i amazónci možnost ochutnat. Jinak v zimě dostávali granátová jablíčka po celou dobu, co byla na trhu. Míchanicí dělám z těchto ingrediencí: vajíčko, pomleté dětské piškoty, strouhanka z celozrnného pečiva, pivovarské kvasnice, hmyzí potrava pro timálie atd. Suchou vaječnou míchanicí kupuji jenom C´D´, protože obsahuje nejvíce vápníku a na trhu je již od roku 1953 (záleží však na každém, kterou míchanici si vybere). Dále podávám mleté sépie, vaječné skořápky, čerstvé nebo sušené bylinky, pampelišku, kopřivy, hloh, šípky, jeřabiny (čerstvé nebo rozmražené), kukuřici a zelený hrášek. Ostatní ovoce a zeleninu jako papriky, mrkev, okurky, jablka a vše co je k dostání na trhu, dávám zvlášť na misku. Větve k okusu – já používám pouze z bezu, mají moji amazónci samozřejmě stále k dispozici.

Vodu podávám diamantovou, která se nekazí, také vařím bylinkové čaje. Diamantová voda je dobrá hlavně v létě, když od papoušků chceme odjet na dovolenou. Pokud máme dostatečně velké automatické napáječky i krmítka, klidně na čtrnáct dnů můžeme odjet a ptáci mají bez problémů zajištěné krmení i vodu. Diamantovou vodu jsem měl doma pět roků a nezkazila se, potom jsem ji pokusně vypil a vše v pořádku. Tuto vodu si můžeme sami doma „namnožit“ a nic nás to nestojí. (Pozn.: Diamantová voda má být (podle lidových léčitelů, parapsychologů, diagnostiků a praktikovatelů podobných profesí) „pramenitá voda, u které byla zrychlena vibrační frekvence. Reaguje na přání a úmysly toho, kdo ji používá, a otevírá cestu k vyššímu vědomí a poznání.“ Diamantová voda má vznikat z obyčejné vody technologií, kterou údajně vyvinul francouz Joël Ducatillon, a která zahrnuje „vědu čísel“ (někde překládáno jako „číselné kódy“) a hudbu. Lidé, kteří se s tímto pojmem setkali se většinou dělí na spokojené uživatele a velké kritiky.)

Hnízdění

Chov ve skupině je možný ale jen tehdy, když dáme dvě samičky, které jsou na sebe zvyklé od mlada a jednoho samečka. Když takové trio žije spolu od mládí, tak vše proběhne v pořádku. Každá samička je ve své budce a sameček obsluhuje obě dvě i při odchovu mladých.

Určování pohlaví u mláďat je dosti problematické, ale u mě na sto procent vždy vyšlo, že poslední vylíhnuté mládě je samička. Při čtyřech mladých jsem měl asi štěstí, vždy to byly dva páry a samičky poslední dvě líhnuté.

Určovat pohlaví podle velikosti také není stoprocentní, protože jsem měl samičku, která byla o mnoho větší než sameček, každý kdo je viděl, tak vždy určil pohlaví přesně naopak.

Jak už jsem zmínil na začátku článku, budka není důležitá v případě, že pár již pravidelně odchovává. Já jsem přemístil svoje amazónky několikrát a vždy spolehlivě zahnízdili.

Hnízdění sameček zahájí naparováním na bidle, „blýská“ očima a předvádí se před samičkou. Brzy potom se nechá samička samečkem krmit a dojde k páření. Pokud samička ještě samečka nechce, komicky jej odstrčí nohou. Pokud však přijme od samečka potravu, sameček jí položí nohu na hřbet, druhou se přidrží bidélka a kopuluje. Kopulace někdy trvá i osm až deset minut.

Samička před snůškou tráví stále více času v budce. Než snese vajíčko, vydává zvuky téměř podobné lidskému pláči. Tak jsem vždy věděl, že právě snáší. Někdy je interval mezi snesenými vejci až tři dny, ale většinou snáší obden. Velikost mladých byla většinou přibližně stejná, proto jsem věděl, že na první vajíčka samička hned nenasedá. Během sezení je samička krmena samečkem, z budky vylézá jen na vyprázdnění. Někdy žadoní od samečka krmení a my bychom si mohli myslet, že už jsou v budce vylíhnutá mláďata, proto je velice dobré si napsat datum, kdy samička vydává zvuky podobné lidskému pláči. Když zastihneme oba rodiče venku z budky, můžeme zkontrolovat, jestli je již vajíčko snesené. Pokud samička snáší, i po celou dobu sezení, nechávám pár v klidu a neruším je. Tak to dělám u všech papoušků a vyplatilo se mně to. Do budky se dívám, až když chci mladé kroužkovat, což je kolem 18. dne stáří, kdy začínají otevírat oči. Velikost kroužků je 8,5 mm. Obrysové peří začíná růst kolem pěti týdnů. Samička může snést další vajíčko 14 dní po opeření mladých, ale mně se za celé roky nikdy nestalo, že by v jednom roce dvakrát zasedli.

Chování

Jsou to velice krásní papoušci, a co se týče chování, tak jsou to klauni. Je téměř neuvěřitelné, co jsou schopni vyvádět ve voliéře nebo kleci. Jednou jsem šel krmit ráno a oba leželi na zádech nožičkama vzhůru, jako mrtvoly. Šíleně jsem se lekl, protože jsem myslel, že jsou mrtví. Jakmile jsem otevřel dvířka, oba dva najednou vstali a jako by nic na mě koukali. Sameček může mít někdy choutky kousnout nás při hnízdění, ale je to individuální. Jinak berou ořechy a vše podobné z ruky, velice rychle si zvyknou na svého ošetřovatele. Na ochočení jako domácí mazlíček je to ideální papoušek. Naučí se i mluvit a pískat melodie, vyžaduje však jako mazlíček hodně pozornosti a pak vyvádí kousky, že není nic lepšího než večerní zábava s ním. Někdy si i zakřičí, ale není to nic proti tomu, když chováme pár nebo více párů v jedné místnosti nebo ve voliérách na zahradě. To se umějí pěkně rozkřičet, až sousedi jenom kroutí hlavami. Pokud jenom kroutí, jsme na tom velice dobře, ale někdy to dnes může vést k sousedským sporům. Proto musí každý uvážit, zda může tyto krásné a milé papoušky chovat.

Také si můžete všimnout, že se mezi amazónky černotemennými nevyskytují oškubaní jednici. Škubání a stres se u nich projevuje velice ojediněle. Nevím, zda je to tím, že opravdu žerou veškeré krmení, které jim předložíme a tak mají dostatek vitamínu i veškerých ostatních látek, ale je to tak. Někdy se oškubou na nohách, když staví hnízdo a používají peří na vystýlku. Ani žádné zdravotní potíže jsem u nich ve svém chovu nikdy neměl. Dával jsem jim také tvrdý celozrný chléb na kostičky nakrájený i vařené brambory a vše ihned zmizelo. Opravdu jsem nenašel krmení, které by odmítali brát. Kdyby nebylo jejich křiku, tak je to papoušek, kterého jiný hned tak nenahradí. To je tak asi vše o mých zkušenostech s jejich chovem.