O chovu křivky obecné

Vedle samečka Hýla obecného a párku amadin páskovaných byla křivka obecná dalším ptačím druhem se kterým jsem před více jak 60 roky začínal svoji chovatelskou dráhu. Rád na ty doby vzpomínám. Připomínají mi nejen moje mladá léta, ale především nádherné prožitky s malými opeřenci.

Zkušenostech T. Wendta

V časopise AZN č. 6/99 píše o svých zkušenostech T. WENDT. S některými zajímavostmi bych chtěl nyní naše čtenáře seznámit. Křivky se hodí pro chov jak ve velkých proletovačkách, tak i ve voliérách každé velikosti. Prvním předpokladem je vybavení těchto zařízení jehličnatými větvemi. Jako ochranu před oštipováním dřevěných částí konstrukce je vhodné pravidelně zavěšovat čerstvé větve různých stromů a keřů. Pro úspěšný chov je důležité voliéry nepřeplňovat a sestavovat do skupin takové druhy, které se vzájemně dobře snášejí.

W. chová křivky jak ve vnitřních voliérách (1,25šxl, -hx 2,20 V) i ve venkovních voliérách (2,00 Š x 3,00 H x 2,50 V) s přístřeškem, který ptáky chrání před větrem a deštěm. Dále je pro ptáky k dispozici společná voliéra o ploše cca 50 m2 ke které přiléhá mrazuprostá vnitřní ubikace, kde je také přípravna krmiv.

W. dával do vnitřní voliéry křivky do společnosti jiných ptačích druhů, např. stehlíků, hýlů, dlasků, jikavců nebo čečetek, i některých hmyzožravých druhů. Vážné střety mezi nimi vlastně nikdy nepozoroval.

Příprava na chovnou sezónu

Na novou chovnou sezónu připravuje W. voliéry již na podzim, kdy zryje dno voliéry, částečně vyměňuje stromy a keře. Ke konci zimy instaluje čerstvé borové větve a do nich připevní různá hnízda (např. drátěné košíčky, císařská hnízda, bambusové košíčky ap.). Přednostně používají ptáci císařská hnízda nebo drátěné košíčky, dobře maskované jehličnatými větvemi. Mnohé druhy dávají přednost volně stavěným hnízdům. Strany voliér jsou obloženy borovými větvemi a ptáci se zde cítí očividně dobře. Dno voliér je vysypáno lesní a zahradní hlínou a je hustě porostlé bodláky, kopřivami, ptačincem žabincem, různými travinami a smetánkou pampeliškou. Také zde jsou vysázené smrčky, túje, borovice a černý bez. Vody k pití a koupání je stále dostatek v betonovém bazénku, který má přítok i odtok, takže je výměna vody snadná.

S hnízděním začíná chovatel W. koncem února, začátkem března, kdy předkládá různé druhy staviv, např. drobné snítky břízy a borovice, bavlněnou cupaninu, suchou trávu, listy rákosu, zvířecí chlupy, kokosová, sisalová i jiná vlákna. Krmivo nabízí střídavé se zvýšenými dávkami šišek.

Křivky mají možnost vlastního výběru partnera, což je významný předpoklad pro úspěšné hnízdění. Na začátku kalendářního roku samečkové stále intenzivněji zpívají a samičky potřepáváním křídel loudí na samečkovi potravu.

Stavba hnízda

Koncem února začínají křivky se stavbou hnízda. Sameček obvykle vytvoří základ, samička poměrně tlustou výstelku. Snůšky čítají většinou čtyři vejce, jen zcela výjimečně tři. S vysezováním začíná samička po snesení druhého vejce. Hnízdo opouští jen na nezbytně nutnou dobu, aby se vyprázdnila a napila. O její krmení se spolehlivě stará samec. Mláďata se líhnou průměrně za 15 dnů. V prvních sedmi dnech je krmí pouze samice potravou, kterou získala od samečka. Z toho je zřejmé, jak veliký význam má dobře harmonující pár. Kdyby samec samičku nekrmil, byla by snůška ztracena. Mláďata je možno ve stáří 5 dnů okroužkovat kroužky o průměru 3,5 mm. Chovateli se dosud nestalo, že by po okroužkování nastaly nějaké problémy. W. konstroluje průběh hnízdění pouze tehdy, když jsou ptáci mimo hnízdo. Asi týden po vylíhnutí začne mláďata krmit také sameček a samička se zdržuje více mimo hnízdo, kdy přijímá sama potravu. Mláďata rostou velice rychle a již po 17 dnech života opouštějí hnízdo. Poměrně jistě létají. V tuto dobu začíná samec se stavbou druhého hnízda. Samice vylétlá mláďata ještě asi čtyři dny přikrmuje a poté začne s vystýláním druhého hnízda, které již sameček rozestavěl. Samec nyní dokrmuje mladé sám. Samička začíná snášet vejce. Mláďata jsou po 6-7 týdnech samostatná. Někdy se stává, že je staří občas přikrmí současně při krmení mláďat z druhého hnízdění. Po třetím hnízdění chovatel W. odstraní z voliér veškeré hnízdní příležitosti, aby se páry nevysilovaly. Jednou se stalo, že pár křivek zahnízdil pětkrát po sobě, což byl případ zcela ojedinělý. Na podzim vypouší W. zase všechny chovné páry do prostorné společné voliéry.

Krmení

Základem krmení je směs drobných středních semen smrku a borovice, případně jiných jehličnatých stromů, dále niger, perila, mák, loupaná slunečnice, čekanka, sesam, semeno salátu a různých travin, lesknice, dýně, sušené jeřabiny, semenec. Nechybí grit, vápno a holubí kámen. Od časného jara do podzimu dostávají ptáci různá semena v naklíčeném stavu, zelené krmení a různá polozralá semena. V prvé řadě je nutno připomenout hodnotu pampelišky, ptačince žabince a šťovíku. Zájem mají o jablka, salátové okurky, luční plankton, moučné červy. Šišky napíchnuté na drát jsou velmi oblíbené.