Moskevský strážní pes

Před deseti lety, když se řeklo „Moskevský strážní pes“, tak jen málokdo věděl, o jakého psa jde. Podle názvu se dá tušit, k jakému účelu byl vyšlechtěn, ale jaký tento pes opravdu je, se pozná, až když s ním člověk nějaký čas žije. Naši nejstarší moskeváci jsou s námi již 10 let, během té doby se naše smečka rozrostla o další psy a feny, nasbírali jsme mnoho cenných zkušeností, naše chovatelská stanice „Ruský medvěd“ je nejstarší stanicí moskevského strážního psa v ČR. Deset let je také doba, kdy se toto plemeno výrazněji rozšiřuje mezi české chovatele, k naší velké radosti se množství „moskeváckých“ nadšenců stále zvyšuje.

Moskevský strážní pes je v první řadě plemeno hlídací, ale to nijak nevylučuje i jeho roli domácího mazlíčka. Když jsme s nimi začínali, vstupovali jsme na neznámou půdu. Informace z Ruska jsme nějaké měli, ale přesto jsme si nebyli jistí, jak se psi budou chovat k našim dětem, ke zvířatům, ani to, jak moc práce bude s jejich výchovou a výcvikem, nebo s péčí o jejich srst.

Jejich láska a oddanost rodině a ochota dělat kdykoli „psí kusy“ s dětmi nás nadchly, časem ještě víc, protože jim to vydrží po celý život. Nejsou z nich žádní staří mrzouti, pořád jsou přítulní a hraví jako štěňata. Bydlíme kousek od bývalého vojenského prostoru, kde se pohybovaly (a pohybují) různé pochybné existence, takže pustit děti do lesa na houby nebo borůvky samotné bychom si nikdy netroufli … kdyby je nedoprovázel moskevák. Takto jsme měli vždy jistotu, že se v pořádku vrátí. I naši nejstarší psi, kteří ve věku 8 měsíců zahnali vetřelce z naší zahrady, mají pořád dost energie a elánu, jako by to ani nebyli psí senioři, stále jsou připraveni zakročit. Díky moskevákům se můžeme cítit bezpeční.

Trocha historie
Po druhé světové válce byl v Sovětském svazu nedostatek velkých psů, proto byla armádní chovatelská stanice Rudá hvězda pověřena úkolem vyšlechtit psa, který bude velký, nenáročný na podmínky, ostrý a dobře zvladatelný. Šlechtění probíhalo pod vedením vedoucího školy vojenské kynologie, generálmajora G. N. Medvěděva. Moskevský strážní pes je výsledkem reprodukčního křížení Bernardýna, Kavkazského ovčáka a ruského strakatého honicího psa. Od každého z těchto plemen převzal důležité vlastnosti, takže výsledkem je pes s vynikající pohybovou soustavou, vytrvalý, nedůvěřivý k cizím, ostrý, ale dobře zvladatelný, s výborným čichem, dobře cvičitelný a oddaný majiteli. Díky tomu se skvěle hodí ke strážní službě, ale jeho hlavní předností je ochrana objektů. Je to neúplatný pes, tvrdý při útoku.

V České republice se první moskeváci objevili po rozpadu Sovětského svazu, ale byli to spíše jednotliví psi, k většímu rozšíření tohoto psa u nás dochází až v posledních letech, a na tom mají výrazný podíl nejen tuzemské odchovy, ale také kvalitní importy, převážně ze země původu. Je dobře, že se v dnešní době už lidé nedají zlákat nabídkami pochybných importů, nebo tzv. moskeváků bez průkazu původu, protože to je u málopočetného plemene značně rizikové. Setkala jsem se s mnoha zklamanými majiteli takovýchto psů, dokonce i s takovými „dobrodruhy“, kteří si takového psa koupili v tržnici na Ukrajině, nebo si pořídili křížence kavkazáka s bernardýnem, protože jim „chovatel“ tvrdil, že takový kříženec je vlastně moskevák. Že ani v jednom případě jim moskevák nevyrostl, není snad ani třeba říkat.

Výchova a výživa
Výchova začíná od první chvíle, kdy štěňátko přijde do nového domova … a jde opravdu o výchovu, a ne o výcvik. Všechno, co potřebujeme, to se štěně postupně naučí, důležitá je důslednost – co je zakázané, to je zakázané vždy bez výjimky. Když dáme povel, trváme na něm. Štěně učíme něco nového tehdy, když je schopné nám věnovat svou pozornost. Když za ním přijdeme a ono si chce hrát nebo se mazlit, nebude dávat pozor na to, co se ho snažíme naučit. Teprve, až se „vyřádí“, je ten správný čas.

Výživa je náročná hlavně v době růstu, štěně v poměrně krátké době doroste do dospělé velikosti, a pak ještě téměř celý další rok mohutní. Zvláště v období, kdy začne rychle růst a zároveň přezubovat, je důležité podávat vápník vyvážený fosforem a přidávat kloubní výživu – to, a kvalitní strava spolu s vitamíny a minerály jsou základem pro zdravý vývoj štěněte.

Stručný popis
Plemeno bylo vyšlechtěno v Moskvě v 50. letech 20. století. Zakladatelem plemene moskevský strážní pes je Orslan. První popis standardu plemenné skupiny „Moskevský strážní pes“ byl vypracován v roce 1958. Následující standard byl publikovaný při získání statutu plemene v roce 1985. Dne 17. 4. 1992 Federace služební kynologie Ruska potvrdila současný standard. Platný standard s malými změnami a doplňky byl roku 1997 schválen RKF a přijat Odborem chovu plemenných a hospodářských zvířat Ministerstva zemědělství a výživy Ruska. Tento standard byl publikovaný 23. 4. 2008. Poslední aktualizace a drobné úpravy byly provedeny v roce 2010, hlavním důvodem těchto úprav byl překlad pro anglickou verzi podle schématu FCI, a jednalo se spíše o upřesnění některých pojmů (hlavně ve vybarvení), k žádným zásadním změnám však nedošlo.

Moskevský strážní pes má harmonickou stavbu těla, je velkého vzrůstu, silné kostry, masivní, s dobře vyvinutým svalstvem, je u něj dobře vyjádřený pohlavní typ, psi jsou mohutnější s výraznějším samčím vzhledem.

Ideální výška v kohoutku pro psy je 77 až 78 cm a pro feny 72 až 73 cm, spodní hranice u psů je nejméně 68 cm, u fen 66 cm, horní hranice výšky není dána. Hmotnost je u psů od 55 kg a u fen od 45 kg výše.

Moskevský strážní pes je poslušný, sebejistý, vyrovnaný, inteligentní strážní pes, s velmi výrazným hlídacím instinktem, samostatný i vyhledávající kontakt, zcela oddaný majiteli a celé rodině, neprojevuje bezdůvodnou agresivitu. Dobře se cvičí, může být psem – společníkem i ochráncem, služebním a hlídacím psem.

Hlava je masivní, velká, proporcionálně odpovídá celkové stavbě těla, široká a hluboká v lebeční části. Čelo široké, lehce vypouklé, rozdělené nevelkou podélnou rýhou. Nadočnicové oblouky jsou vyvinuté, týlní hrbol je masivní, s dobře vyvinutým svalstvem, téměř neznatelný. Čelní stop je krátký, dobře vyjádřený, dostatečně hluboký. Čenich je mohutný, široký, černý. Zuby jsou silné, bílé, s nůžkovým skusem, řezáky jsou v jedné linii. Oči jsou nevelké, tmavé, oblé, hluboko, široce a přímo posazené, výraz očí je klidný, jistý. Uši jsou nevelké, zavěšené na chrupavkách, trojúhelníkového tvaru se zaoblenými konci, přiléhající předním krajem k lícním kostem, postavené nad linií očí, s ozdobnou jemnou srstí (tzv. očesy).

Tělo je masivní, trochu protáhlé, dobře vyvážené, proporcionálně souměrné, objemné, hluboké. Kohoutek je vysoký, široký, dlouhý, svalnatý, dobře vyvinutý, zvláště u psů. Hrudník je hluboký, široký, dlouhý s okrouhlými žebry, který se viditelně rozšiřuje k zadní části. Končetiny jsou přímé a paralelní, tlapy jsou velké a kulaté. Ocas je nasazen v prodloužení linie zadku, u kořene je silný, při vzrušení se zvedá nad linii zad.

Srst je přilehlá, dlouhá, hustá, s dobře vyvinutou podsadou, vrchní chlupy jsou rovné. Na hlavě a přední straně končetin je srst kratší. Okrasné chlupy jsou více vyvinuty u psů, jsou vidět na krku v podobě hřívy, a na zadní straně předních a zadních končetin v podobě tzv. praporů, ocas je rovnoměrně osrstěn. Je povoleno mírné zvlnění srsti na hřbetě, zadku a bedrech.

Zbarvení je rezavě strakaté (plášťové), skvrnité (plotnové): bílý s rezavými, rezavě–černými, černo–rezavými, sobolími skvrnami, přítomnost rezavého odstínu ve zbarvení je nutná. Nezbytný je bílý hrudník, přední končetiny bílé k loktům a zadní k holeni, bílý konec ocasu; preferované je tečkování na bílém podkladu v libovolném z uvedených zbarvení (na nohách, čenichu), tmavé „brýle“, čerň na uších. Požadované je tmavší zbarvení na hlavě než na těle.

Psi musejí vykazovat dvě normálně vyvinutá varlata, která jsou zcela spuštěná v šourku.

Moskeváci v Rusku
Při svých cestách do Ruska jsem měla to štěstí, že jsem poznala mnoho chovatelů moskevského strážního psa v různých koutech země – v Moskvě, Petrohradu, Čeljabinsku. Ať jsem tam byla pro štěně, nebo shlédnout speciální výstavu moskevského strážního psa, vždy se mě ujali, provedli mě městem a získala jsem od nich hodně cenných informací o plemeni, fotografie a další materiály z historie, časopisy, knihy… Měla jsem možnost navštívit několik chovatelských stanic, kde mi ochotně ukázali všechny své psy. Je velmi zajímavá zkušenost vidět psy v zemi jejich původu. Rusové si velmi považují svá národní plemena, své moskeváky mi předvedli s patřičnou hrdostí. V Petrohradu mi Světlana Savina, u které jsem si byla pro štěňata, zavedla ukázat moskeváky přímo na místo, kde s nimi pracuje – střeží věznici. Nahlédla jsem tam, pochopitelně, jen zvenčí, ale i tak to byl mimořádný zážitek. Prezidentka Národního klubu plemene MSP Elena Golovina, se kterou jsme stále v kontaktu, je pro mě ochotným konzultantem v případě, že mám nějaké nejasnosti. Velmi si cením jejích rad ohledně standardu nebo krevních linií. Je pro nás velmi povzbudivé, že i v Rusku mají o český chov moskevského strážního psa zájem a sledují jej.

Kdy by si měl pořídit moskevského strážního psa
Kdo je vhodný jako majitel moskevského strážního psa? Pro koho se tento pes hodí? Na druhou otázku se odpovídá snadněji – hodí se pro toho, kdo potřebuje ohlídat majetek, rodinu, kdo chce ochránce, který je neúplatný a nezradí, nepotřebuje výcvik, a také kamaráda a společníka. Ideální majitel velkého ostrého psa? Hlavně rozumný člověk!

Setkali jsme se za roky, po které se věnujeme moskevákům, s obrovským množstvím lidí. Hodně z nich se pouze zajímalo o plemeno, které nikdy neviděli, a někteří se stali novými majiteli našich štěňátek. Každý z nich byl jiný a každý měl vlastní nároky na svého psa. Jedno ale mají všichni společné – chtějí výborného hlídače, kterého dobře zvládnou. Povahové vlastnosti těchto psů jsou jedinečné – je to opravdu ostrý nekompromisní hlídač, který je zároveň milujícím a oddaným členem rodiny.

Kdo chce hodného psa, který bude přátelský ke každé návštěvě, ten ať si moskeváka nepořizuje! Vždyť psích plemen je tolik a najdou se i vzhledově podobná … Moskevský strážní pes bude tolerovat úzký okruh známých, kteří nebydlí s majitelem, ale je dobré, aby to byl okruh pevně daný, občasné návštěvy se psem nepřátelíme, zavřeme ho do kotce, a pak nemusíme mít obavy, že by pes někoho napadl.

Naši psi hlídají nejen doma, ale i v nejrůznějších objektech, kde jsou s nimi ty nejlepší zkušenosti. Většina zlodějů si svůj záměr rozmyslí, když je vidí za plotem, a ti, co to zkusili, skončili na střeše dodávky, na stromě, nebo nechali na pozemku nějaký kus svého oděvu, rozhodně neodešli s tím, pro co přišli.

Další důležitou podmínkou je také to, aby měl pes k dispozici dostatečně velký pozemek, který je oplocený.

Než se rozhodnete, jestli si pořídíte moskeváka, je dobré si promyslet, jestli je to opravdu to pravé plemeno, které chcete. Je to živý tvor, který vám věnuje všechnu svou lásku a bude vás chránit i s nasazením života, tak by bylo správné, aby dostal lásku a péči, kterou si za to zaslouží.

Závěrem
Kdo se rozhodne pro moskevského strážního psa, získá nejen výborného hlídače, neúplatného strážce majetku a rodiny, ale také oddaného přítele a společníka. Přejeme všem těmto psům, aby si je pořídili lidé, kteří ocení nejen jejich vzhled, ale hlavně jejich povahové vlastnosti, protože oni svému majiteli dají celé srdce.