Brány berlínského Tierparku se pro veřejnost poprvé otevřely 2. července 1955, tedy 111 let poté, co byla v Berlíně otevřena první zoologická zahrada. Ta však vlivem politických událostí zůstala po 2. světové válce na území Západního Berlína a Německá demokratická republika byla postavena před nutnost vybudovat ve svém hlavním městě zoologickou zahradu novou. Pokud si vzpomeneme, jaká doba uplynula od záměru založit zoologickou zahradu v Praze do jejího skutečného otevření (více než 80 let!), nezbývá než před našimi sousedy smeknout. Určitě to nebylo jednoduché, prosadit ve válkou zcela zdevastovaném městě takovou myšlenku – – uvažme jen skutečnost, že v podstatě jediný kopec, který v Tierparku nalezneme, je navážkou sutin z vybombardovaných domů – natož ji pak v tak krátké době realizovat. Na ploše téměř 100 ha vznikla velkoryse založená zoo, i když v počátcích jen spoře vybavená stavbami. V současné době zaujímá plochu přes 160 ha, a je tak rozlohou jednou z největších evropských zoo. Návštěvníci zde naleznou 7, respektive 8 pavilonů, pokud budeme za pavilon počítat i restauraci Cafeteria, ve které jsou umístěna sladkovodní i mořská akvária. K 1. lednu 2011 choval Tierpark Berlin 7 461 zvířat v 884 druzích či poddruzích. Z toho bylo 1 403 savců v 192 taxonech, 2 362 ptáků v 384 taxonech, 570 plazů v 106 taxonech, 44 obojživelníků ve 4 taxonech, 1 131 ryb v 117 taxonech a 1 951 bezobratlých v 81 taxonech. Za rok 2010 prošlo branami zoo 966 862 platících návštěvníků, což celkem odpovídá dlouhodobému průměru, který se pohybuje okolo 1 000 000 návštěvníků ročně. Tlačenice na cestách se ale obávat nemusíte, vzhledem k obrovské rozloze zoo se návštěvníci poměrně dobře rozptýlí a poněkud „husto“ bývá jen o slunečných víkendech před některými atraktivními druhy, jako jsou sloni, kapustňáci či velké kočkovité šelmy.
Dominantou berlínského Tierparku je Alfred Brehm Haus, vybudovaný v letech 1956–1963 na půdorysu obrovského písmene Y. Jeho největší délka je rovných 110 m, obestavěný prostor pak zaujímá 41 500 m3. Svého času to byla vůbec největší a svým způsobem i nejmodernější stavba pro zvířata na celém světě. I po více než 50 letech, která uběhla od jeho otevření, plní celkem dobře svou funkci, i když při vstupu do interiéru na nás dýchne atmosféra nesporného sovětského vlivu. Největší část vnitřního prostoru zaujímá centrální hala, což je v dnešní terminologii vlastně tropikárium vybavené poměrně rozlehlými vodními plochami a hustou vegetací.
(Pokračování příště.)