Amazónky bělobřiché jsme v Zoo Ostrava začali chovat v roce 2003, kdy byli letecky přepraveni dva samečci ze Zoo Lisabon. Téměř čtyři roky trvalo, než jsme získali alespoň jednu samičku. Ta byla uměle odchovaná soukromou chovatelkou z Čech ve stejném roce. Opravdu nebylo jednoduché družku sehnat, protože tento druh amazónka je chován v současné době jen minimálně a není snadno dostupný.
Popis
Horní část hlavy je oranžová, uzdička, líce a krk jsou žluté. Bříško bílé, křídla zelená. Peří na holenních částech nohou je u nominátní formy zelené. Zobák je bělavý, růžová kůže kolem oka, ozobí jasnější než u poddruhu xanthomeria. Běháky jsou růžové, drápy bílé. Vnější kruh duhovky je červený. Amazónci vydávají charakteristický křik – pronikavý hvízdot, hlasitější vřískot používají jako varování před nebezpečím. Velikost 23 cm – od hlavy až k ocasu.
Mladí ptáci jsou podobní rodičům, jen na hlavě mají černé peří.
Výskyt
Brazílie, jižně od Amazonky, od severozápadního Maranhao a východního Para po severovýchodní Mato Grosso, na západě přibližně po oblast Madeiry ve východním Amazonas. V některých oblastech jeho počet klesá v důsledku kácení stromů. Jsou to velice sociální ptáci, obvykle žijí v párech nebo v malých rodinných skupinách.
Příprava na hnízdění
V roce 2007, po tříměsíční karanténě a poté po dodržení předepsaného vyšetření, jsem samičku spojila s jedním ze samců. Neumožnila jsem samečkům přirozený výběr. Samce jsem vybrala sama na základě zjištění staré zlomeniny křídla u jednoho z nich. Špatně létal, hypoteticky jsem ho vyloučila z následujícího chovu.
Vybraný sameček přijal družku chladně, nevšímavě. Choval se k ní stejně po celé dlouhé roky. Už jsem začala pochybovat o správnosti svého rozhodnutí. V podstatě se chování tohoto páru změnilo až v letošním roce 2011, kdy jsem zaznamenala zvýšenou agresivitu nejdříve u samce a později i u samičky. Nalétávali na každého, kdo vešel do klece, chránili si své teritorium. Také často sedávali vedle sebe, ovšem žádné páření či vzájemné krmení a obírání se jsem neviděla. Samička letos slavila čtyři roky, u samečka věk neznám, protože je z odchytu. Koncem dubna jsem jim nabídla boudu o rozměrech 60×30×30 cm (v×d×h), s průměrem vletového otvoru 12 cm. Bouda byla umístěna 150 cm nad zemí. Vystlala jsem ji jemným kokosovým vláknem smíchaným s hoblinami. V té době byla teplota v místnosti 18 °C. Zvýšili příjem gritu a sépiové kosti. Často se vyhřívali na sluníčku ve venkovní voliéře. Upravila jsem krmnou dávku, kterou jsem obohatila o promotor, fertivit, máčené klíčené zrní, strouhané vejce. Od začátku května se sameček začal často zdržovat v boudě. Samička nedůvěřivě sedávala v její blízkosti. Až na rozhraní měsíců května a června se samička schovávala v boudě společně se samečkem. Pouze na krmení boudu opouštěli.
Milé překvapení
15. června 2011 jsem v boudě objevila první vejce, druhé vejce 17. června. Tehdy také samička zasedla. Celá snůška obsahovala čtyři vajíčka, která po prosvětlení byla všechna oplozena. Opravdu milé překvapení. Jen jsem se obávala myšlenky na umělé krmení mláďat, neboť jsem vycházela z toho, že samička byla odchovaná člověkem. Zhruba týden před líhnutím jsem vajíčka každý den rosila, abych zvedla vlhkost prostředí pro lepší vylíhnutí mláďat. Samička po celou dobu pečlivě snůšku zahřívala, téměř vůbec ji neopouštěla, sameček poctivě krmil.
14. července 2011, po 27 dnech inkubace, se vylíhlo první mládě, 17. 7. druhé a 21. 7. třetí mládě. Čtvrté mládě odumřelo ve vejci těsně před líhnutím. Třetí mládě uhynulo po dvou dnech kvůli nedokonalému krmení. Další dvě mláďata prospívala a těšila se zdraví. Další milé překvapení. Rodiče krmili sami, i když odchovali jen dvě mláďata, tak jsem to u prvního hnízdění pokládala za veliký úspěch. Mláďata jsem pravidelně kontrolovala, vždy měla plná volátka. Rodiče dostávali krmení třikrát denně. Ráno míchaničku z piškotů, vajec na tvrdo uvařených, mrkve, k tomu jablko a banán, posypané Nutribirdem A 19, v poledne další ovoce a zeleninu a část namáčených zrnin a k večernímu krmení zrniny suché s přídavkem granulovaného krmení pro papoušky. Ve 23 dnech začali otevírat oči. Ve 24 dnech stáří mláďat jsem je okroužkovala uzavřeným kroužkem č. 9 mm.
Mláďata
Jak již jsem psala v jiných článcích, nesnažím se do prvního hnízdění papoušků zasahovat, neboť nikdy nevím, jak se pár zachová. Do budoucna u tohoto páru vím, že mohu odchov pravidelně kontrolovat a slabší mládě (mláďata) dokrmit tak, aby dohnalo váhově své sourozence a neuhynulo. Dle mého názoru bylo třetí mládě slabší a rodiče si všímali jen silnějších, žebrajících o potravu.
25. září 2011 vylétlo první mládě, o tři dny později i druhé. Mláďata byla stejně vybarvená jako rodiče, jen na hlavě ještě měla tmavá péra. Začátkem října jsme jim odebrali krev, abychom určili pohlaví. Bohužel, při chytání se jednomu z mláďat zlomilo křídlo. V takovém stavu jsme nemohli mláďata nechat s rodiči, neboť klec byla příliš veliká pro nelétající zraněné mládě. Obě byla oddělena do malé klece a dvakrát denně dokrmována Nutribirdem A 19, samozřejmě jim zároveň bylo předkládáno krmení pro dospělé papoušky, které začali samostatně přijímat poměrně rychle a bez problémů. Zraněnému mláděti bylo křídlo fixováno, injekčně dostalo tři dávky Calcia v rozmezí 15 dnů. Mláděti fixace zjevně nijak nevadila. V malé kleci se stejně nemohlo dostatečně pohybovat a používat křídla. Oba sedávali vedle sebe, zkrotli velice rychle v porovnání s jinými druhy velkých amazoňanů. Ani umělé krmení nebylo problémem. Po dvou dnech potravu přijímali bez odporu a plachosti. Po třech týdnech veterinář křídlo odlepil a zrentgenoval, zlomenina hezky srostla.
Dnes již mládě normálně křídlo používá. Výsledek analýzy krve na DNA potvrdil dvě samičky.
Tento druh amazónka je velice inteligentní, energický, přítulný, zvídavý a velice společenský, celkově laskavé povahy. Milují vodu, rádi se sprchují.
Váhy mláďat: | ||
Datum | 1. mládě | 2. mládě |
28. 7. | 45 g | 59 g |
1. 8. | 52 g | 67 g |
7. 8. | 70 g | 77 g |
10. 8. | 88 g | 90 g |
17. 8. | 112 g | 114 g |
1. 9. | 150 g | 162 g |