Papoušek hnědý (dříve Rüppellův) Poicephalus rueppellii (Gray, 1849)
Popis
Délka: 21,5 až 23,5 cm.
Země původu: jihozápadní Afrika.
Samec je podle literatury šedohnědý, ale já jsem za celou dobu, kdy je chovám, nikdy neviděl na samcích žádné peříčko zbarvené do hněda, ale jenom peříčka šedočerná. Samec má „stříbrný nádech“, ale i ten je velice variabilní a také šedá barva je u některých tmavší a u jiných světlejší.
Kostřec a spodní krovky ocasní mají u samců slabě modrý nádech, ale také tomu tak být nemusí. Spodní krovky křídelní malé, střední i spodní okrajové krovky, ohbí křídla a křidélko jsou žluté. Holenní peří je krásně oranžové, ale každý pták má jinou sytost barvy. Někteří více do žluta a někteří mají toto peří hodně oranžové. Běhák je šedočerný, zobák tmavě šedočerný. Duhovka je krásně červená.
Samice je zbarvena stejně, ale spodní záda a kostřec má jasně modrý. Spodní břicho a kolem řitního otvoru i po stranách je krásně sytě tmavomodrá.
Mláďata jsou zbarvena světle šedě, hlavu mají celou do stříbrna. Jednotlivá pírka na křídle mají lemovaná žlutobíle, též křídelní krovky. Ale žlutá barva je velice slabého odstínu jenom jako náznaková, spíše jako kapraté zbarvení u holubů. Ocas a kostřec je světle modrý. Kolem řitního otvoru a po jeho stranách mají mláďata velice slabý tmavomodrý nádech. Spodinu okrajové krovky a malé spodní krovky křídelní mají špinavě žluté. Celou spodinu, počínaje od krku, mají s nádechem lehce do žlutošeda. Oko je tmavé, asi kolem osmi měsíců začíná červenat. Tento údaj je však také velice variabilní. Běhák je šedočerný.
Určení pohlaví
Za celou dobu, kdy tyto papoušky odchovávám, jsem nenašel na mláďatech nějaké známky vedoucí k určení pohlaví. Jsou opravdu všichni stejní. Snad jedinou možností je určovat pohlaví na základě dlouhodobých zkušeností chovatele, podle velikosti hlavy papoušků. To bylo pro mě vždy směrodatné a nikdy jsem se nezmýlil. Sameček má větší hlavu a zobák, i když se mohou najít výjimky, stejně jako u jiných papoušků. Tyto znaky jsou dobře rozeznatelné při větším počtu mladých v budce. Myslím tím alespoň čtyři mladé, protože v mém chovu více mláďat tito papoušci nikdy neměli.
Mláďata jsou od malinka (asi od 14. dne) velice plachá a po vyndání z budky se snaží vyskočit např. z krabice. Je nutné je často vyndávat z hnízda (ale přivyknout na to i rodiče), aby částečně zkrotla. Po půl roce, někdy i později, začnou samečci ztrácet modré zbarvení.
Chov a hnízdění
Papoušek Rüppellův žije většinou v korunách stromů a v blízkosti řek. Živí se různými bobulemi, semeny a larvami hmyzu. Hnízdí vysoko nad zemí od listopadu do června. U mě hnízdí, kdy je napadne, někdy se hnízdění protáhne až do léta a začínají zase v září. Ale není to pravidlem. Když jim dáme vhodné podmínky, zahnízdí kdykoliv. V srpnu ale měli moji papoušci vždy pauzu. V přírodě je doba hnízdění závislá na období dešťů. Snáší dvě až čtyři vajíčka. Po dovozu jsou choulostiví hlavně na teplo. Je nutné udržovat teplotu kolem 24 stupňů Celsia. Dnes se však nic z odchytu nedováží a všechna populace u nás je odchována v Evropě.
Po dovozu jsou tito papoušci vždy velice plaší, ale díky šetrnému zacházení vždy brzy zkrotnou. Je zajímavé, že samice z odchytu byly vždy krotší než samci. Koncem 90. let bylo do České republiky dovezeno postupně několik desítek párů, ale postupně vše uhynulo. Přestože jich v dnešní době u nás stále není mnoho, mohu říci, že k úhynům dochází velmi sporadicky. Úhyny odchovů v procentech rozhodně nepřekračují jiné papoušky, k této smutné události dochází opravdu málokdy. K častějším úhynům mohlo docházet u ptáků dovezených a špatně karanténovaných, kteří si přivezli různé nemoci. Já jsem získal tyto papoušky z Německa a Francie, jednalo se o ptáky kroužkované, z odchovu a byli docela krotcí.
Dal jsem je do klecí bednového typu, 160 cm délka a hloubka a výška 60 cm. Ptáci se k sobě velice měli, rozdělil jsem po páru podle toho, jak si sami vybrali, do klecí stejných rozměrů. Během čtrnácti dnů se úplně zklidnili, mohl jsem dát ruku do klece i podávat krmení a oni seděli na budce bez pohnutí. Budku měli kmenovou průměr 30 cm a výška 40 cm, vletový otvor 6 cm. Na dno dávám hrubé hoblovačky, které míchám s lisovaným kokosovým substrátem, který se používá do terárií. Ten dám do vody, během několika minut nabobtná tak, že máte plný kbelík krásně načechrané čisté směsi do budky. Přidám třetinu hoblovaček a vše promíchám. Tato směs dobře drží vlhko. Mláďata se líhnou většinou za 26 dní, ale také až za 28. Jednou jsem chtěl už vajíčka vyhodit, ale počkal jsem a mláďata se líhla až 32. den. Přitom jsem přesně věděl, že samice zasedla od druhého vajíčka. Už od mých počátků chovu těchto papoušků jsem nikdy neprováděl kontrolu hnízda. Samice to nesnášely a většinou potom opustily snůšku nebo také usmrtily mláďata, která se právě vylíhla. Proto se nedívám do budek, až když slyším pípání mladých, tak si zaznamenám datum. Do budky se dívám až 19. den, kdy kroužkuji mladé. Tento způsob provádím dodnes u všech papoušků rodu Poicephalus. Nikdy se mi potom nestalo, že by rodiče nechali mladé. Kolem dvacátého dne jsou mláďata dosti velká a samicím jejich kroužkování nevadí. Ještě se na hnízdě posune stranou, a když vidí, že mláďata postupně vracím, skamarádí se se mnou tak, že mě ani nekousne. Jednou jsem samici podvedl a mladé vyndal s tím, že je dokrmím. Ona si to však při dalším hnízdění pamatovala, nechtěla mě k nim ani 19. den pustit a snažila se mě kousnut. Musel jsem ji novinami v ruce oddělit od mladých, aby mě nekousla, mladé odebrat a okroužkovat. Potom jsem je hned vrátil do budky. Samička měla velkou radost, že si pod ni mláďata zase zalezla, probírala jim peří a dívala se na mě kontrolním otvorem, jako kdyby říkala, že je moc ráda, že má mláďata zpět v budce. Potom mě zase bez problémů pouštěla k mladým, sama poodešla v budce stranou a čekala, až je zase vrátím. Bylo to velice dojemné chování, které může pochopit jen opravdový milovník ptactva. Od té doby jsem žádným jiným papouškům stejného rodu mláďata na dokrmení neodebíral a nemám žádný problém s odchovy.
Mláďata opouštějí budku asi kolem 55. dne, někdy až 60. den. U rodičů nechávám všechna mláďata do 75. dne, kdy je odebírám a kdy jsou už zcela samostatná.
Krmení
Po celou dobu hnízdění dostávají papoušci Rüppellovi naklíčené zrní všeho druhu (dávám větší množství lněného semene, které také klíčí), ale někdy dá dosti práce a trpělivosti naučit je na něco, co odmítají. U mých odchovů už takový problém nemám, protože si každý chovatel svoje papoušky naučí na svůj způsob krmení. Ale jsou páry, které nechtějí třeba jeřabiny a berou šípky nebo naopak. Nevím, čím to je, ale takové rozmary mají. Jinak dávám všechno dostupné ovoce, které je momentálně k dispozici podle ročních období, zeleninu a hlavně mají rádi granátová jablíčka. Moc nechtějí jahody. Při hnízdění dostávají vaječnou míchanici, ale bez mrkve, která dělá směs hodně mokrou. Z průmyslově vyráběných směsí podávám míchanici C´D´, která má více vápníku. Odchovy ale opravdu většinou berou všechno nabízené. Je lepší dávat ovoce a míchanici asi čtyřikrát týdně, potom ničím neplýtvají. Když dostávají vše každý den, tak se často část vyhodí jako nezkrmená. U mě berou tito papoušci ve velkém množství květy afrikánů, květ zmizí úplně tak, že z něho nic nezbude. Ostatní ovoce a zeleninu krájím opravdu na malé kousky, asi 1 cm×1 cm, a nic nenajdu na zemi spadlé. Dá to více práce, ale vyplatí se to.
Po hnízdění přichází přestávka, ptáci sice budky mají stále, protože do nich chodí někdy spát, ale dostávají tak dva až tři měsíce jenom suché zrní. Ovoce a zeleninu v menším množství podávám, protože jejich pauza mezi hnízděním vychází většinou na léto. Na zimu si zamrazím šípky, jeřabiny černé i červené (některé páry vůbec nechtějí černé) a kukuřici v mléčném stavu, ale ne moc mladou. Někdy se stane, že při této pauze najednou začne některý pár chodit více do budky a připravovat se na hnízdění, v tom případě začnu ihned dávat míchanici a ovoce se zeleninou ve větší míře. Stalo se mně i to, že jsem si změněného chování nevšiml (protože v létě většinou nehnízdí) a najednou jsem slyšel pípání mladých z budky. Začal jsem vše podávat jako při odchovu mláďat a rodiče odchovali mladé bez problémů. Oplozenost vajec je u nich většinou stoprocentní a líhnivost také.
Tak to jsou moje zkušenosti s chovem těchto krásných papoušků.
