Třída: ptáci
Řád: srostloprstí
Výskyt: sever Austrálie, jih Nové Guiney
Hmotnost: 250 až 370 g
Délka těla: 38 až 41 cm
Věk: 12 až 15 let
U ledňáka modrokřídlého existuje pohlavní dvojtvárnost, tzn. lze rozlišit samce od samice na první pohled: samec má tmavomodrá rýdovací péra, zatímco samice červená. Samec je na první pohled drobnější, samice působí mohutnějším dojmem.
Biotop tvoří vlhké či bažinaté lesnaté oblasti, okolí vodních ploch.
Živí se malými druhy obratlovců – menšími druhy ptáků a savců, žábami, různými bezobratlými. Nestravitelné části vyvrhují.
Žije v rodinné skupině, kterou tvoří až 12 členů. Základem je rodičovský pár, který žije se svými potomky z předchozích let, ti fungují jako tzv. helpři – pomocníci při hnízdění a odchovu mláďat. Samec a mláďata budují společně hnízdo a také společně krmí samici, v době, kdy inkubuje vejce a zahřívá mláďata. Společně pak chrání své teritorium. Hnízdí v dutinách stromů až 25 metrů vysoko. Vytvářejí celoživotní páry. Pohlavně dospívají kolem třetího roku života.
Délka inkubace je 24 až 26 dní, samice snáší až pět vajec.
Chov v Zoo Ostrava
V Zoo Ostrava je ledňák modrokřídlý chován od června roku 2009. V tomto roce však byl samec uloven škodnou, v lednu 2010 jsme získali nového samečka ze Zoo Praha.
Na jaře roku 2011 v době, kdy samice byla tříletá a samec dvouletý, jim byla nabídnuta bouda o rozměrech 60×35×35 cm (vך×d), s vletovým otvorem o průměru 18 cm, která byla zavěšena ve výšce 1,5 m nad zemí.
Dne 2. dubna 2010 bylo nalezeno v boudě první vejce. Šestého dubna bylo vejce nalezeno na podlaze rozbité. Samice ne moc pečlivě inkubovala, přesto se po 26 dnech vylíhlo mládě, které jsme přikrmovali jeden den, protože samec ani samice nekrmili. Mládě však během noci uhynulo, ve volátku a zobáčku byly nalezeny piliny. Možná bylo slabé, možná piliny nebyly vhodné jako podestýlka, možná mělo jinou zdravotní vadu …
Druhé hnízdění začalo 29. dubna 2011. Boudu jsem vystlala většími dřevěnými štěpky do výše 7 cm pod výletový otvor tak, aby samice mohla z boudy vykukovat a měla pocit bezpečí. Prvního května samice snesla druhé vejce, obě nedokonale zahřívala. Odebrala jsem je a vyměnila za dřevěné podkladky. Samice je bez problémů přijala. Oplozená vejce jsem vložila do líhně do teploty 37,2 °C a vlhkosti 60 %. První mládě se vyklubalo 22. května 2011, váha 18 gramů. Dlouho mělo nevstřebanou pupeční šňůru, která asi po 7 dnech zaschla a odpadla. Druhé se vyklubalo 25. května 2011, váha 16 gramů, vylíhlé s hlavou stočenou do esíčka pod tělíčkem, špatně přijímalo potravu. Hlavička byla podkládána a nabádána k protažení a narovnání. Asi po pěti dnech začalo mládě hlavu samo rovnat a lépe polykat. Prvních 5 dnů oba dostávali Ringrův roztok. Krmili jsme nastříhanými myšími holátky na malé kousky bez močového měchýře, střeva a žaludku. První dny krmení probíhalo čtyřikrát denně, váhové přírůstky se pohybovaly kolem 6 až 7 gramů. Hned od začátku jsem počítala s tím, že rodiče se budou na krmení mláďat minimálně podílet. Mláďata jsem se snažila rozkrmit a rodičům je vrátit větší a silnější. 29. května jsem podložila pod rodiče první mládě, vážilo 66 gramů, 3. června druhé mládě, které vážilo 84 g.
Marně jsem čekala na pomoc rodičů. Samec a samice mláďata v boudě zahřívali, střídali se v inkubaci, avšak bez snahy o nakrmení. Mláďata jsem z boudy odebírala, krmila zpočátku čtyřikrát denně, vracela zpět. První nakrmení probíhalo v šest hodin ráno, poslední v 18 až 19 hodin. Samice i samec spolupracovali, takže vlastně docházelo k minimálnímu stresování rodičů, po vložení obou mláďat do boudy se ihned jeden z nich vracel zpět. Možná mě považovali za helpra. Mláďata jsem každý den vážila, abych měla přehled o aktuálním přírůstku. Denní dávky jsem upravovala vzhledem k váze mláďat.
Ve věku 17 a 14 dní mláďata vážila 241 g a 186 g. Rozšířila jsem krmnou dávku o malé neosrstěné potkany, samozřejmě nakrájené na malé kousky, ovšem již nevyvržené. Kolem jedenáctého dne jim začala růst brka, zhruba kolem patnáctého dne začali otevírat oči, ozývat se, rozbalovalo se jim peří na zádech a na křídlech. Krmení probíhalo už jen třikrát denně. Váhový denní přírůstek mláďat byl v tomto období kolem 20 až 25 gramů. Od 25. dne jsem začala krmit jen dvakrát denně. První krmení v 7 hodin ráno, druhé krmení v 18 hodin.
Třicátý pátý den první mládě vylétlo z boudy, druhé mládě vylétlo až o 10 dní později. Od výletu prvního mláděte jsem začala krmit jen jedenkrát denně, o pár dní později jsem přestala krmit úplně a ponechala jsem vše na rodičích či samotných mláďatech.
Všimla jsem si, že mladšímu z mláďat se křiví levá nožka. Po rentgenu bylo zjištěno, že nožka se rychlým růstem začala vychylovat z osy v patním kloubu. Přesto, že byla provedena operace, nožka byla stále nepoužitelná. Mládě bylo slabé, ani vzlétnout se mu nepodařilo. Dokázalo se dostat pouze ke krmítku, kde trávilo celý svůj den. O několik dní později uhynulo.
Druhé mládě se však dodnes těší značné vitalitě. Dopeřilo se v samičku.