Východofríští rackové

I východofríští rackové patří k původním krajovým plemenům. Charakteristická je pro ně ranost, shánlivost, živý temperament a odolnost. Zajímaví jsou i svou jemnou vločkovanou kresbou.

Zařazení: západoevropská plemena lehkého typu (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina F2)

Původ: severní Německo a Holandsko, zdrobnělé Německo

Kroužek: kohout 18 mm, slepice 16 mm, zdrobnělá forma kohout 13 mm, slepice 11 mm

Vznik plemene

Východofríští rackové jsou prokazatelně známí už dvě stě let. V Německu jejich chovatelé založili klub už v roce 1906, a to v Olenburgu. Ve stejné době byl stanovený i standard. Postupně se vyvíjelo jak plemeno, tak jeho kresba.

Plemeno vzniklo ve Frísku, podobně jako fríské slepice či brakelky. Uvádí se, že jsou blízcí příbuzní s brakelkami, byli dokonce nazýváni světlou formou brakelek. V knize Plemena drůbeže z roku 1969 byli zařazeni k nejoblíbenějším původním plemenům.

Další prameny uvádí, že v plemenitbě východofríských racků byli použiti groningenští rackové, kteří vznikali z fríských slepic.

Plemenné znaky

Jde o plemeno středního tělesného rámce, s požadovanou hmotností 2,0–2,4 kg u kohoutů a 1,6–2,0 kg u slepic v prvním roce. Ideální poměr délky k hloubce trupu tvaru obdélníku je 8 : 5. Ocas východofríských racků je delší, široký a rozevřený, na linii zad navazuje plynule pod úhlem asi 45°.

Středně velkou hlavu zdobí listový hřeben jemnější struktury, praporek je nesený vodorovně, nepřiléhá k týlu. Hřeben slepic je malý, v zadní části může být i klopený na stranu. Červený obličej zjemňuje ochmýření, ušnice jsou bílé, menší, ale hladké.

Barva kůže je bílá, zobák modrý, až břidlicový, běháky břidlicově modré.

Barevné rázy

Pro východofríské racky je charakteristická jemná vločkovaná kresba. U nás jsou uznáni v rázu zlatém černě i modře vločkovaném, podobně stříbrnou základní barvou. Bíle vločkovaní mají žlutou základní barvu. Dříve bylo zbarvení racků známé jako zlatité nebo stříbřité.

U kohoutů jsou hlava, závěsy, záda, ramena, štíty křídel, hrdlo, prsa, boky i holeně v základní barvě. Velmi slabé lemování na velkých křídelních krovkách vytváří na křídlech jemný dvojitý pruh. Pera na zadní části boků jsou vločkovitě prokreslená. Letky mají melírovanou kresbu na vnitřní straně praporu. Rejdováky a srpy jsou černé. U malých a středních srpů se objevují okraje v základní barvě. Peří na zádech pod krčním závěsem je černě tečkované, kresba by ale neměla být vidět.

Slepice mají hlavu, krční závěs, hrdlo a horní část trupu v základní barvě, bez kresby. Na zbylých částech těla je pravidelná kresba připomínající vločkování. Každé pero má na obou stranách praporu více oddělených skvrn. Skvrny jsou v přední části trupu menší, směrem dozadu se zvětšují. Černá kresba má výrazný zelený lesk. Podsada se požaduje u obou pohlaví šedá.

Chovným cílem jsou slepice s pěknou vločkovanou kresbou. Tomu je třeba přizpůsobit výběr kohouta do chovu, vhodná jsou zvířata s výraznou kresbou. Kohouti, kteří v horní části zad zakryté krčním závěsem nemají silné černé tečkování, se do chovu používají jen velmi opatrně. U zlatých rázů je kresba u kohouta na zadní části zad méně výrazná než u stříbrných.

Nejčastější vady

K vadám patří příliš lehké nebo naopak mohutnější rámce, krátký trojúhelníkový trup, ploché břicho a prsa. Nežádoucí je úzký, sevřený nebo dlouhý ocas, dále nízko nebo vysoko nesený ocas, šavlovitě zahnuté srpy u kohoutů. K vadám patří i velký nebo hrubý hřeben, u slepic silně klopený hřeben.

Časté jsou i vady v kresbě, jako např. kresba v krčním závěsu, na bocích, prsou či holeních u kohoutů, rozmazaná nebo netypická kresba u obou pohlaví, černý nebo příliš světlý ocas, kresba zasahující vysoko do oblasti krku u slepic. Objevuje se žlutá nebo bílá podsada.

Užitkovost

Východofríští rackové jsou plemenem prošlechtěným na snášku, která se pohybuje od 160 do 180 vajec s hmotností 57 g a bílou skořápkou. U zdrobnělých je to 120 vajec s hmotností 35 g. Kvokavost se objevuje jen zřídka. Maso racků je plné a jemné chuti.

Specifika chovu

Východofríští rackové jsou temperamentním plemenem, kterému vyhovují velké výběhy, ty i dobře využijí. Rackové rádi přelétávají oplocení, zejména pokud se cítí ohroženi, motivací může být i potrava. Jsou plaší, ale pokud se s nimi pracuje, mohou být i krotcí. Nehodí se do malých prostor.

Zahraničí

Chovatele východofríských racků v Německu naleznete na: http://www.ostfriesische-moewen.de/kontakt.html.

Tabulka: Výskyt barevných rázů Východofríští rackové v zemích EE
Původ	Česká republika	Německo	Belgie	Francie	Itálie
D	Východofríští rackové	Ostfriesische Möwen	Oost–Friese meeuw	Mouette de la Frise orientale	Gabbiano della Frisa Orientale
zlatí černě vločkovaní	gold– –schwarzgeflockt	goudpel	doré crayonné noir	oro fiocchi neri
stříbrní černě vločkovaní	silber– –schwarzgeflockt	zilverpel	argenté crayonné noir	argento fiocchi neri
Zdrobnělí východofríští rackové	Ostfriesische Zwerg–Möwen	Oost–Friese meeuwkriel	Mouette de la Frise orientale naine	Gabbiano delle Frisa o.n.
žlutí bíle vločkovaní	gelb–weißgeflockt	geelwitpel
zlatí modře vločkovaní	gold–blaugeflockt	goudblauwpel
zlatí černě vločkovaní	gold– –schwarzgeflockt	goudpel		oro fiocchi neri
stříbrní modře vločkovaní	silber– –blaugeflockt	zilverblauwpel
stříbrní černě vločkovaní	silber– –schwarzgeflockt	zilverpel	argenté crayonné noir	argento fiocchi neri
Původ	Nizozemsko	Polsko	Skandinávie	Španělsko	Slovensko
D	Oost–Friese meeuwen	Wschodniofryzyjskie mewy	Ostfrisiske Möwen	Frisona Alemana	Východofrízka čajka
goudpel	złoty czarno plamkowany	guld	dorada salpicada de negro	zlatitá
zilverpel	srebrny czarno plamkowany	solv	plateada salpicada de negro	striebritá
Oost–Friese meeuwkriel	Wschodniofryzyjskie mewy miniaturowe	Ostfrisiske Dvaerg–Möwen		zdr. Východofrízka čajka
	żółty biało plamkowany
	złoty niebiesko plamkowany	guld–bla/spaettet
goudpel	złoty czarno plamkowany	guld		zlatistá
	srebrny niebiesko plamkowany
zilverpel	srebrny czarno plamkowany	solv		striebritá