Zařazení: západoevropská plemena lehkého typu (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina F2).
Původ: velká i zdrobnělá forma Německo.
Kroužek: kohout 20 mm, slepice 18 mm, zdrobnělá forma kohout 15 mm, slepice 13 mm.
Vznik plemene
Plemeno vznikalo v severozápadním Německu v regionu Bergisches Land v Německu, v blízkosti Solingen. Základ mu údajně dala místní plemena slepic, ale také bosenští kokrháči, přivezení do Německa ve středověku, při křížových výpravách. Uvádí se i křížení místních plemen s kokrháči dovezenými z Asie, např. s tureckými denizli kokrháči. Další teorií je, že je do Německa přivezli španělští mniši.
V Německu se více chovají v Sasku a Hesenku. I u nás si už našlo toto zajímavé plemeno své obdivovatele. Počátkem 20. století byla snaha o vyšlechtění zdrobnělých bergských kokrháčů, což se ukázalo jako velmi obtížné. Dnes je chová okolo půl tuctu chovatelů a v mnohých případech jsou v typu i kresbě lepší než jejich velké protějšky.
Plemenné znaky
Na prvním místě je samozřejmě kokrhání. To trvá až 15 sekund. V průběhu kokrhání tón postupně stoupá a následně zase klesá, stoupá a zase klesá. Končí obvykle zvukem jako „Schnork“, kdy kohout znovu nabere dech. Dobrý kokrháč udělá v průběhu kokrhání několik kroků, natahuje krk a hlavu sklání postupně níže k zemi.
Bergské kokrháče řadíme mezi lehká plemena s větším rámcem. Hmotnost kohouta v prvním roce se pohybuje mezi 2,9 až 3,3 kg, slepice je menší: 1,9 až 2,3 kg.
Hřeben bergských kokrháčů je listový, středně velký, u slepic může být v zadní části mírně klopený. Praporek se požaduje mírně zvednutý. Zobák je poměrně dlouhý, silný u kořene, rohové barvy, ušnice bílé, žádaný je tvar mandle.
Trup je výše nesený, protáhlý. Typické je klenutí zad a výrazný zlom při přechodu sedla a ocasu. Ocas je úzce nasazený, mírně rozevřený, u kohouta s dlouhými a širokými rejdováky i srpy. Také krk je poměrně dlouhý.
Charakteristické je tvrdé opeření a řidší závěsy.
Nejčastější exteriérové vady
V zemi původu se klade důraz především na kokrhání, exteriér se posuzuje mírněji. Důležitá je délka trupu a klenutí zad.
Barevné rázy
Vyskytují se v barevném rázu, který u nás není příliš známý, a to jako černí zlatě puntíkatí. Puntíkatá kresba je mezi plemeny slepic výjimečná, vyskytuje se ještě u bernských schlotterkämme a krüperek. U těchto plemen je ale kresba světlejší (žlutá) než u bernských kokrháčů (zlatohnědá).
Základní barva je černá, pera mají uprostřed zlatohnědé skvrny, takže se jeví, jako by měla velmi široké lemy. Prsa kohouta vypadají na první pohled jako černá, zlatohnědé skvrny jsou viditelné jen po stranách. Závěsy jsou zářivě zlaté, každé pírko má černou špičku. Výrazný je zlatohnědý trojúhelník na křídlech.
V zemi původu se uvádí, že dříve byli bergští kokrháči známí ve více barvách, z nichž nejčastější byli černí. V roce 1985 byli uznáni černí zlatě puntíkatí a ostatní barevné rázy postupně vymizely.
Užitkovost
Snáška je okolo 150 vajec, chovatelé uvádí 130 až 180 vajec o hmotnosti 56 až 60 g, u zdrobnělých 100 až 120 vajec o hmotnosti 40 g. Barva skořápky je bílá.
Specifika chovu
Bergští kokrháči mají zachovány původní instinkty. Jsou temperamentní, ostražití a rychle reagují na neznámé situace nebo nebezpečí. Nejlépe se cítí ve velkých výbězích, které dobře využijí. V jejich krmné dávce by nemělo chybět „zelené krmení“.
Při kontaktu s člověkem si na něho zvyknou, dají se ochočit.
Zahraničí
Předsedou klubu bergských slepic (Bergische Huehner) v Německu je Ulrich Krueger Hintergasse 23, 99998 Weinbergen-Grabe, e-mail: ulrich.60@web.de nebo bergische-huehner@web.de, http://www.bergische-huehner.de.
Pokud by vás zajímalo kokrhání bergských kokrháčů, můžete si je poslechnout např. na: http://www.youtube.com/watch?v=b3hqAGmY3Ks&feature=related.
Tabulka: Výskyt barevných rázů bergští kokrháči v zemích EE |
|||||
Původ | ČR | Německo | Belgie | Francie | Itálie |
D | Bergští kokrháči | Bergische Kräher |
Bergkräher | Chanteur du Berg |
Canterino di Montagna |
černí zlatě tečkovaní |
schwarz-gold- braungedobbelt |
noir á ailes dorées liserées |
noir tacheté doré | oro doppi orli neri | |
D | Zdrobělí Bergští kokrháči |
Bergische Zwerg–Kräher |
Bergkräher naine | Chanteur du Berg nain | Canterino di Montagna n. |
černí zlatě tečkovaní |
schwarz-goldbraungedobbelt | noir á ailes dorées liserées |
noir á ailes dorées liserées |
oro doppi orli neri | |
černí stříbrně tečkovaní |
schwarz- silbergedobbelt |
argento doppi orli neri |
|||
Původ | Nizozemsko | Polsko | Španělsko | Slovensko | |
D | Bergse kraaiers | Górski piejący | Berger Cantadora |
Bergská | |
goud | negra moteada de blanco |
čierna–zlato bodkovaná |
|||
D | zdr. Bergská |
||||
zlatá čierno bodkovaná |
|||||