V jižní Americe žije mnoho druhů papoušků, kteří se těší velkému zájmu chovatelů na celém světě. Jsou zde však i druhy, které jsou méně známé. Patří mezi ně i pyrura rudohlavý. Zde je to endemický druh, t.j. nikde jinde se nevyskytuje. Obývá horské lesy i částečně zalesněné prostory v subtropické zóně od 800 do 3050 m n.m. Popis najdete v monografii M. Vašíčka „Papoušci Nového světa“, která vyšla již před dvaceti lety.
Ve státě Mérida, andský region, je pyrura rudohlavý velice hojný. Hejna čítající 50 - 70 exemplářů nejsou žádnou zvláštností. Při přeletech jsou velice hluční. Za potravu jim slouží různé bobule, plody, semena a ořechy.
Chov: ve venezuelské chovné stanici CANAIMA je chovají v párech ve voliérách 1,8 x 1 x 1,6 m / d x š x v/, případně též ve voliérách 1 x 0,4 x 0,5m, jako je tomu u některých evropských chovatelů.
V roce 1990 získala zmíněná chovná stanice 12 kusů pyrurů rudohlavých. Zpočátku byli chováni ve společném prostoru, ale když bylo zřejmé, že se vlastním výběrem oddělily čtyři páry, byly příslušné dvojice umístěny do chovných boxů, případně voliér. Každý pár měl k dispozici hnízdní budku 25 x 25 x 35 cm.
Všechny čtyři páry ve velmi krátké době úspěšně zahnízdily. Po roce bylo možno říci, že pyrurové rudohlaví spolehlivě odchovávají mláďata, jako jiné druhy pyrurů. Bylo ověřeno, že se jednotlivé páry vzájemně k hnízdění stimulují, protože různé páry přistupovaly k hnízdění téměř současně. Vejce byla snášena v rozmezí 2 - 4 dnů. Po snesení třetího vejce samice zasedla. Průměrný počet vajec ve snůšce byl 4 vejce, ale vyskytly se také samice, které snesly vajec osm. Doba vysezování je 22 - 24 dnů a mláďata se líhnou v intervalech 2 - 3 dnů. Mláďata opouštějí hnízdní budky za 8 týdnů, ale stále se do nich v noci vracejí. Čtyři týdny od vylétnutí z budky jsou mláďata samostatná a je možno je od rodičů oddělit.
V chovu stanice CANAIMA hnízdí pyrurové rudohlaví třikrát v roce. K první snůšce dochází v lednu a již za 6 - 8 týdnů po odstavení mláďat zahnízdí podruhé.
Pyrurové rudohlaví se výborně osvědčili jako chůvy. Bez sebemenších obtíží přijmou do péče nejen mláďata jiných párů pyrurů rudohlavých, ale také např. pyrurů červenouchých nebo bělouchých a spolehlivě je odchovají.
Krmení: v chovné stanici je krmí různými plody a směsí semen / např. slunečnice, oves, rýže, proso/. Ve voliéře mají stále misku s kaší pro lorie, do které je přidáván bílý chléb.
Závěr: Již po krátké době se podařilo ve stanici CANAIMA vybudovat a zajistit vlastní populaci. Asi začátkem r.1998 bylo několik pyrurů dovezeno do Německa v naději, že se i zde podaří vybudovat stabilní populace.
Pozn.: Kdy se tento papoušek objeví v našich chovech?