Cvičení je zcela přirozené a radostné – kočka se sama snaží dělat, co se od ní žádá, protože se jí to vyplácí. Jen je někdy netrpělivá a sápe se po odměně, aniž by projevila snahu si ji zasloužit, nebo se zatváří znuděně a odejde od rozdělané práce. Obrňte se proto nekonečnou trpělivostí.
Princip cvičení je stejný, jaký využil kdysi ruský fyziolog Pavlov – spojení určitého zvuku s potravou. Nejprve musí kočka pochopit, že cvaknutí je vždy spojeno s pamlskem. Držte v jedné ruce klikr a v druhé pamlsek, o který kočka velice stojí. Cvakněte a hned jí dejte maličkou odměnu. Opakujte to tak dlouho, až kočka automaticky očekává odměnu po každém cvaknutí.
Cvaknutí klikru pak používejte jako signál, že kočka právě dělá něco správně, a zaslouží tedy odměnu. Zkuste začít sednutím. Nasměrujte kočku zadečkem ke stěně, aby nemohla couvat, a přidržte ruku s pamlskem nad její hlavou. Cvakněte klikrem v okamžiku, kdy jde její hlava nahoru a zadeček dolů – dříve než zkusí na pamlsek dosáhnout tlapkou. Hned po cvaknutí jí dejte pamlsek. Popojděte, zavolejte kočku a cvik opakujte a zdokonalujte do pěkného sednutí. Když kočka usedá sama pokaždé, když vidí nad hlavou pamlsek a klikr, můžete přidat povel „sedni“. Zase mnohokrát procvičujte a postupně nechávejte ruce blíž u těla, až kočka začne reagovat pouze na slovní povel. Každý správně provedený cvik znamená vždy cvaknutí a odměnu. Po čase, když se cvik dobře upevní, přestanete cvakat a dáte kočce jen odměnu. Pak můžete začít s tréninkem nového prvku – může to být třeba prolézání tunelu, slalom mezi tyčkami, přeběhnutí úzkého prkna položeného přes dvě židle nebo vyskočení do náruče.
Cvičení se nedá uspěchat. Nejprve musí kočka pochopit, co od ní chcete, a spojit si vaše gesto a později slovní povel s konkrétním cvikem. Pak je třeba mnoha opakování, aby se cvik správně „zažil“. Nejdůležitější však je vystihnout správnou náladu kočky a zaonačit vše tak, aby to vypadalo, že se kočka sama rozhodla si zacvičit.
Bude-li vaše kočka pro cvičení s klikrem nadaná a bude ji bavit, můžete ji naučit nejen zábavné triky, ale i pár užitečných věcí. Jednou z nich je například stříhání drápků. Vezměte do ruky klikr a připravte si pamlsky. Zvedněte kočce tlapku a pár vteřin ji podržte. Klikněte a odměňte. Další přidržení tlapky bude o vteřinku delší. Zase klik a odměna. Pokud kočka trpělivě drží tlapku a čeká na kliknutí, zkuste mírně zmáčknout drápová lůžka a vysunout drápky ven. Zase klik a odměna. Opakujte několik dnů po sobě. Když to jde dobře s jednou tlapkou, můžete začít s druhou, třetí i čtvrtou. Až když se kočka těší na snadné mlsání, požádejte někoho z rodiny o pomoc. Dejte mu do ruky klikr tak, aby ho měla kočka na očích, a vy si vezměte kleštičky. Zvedněte tlapku a dotkněte se kleštičkami drápku. Klik a odměna. Snáší-li kočka dobře dotyk kleštiček, zvedněte tlapku a zkuste jeden drápek rychle ucvaknout. Klik a odměna. Stačí každý den jeden drápek, aby se kočka nevyplašila a nepřestalo ji cvičení bavit. Měla by si začít spojovat kleštičky s mlsáním, tak aby se stříhání drápků obešlo postupně bez klikru.
Podobně lze kočku naučit například vlézt do přepravky. Předpokladem úspěšného cvičení však je, že kočka nemá s kleštičkami nebo s přepravkou ještě žádnou negativní zkušenost. Jinak je takovéto cvičení skoro beznadějné. Kočky mají úžasnou paměť a nejlépe si pamatují předměty a situace, které u nich vzbudily nepříjemný pocit ohrožení. Takovým se pak vyhýbají dlouho, někdy po celý život.
(Z knížky MVDr. Hany Žertové Od kotěte ke kočce.)