(Ne)chovatelská krize

Nějaký ten rok zpátky, kdy ještě jakžtakž fungovaly ekonomické systémy a málokdo tušil, nebo si spíše nepřipouštěl, že by mohla nastat hospodářská krize, ceny některých druhů papoušků se držely poměrně velmi vysoko, či dokonce stoupaly, přinejmenším se houpaly nahoru dolů.

Panika?

Svoji slávu například zažili papoušci Poicephalus, kdy v některých případech bylo tlačení cen nahoru až nesmyslné a mnohdy cena nesouvisela s opravdovou kvalitou ptáka. Mnohdy se tak výrazný růst cen spojoval s faktem, že již nebyla možnost dovážet papoušky z přírody a že si papoušky musíme udržet v chovech. Proč tedy tento významný fakt, že již nelze dovážet papoušky, nefunguje i dnes, když byl dříve až tak velmi zdůrazňován? Vždyť někteří papoušci měli být spíše nedostatkoví a dnes se na fórech můžete dočíst i názory, že některé druhy jsou již prostě široce zastoupeny, a není to daleko od pravdy. Tehdy jen vznikla jakási umělá panika, že kdo nenakoupí hned, za pár let některé papoušky nesežene snad vůbec či za daleko vyšší cenu. A ruku na srdce, „žrali jsme to všichni“. Tato panika je v mnohém podobná panice dnešní. Již můžeme slyšet poraženecké výroky typu „končím s chovem“, „za ty prachy se to nedá chovat“ či „dříve se mně ten druh líbil, ale dneska stojí pár korun“. Mnohokrát se můžeme v odborných článcích, knihách či na odborných přednáškách dozvědět, jak důležité je předávat si zkušenosti potřebné k rozvoji chovatelství a zvýšení počtu odchovů u určitých druhů. Všichni samozřejmě souhlasí a ve jménu tohoto „kréda“ se takto chovají a chtějí přispět k rozvoji chovatelství … Proč tedy dneska každý druhý nadává, že jsou někteří ptáci již více rozšíření a klesá jejich cena? Vždyť nešlo právě o tohle, nechtěli jsme předáváním zkušeností dosáhnout právě této situace, aby byli někteří ptáci dostupní i zkušeným chovatelům, kteří nedisponují většími příjmy, a o některých ptácích se jim mohlo pouze zdát ještě před pár lety? Několikrát jsem slyšel od několika chovatelů větších ptáků nářky, že nakoupili před krizí ptáky za určitou cenu, a teď když odchovávají, tak mladé prodávají za zlomek ceny. U těchto výroků si může posluchač domyslet, jaký opravdový záměr byl za účelem chovu těchto ptáků.

Koníček

Také si všimněte, jak byly pro mnoho lidí zajímavé některé druhy amazoňanů, když stáli několik desítek tisíc, dnes když stojí výrazně méně, tak někteří lidé zjišťují, že tenhle a tamten amazoňan vlastně ani tak zajímavý není, že se jim nelíbí ani jejich zbarvení a že ho vůbec chovat už nechtějí. Amazoňan, který stál dříve mnohonásobně větší částku než dnes, je pořád ten samý a obdivuhodný tvor se všemi nároky, strastmi i radostmi chovu jako dříve. Nechci, aby následující věta vyzněla jako nějaké otřepané „klišé“, ale chov jakýchkoliv zvířat by měl být opravdu koníčkem. Neuvědomujeme si, jaké máme štěstí, že k prožitku kontaktu s tak zajímavými tvory, jako jsou zvířata, máme mnohdy při poctivé snaze možnost mírně chov rozšířit a více či méně pokrýt mnohdy nemalé náklady tohoto koníčka. Každý koníček něco stojí a člověk to dělá kvůli prožitku. Motorkář „sype“ peníze do mašiny a pohonných hmot a může za to zažít krásnou jízdu, kulturista koníčkář nakupuje náčiní a permanentky do posilovny a odměnou je mu dobrý pocit a prožitek, že něco udělal pro své zdraví a tělo. Stejně tak u našeho koníčku je hlavní odměnou za vložené finance do ptáků především prožitek při sledování těchto zajímavých tvorů a kontakt s přírodou. Peníze za odchovy jsou už jakýmsi mimořádným plusem, kterým můžeme koníčka dále velebit. Každý správný a opravdový chovatel ví, že svému koníčku věnuje mnohdy tolik času, financí z vlastní kapsy a především nejrůznějších obětí, že peníze nejsou úplně nepodstatným faktorem chovu, ale nejsou také faktorem nejdůležitějším.

Vydržte

Přál bych si, aby všichni opravdoví milovníci papoušků nepodléhali panickým scénářům a vydrželi u tohoto „koně“. Je ještě mnoho druhů papoušků, kterých je opravdu málo, kteří čekají na svoji šanci a zvýšenou poptávku, a je ještě mnoho možností, jak chov rozvíjet. Chov není jen o papoušcích senegalských, žacích či amazoňanech modročelých. Tímto jsem se nechtěl dotknout v žádném případě chovatelů těchto papoušků. Papoušci jsou to krásní a bral bych je do voliér všechny, mít neomezené časové, prostorové a finanční možnosti. Jen jsem chtěl poukázat na to, že základny některých dříve velmi oblíbených papoušků, především v roli PET mazlíků, byly již rozšířeny tak, že se zákonitě poptávka a nabídka přibližují a každý rozumně smýšlející chovatel se nemá čemu divit. Každá krize je příležitostí k něčemu novému, třeba se alespoň naše řady ochudí o nejrůznější podvodníky, spekulanty, překupníky a bude trošku příjemnější atmosféra v chovatelských kruzích.