Podle převažující potravy můžeme cizokrajné ptáky chované v klecích a voliérách v podstatě rozdělit z chovatelského hlediska na dvě velké skupiny: zrnozobé a hmyzožravé. Většina cizokrajných ptáků chovaných u nás patří do skupiny zrnozobých. Patří sem zejména velké čeledě pěnkavovitých a snovačovitých, dále většina papoušků, holubů a hrabavých.
Základním krmivem pro astrildy, amadiny, snovače, vdovky, andulky a mnoho cizokrajných pěnkav je proso. Barva slupky není rozhodující, avšak většina těchto ptáků dává přednost prosu jemnozrnnému - senegalskému, moháru a čumíze. Proso v klasech mají všichni ptáci raději. Oblíbeným přídavkem k prosu je lesknice a niger, pro pěnkavovité ještě mnoho jiných semen podle druhu (řepka, lněné semínko, salátové semeno, mák, slunečnicové semeno apod.). Nezapomeňme, že všechna tato semena ptáci loupají a slupky padají do misky, proto před doplněním vždy napřed zbylé z misky vyfoukneme.
Kromě suchého zrna krmíme též prosem máčeným a klíčeným. Máčené zrní ponecháme 24 hodiny ve vodě a pak propláchneme pod tekoucí vodou. Ponecháme-li ho pak ještě déle v sítu a často proplachujeme, získáme (podle teploty) za další dva dny klíčené proso, které podáváme, jakmile klíčky prorazily obal zrna. Obojí dáváme vždy na jeden den a zbytek odstraňujeme.
Máme-li možnost nasít proso na záhon, krmíme tak nezralým prosem, které je pro všechny ptáky lahůdkou, velmi prospěšnou zejména v době krmení mladých. Můžeme však také podávat nezralé travní semeno, které počátkem léta velmi snadno všude získáme a jitrocelové klasy.
Nutným doplňkem potravy všech zrnozobých ptáků je zelené krmivo: mrkev, salát, špenát, ředkvičková nať, ptačinec, listy pampelišky, řebříček, kopřivy i mladá tráva. Vždy jsem se o tom přesvědčil. Zeleninu hnojenou průmyslovými hnojivy nebo postřikovanou přípravky proti hmyzu zásadně nedáváme.
Pěnkavovitým a papouškům poskytujeme v zimě též pupeny různých stromů a keřů. Výborně se k tomu účelu hodí tzv. „vlky“, tj. dlouhé výhony ovocných stromů, které v zimě stejně uřezáváme, či na jaře. Můžeme však použít též výhony lísky, topolu, vrby, černého bezu a mnohé jiné.
Všechny druhy ovoce jsou ptákům velmi prospěšné, avšak astrildi a amadiny je často ponechávají bez povšimnutí. Velmi prospěšným doplňkem pro větší ptáky, papoušky a hrabavé jsou bobule, např. borůvky, brusinky, lesní jahody, maliny, ostružiny, rybíz, černý bez, jeřabiny atd. Na zimu si mnohé z nich můžeme nasušit.
V době krmení mláďat, ale také před chovným obdobím a v jeho průběhu, připravujeme ptákům směsi bohaté na bílkoviny (měkké krmivo), které jim nahrazují hmyz, kterým krmí mláďata ve volné přírodě. Nejobvyklejší taková směs je vaječné krmivo, jehož úprava je velmi jednoduchá.
Jeden díl na tvrdo vařeného slepičího vejce promáčkneme struhadlem, smícháme se stejným dílem strouhané mrkve a přidáme strouhanou housku v takovém množství, aby směs nebyla ani příliš mokrá, ani suchá. Tuto směs dáváme vždy ráno, zbytek večer odstraníme, neboť se v teple brzy kazí. Za mrazů ji v zahradních voliérách nedáváme, zmrzla by.
Tuto směs můžeme dále zlepšovat nebo zchutňovat. Před hnízděním přidáme obilní klíčky obsahující vitamín E. Očekáváme-li u drobných ptáků líhnutí mláďat, přidáme čerstvé nebo sušené mravenčí kukly nebo jepice. Sušený hmyz smícháme již večer pouze s mrkví, aby přes noc navlhl a teprve ráno před krmením přidáme další složky. Můžeme také přidat jemně nakrájené zelené krmivo, kvasnice, bílkovinné moučky, sušené mléko, sojovou mouku, strouhaný tvrdý tvaroh, sýr, trochu vařených nebo stříhaných larev potemníka, moučky ze sušených kopřiv, vojtěšky, vitaminových nebo minerálních přísad podle ročního období, zdravotního stavu a zvláštních požadavků jednotlivých druhů ptáků.
Měníme-li často doplňkovou potravu, ovlivňujeme podstatně chuť, a tím i zdravotní stav ptáků. Hmyzožraví ptáci jsou u chovatelů méně oblíbeni, neboť jejich časově náročnější krmení vyžaduje denní přípravu měkkých směsí a mnohdy (v době výchovy mláďat téměř vždy) zřízení pomocných chovů hmyzu. Jelikož však mezi hmyzožravými ptáky jsou nejlepší zpěváci, vyskytnou se vždy chovatelé, pro které nebude obtížné zajistit pro ptáky dostatek hmyzí potravy.