První zkušenosti s aymary pruhovanými
A bylo to tu
Jednou v noci jsem však brouzdal po „netu“ a narazil na naprosto ohromující fotky aymarů, což mě donutilo nejít ani spát. Začal jsem si o nich číst všemožně dostupné články. Bylo jasno. O pár dnů později jsem si zamluvil odchovy aymarů. Konkrétně tři páry, jeden kobaltový pár a dva páry, kde jeden jedinec byl tmavě zelený a druhý přírodní a oba štěpitelní na tyrkys. Po příjezdu s ptáky domů proběhl již klasický scénář. Ptáky jsem vpustil prozatím do boxu všechny spolu a nemohl od nich odtrhnout oči. Jelikož bylo brzké jaro, nějaký čas jsem počkal na stabilnější teploty v noci a ptáky poté přemístil do menší voliéry ven. Ptáci, kteří měli sotva několik měsíců, se velmi často pářili. Velmi pěkným překvapením bylo pro mě zjištění, jakým způsobem se aymarové koupou. Kromě klasického koupání v miskách mají „originální způsob“ koupání, když na ně dopadají kapky vody. Všechny ptáky v chovu pravidelně rosím rozprašovačem a jinak to není ani u aymarů. Hned jak ucítí dopad prvních kapek vody na opeření, zavěsí se, ať už na větvičce či pletivu, hlavou dolů a roztaženými křídly se snaží pochytat co nejvíce vlhkosti. Někdy hejno aymarů vypadalo jako skupinka netopýrů.
Přišla zima
Na podzim přemisťuji veškeré ptactvo dovnitř, kde mi také začíná u některých druhů papoušků teprve chovná sezona, pro druhé odpočinková. Jelikož byli aymarové již ve věku, kdy běžně hnízdí, každý pár jsem zvlášť umístil do boxu 1 m×50 cm×50 cm a vyvěsil jsem budky. Někteří chovatelé v době hnízdění chovají aymary úspěšně i v menších boxech a také se traduje, že aymarové jsou pouze šplhavci. S tímto názorem až tak nesouhlasím, aymarové sice opravdu velmi rádi šplhají, ale pokud mají prostor, dokážou využít i křídla. Není se u ptáka také čemu divit … Někteří chovatelé chovají aymary i po více párech pospolu, jedni v tom vidí pozitiva přirozenějšího soužití těchto ptáků, jiní negativa v podobě rušení a lezení si do budek navzájem při hnízdění. Osobní zkušenost s tím prozatím nemám, a nemohu tedy posoudit, ale hejnový chov bych chtěl do budoucna určitě vyzkoušet, jelikož se domnívám, že tímto způsobem chovatel zjistí daleko více informací o papouščím druhu, který chová.
Hnízdění
Zpočátku se zdálo, že si ptáci budek ani nevšimnou, což mě překvapilo a nesedělo s vyčtenými záznamy o charakteristickém chování tohoto druhu. To se ovšem za nějaký čas změnilo a všechny tři samičky měly evidentně sestouplá vajíčka téměř současně a věděl jsem, že dojde ke snůšce. U jednoho páru jsem použil dvoukomorovou budku a u dvou ostatních normální krychlovou. Domnívám se, že na budky nejsou nikterak vybíraví a zahnízdí ve všech typech. Výhoda dvoukomorových budek je však ta, že ptáci při úleku a úprku do budky neponičí vejce. Jeden pár měl pět plných vajec a pět mláďat, druhý pár čtyři plná vejce a vyklubaná tři mláďata, ale jedno uhynulo. Třetí pár tři vyklubaná mláďata a všechna tři uhynula. V současné době sedí páry na druhých snůškách, které jsou pro ně letos poslední. Příčinu úmrtí mláďat vidím nejspíše v krmení rodiči, kdy krmí mláďata příliš hrubou stravou, přestože jsem podával pouze máčenou a klíčenou směs. Literatura však tento fakt uvádí velmi často a chovatel si to musí „vychytat“ postupnými zkušenostmi.
Krmení
V době hnízdění, kdy jsou mláďata v hnízdě menší, by se měli aymarové krmit výhradně máčenou či klíčenou směsí, aby je rodiče, jak již výše zmiňuji, nekrmili příliš hrubou stravou. Také se v prvních dnech od vyklubání nedoporučuje podávat žádné ovoce a zeleninu, pouze klíčenou směs a hodně vaječné míchanice. Když už jsou mláďata větší, můžeme rozjet pestrou škálu poživatin. Začal jsem následovně ke klíčenému zrní a míchanici přidávat jablka, mrkev, hrušky, hloh, jeřabiny, rozpůlené šípky, kukuřici, hrášek, pórek, papriku, kiwi, okurku, červenou čočku a mnoho jiného, co mě momentálně v ten den napadlo. Na podzim jsem poprvé zkusil zamrazit květy afrikánu a k mému překvapení měly vždy docela dobrou konzistenci i po rozmrazení, a tak aymarům „šly“ pod zobák. V odborné literatuře se popisuje, že obzvláště aymara citronový a šedoprsý je citlivý na nedostatek minerálů v těle. Z tohoto důvodu jsem tedy i aymarům pruhovaným v době před hnízděním podával minerály rozpustné ve vodě a strouhal sépiovou kost do vaječné míchanice. O aymarech pruhovaných se traduje, že mají velmi objemný trus, a nejsou proto vhodní jako domácí mazlíčci. Je sice pravda, že aymarové citronoví a šedoprsí nemají až tak objemný trus, ale pokud to vezmete celkově z pohledu více druhů papoušků, tak i dobře živený pyrura či Papoušek konžský nemají trus zrovna nejmenší, o jiných a větších ptácích ani nemluvě.
Povaha
Na závěr bych chtěl především vyzdvihnout povahu těchto ptáků, která je, stejně jako u každého jiného druhu papoušků, výjimečná. Jedná se především o jejich klidnost, méně časté napadání a poměrně dobrou ochočitelnost i nedokrmených jedinců, kteří mnohdy přilnou silně ke svému budoucímu držiteli. Také hlasově patří k těm méně výrazným druhům papoušků a řekl bych, že pár těchto papoušků by si mohl dovolit i člověk, který má kvůli hluku papoušků problémy se sousedy. Zkrátka, pokud jste chovatel, který je zvyklý na divočejší druhy papoušků a na ne moc velký kontakt se svými svěřenci, aymarové pruhovaní vás nejspíše mile překvapí.
