Hrátky se hříbátky 7.
Odstav od mléka
Můžeme rozlišit dva druhy odstavu – odstav od mléka, kdy hříbě přestává pít od matky a zcela přechází na běžnou koňskou stravu, a odstav od matky, tedy stav, kdy hříbě ztrácí kontakt s matkou. U volně žijících koní většinou k odstavu od mléka dochází v době, kdy se matka chystá na porod dalšího potomka, avšak koně žijí dál pospolu ve stádě, z něhož se oddělují až ve věku dvou až tří let. Tento systém brání přirozeně incestním vztahům u obojího pohlaví, dospělý hřebec si chrání své stádečko i s hříbaty do doby, kdy se dorostenci vydají do světa.
Realita domácích chovů je spíš taková, že se provádí naráz odstav od matky a tím i od mléka, tedy v době, kdy hříbě ještě saje. V oddíle jsme to měli nalajnované – když hříbata dosáhla šesti měsíců, odstavovala se (všechna naráz, tedy ve věku 6 až 7 měsíců) jednoduše proto, „že se to tak dělá“. Logika takového načasování je zhruba tato: hříbata se rodí na jaře, odstav tedy probíhá na podzim, kdy ještě počasí není příliš nepříznivé. Hříbata jsou ještě pohlavně nezralá, takže nehrozí obskakování kobyl dorostenci ve stádě – jen málokde mají celoročně pospolu stádo chovných kobyl s hřebcem, který by si kobylky před akcemi mladíků hlídal (ze zkušenosti – starší valaši takovému chování natolik intenzivně nebrání, aby obskočení kobyl ročkem zamezili). Přitom jsou již hříbata dost stará na to, aby se uživila běžnou stravou bez dokrmování mlékem.
Přestože se hříbě zdržuje většinu času od matky, je na odstav v šesti měsících ještě brzy. Koneckonců sdružování hříbat můžeme pozorovat již od prvních měsíců jejich života, kdy je jejich závislost na matce zřejmá (obr. 1), proto argument, že hříbě více času tráví s vrstevníky než s matkou, v tomto případě nemůže obstát. Pokud chceme pro hříbě vytvořit optimální podmínky, měli bychom je pod matkou nechat co nejdéle.
Většina koňských matek začne hříběti sama naznačovat, že by mohlo pití z vemínka omezit, když je hříběti zhruba 8 až 9 měsíců, a to i v případě, že nečeká další přírůstek. Některé kobyly však nechají ucucávat i starší hříbata. Přesto, když se rozhodnete v tomto věku hříbě odstavit, zjistíte, že zasušit kobylu bude mnohem snazší, než když jí odeberete šestiměsíční hříbě. Chovatel by se tedy neměl nechat ukolébat tím, že je šestiměsíční hříbě „už dost velké“ (obr. 2), ale dopřát mu skutečně kvalitní start do života tím, že jej nechá dostatečně dlouho s matkou. Výjimky přitom pochopitelně existují – například jsem zažila odstav nařízený veterinářem, když mělo hříbě zdravotní problémy spojené s přijímáním mléka, ale jde skutečně o ojedinělé případy.
Odstav od matky
Po odstavu od mléka je otázka, kdy hříbě odstavit od matky. Pokud je hříbě klisnička, není problém ji ponechat ve stádě s matkou. Ve větších stádech žijících na velkých pastvinách můžeme dokonce pozorovat, jak se „rodinné klany“ drží pospolu (obr. 3). Problém je s hřebečky, kteří mohou být schopni již ve věku asi deseti měsíců zplodit vlastního potomka, pokud jsou ponecháni ve společnosti klisen. Zejména u hřebečků je tedy nutné včas zvážit, kdy budou trvale odloučeni od matky (zajímavé je, že pokud se později synek vrátí do stáda jako valach, obvykle se přidruží opět do rodinného společenství k matce a jejím dcerám). Podobně však musíme uvažovat o odstavu i u klisniček, které mají opustit svou rodnou stáj například z důvodu prodeje. U koní totiž není dobré provádět mnoho změn naráz a odstav, stejně jako změna prostředí představují pro koně velký stres. Proto je vhodné hříbě, které má opustit stáj, nejprve odstavit, a teprve když překoná stres způsobený ztrátou své dosavadní životní jistoty – matky, plánovat jeho přesun.
Při odstavu se potomek i matka dlouhodobě stresují, pokud jsou pouze fyzicky odloučeni, ale vzájemně se slyší, nebo na sebe dokonce vidí. Takto částečně odloučeni se snaží dlouho k sobě dostat zpět, volají po sobě i řadu dní a během této doby jsou pochopitelně ve stálém stresu, hůř žerou, špatně spí, mohou si i ublížit ve snaze překonat bariéru, která jim brání dostat se k sobě. Pokud chovatel nevydrží a pustí je během těch prvních, „uřehtaných“ dní k sobě, stres jen následným opětovným odloučením zbytečně prohloubí.
Rychlejší způsob je odloučit je natolik, aby na sebe neviděli ani se neslyšeli. V takovém případě je rozumným odstavem odvezení matky do jiné stáje. Kobyla se snáz adaptuje na jiné prostředí než hříbě a hříbě přitom můžeme ponechat v jeho dosavadním stádě, kde má své vrstevníky i „tetičky“, na které je zvyklé, což jeho stres pomůže zmírnit. Na obrázku 4 je osmiměsíční hřebeček, jehož matka byla odvezena při odstavu do stáje vzdálené několik kilometrů. Hříbě během prvních několika hodin občas zařehtalo a čekalo, zda se matka ozve, ale mezitím trávilo čas běžným životem – s vrstevníkem a „tetičkami“, jak bylo zvyklé, odpočívalo v seně, krmilo se z krmítka s ostatními. Matka ve společnosti nových koní během pár minut přestala řešit ztrátu potomka a začala navazovat vztahy v novém stádě, aby posléze také zakotvila u krmítka se senem (obr. 5).
Krmení pomáhá koním překonat stres. Pro vývoj hříběte je velmi důležitá výživa, zejména v tomto krizovém období. Kromě sena či pastvy by mělo dostávat vyváženou stravu přizpůsobenou potřebám jeho růstu a vývoje. V tomto ohledu se spoléhám na krmné směsi sestavované odborníky, kteří mají dlouholetým výzkumem podložený kladný vliv na zdraví hříbat. Chovatelé by se měli vyvarovat přehnaného překrmování hříbat jádrem. Obezita a vývojové vady jsou příliš vysokou daní za „pěkná kulatá“ hříbátka.
