Organizátoři našich výstav mají své zkušenosti při přejímce a odesílání zvířat. Je až s podivem, v čem naši chovatelé zvířata na výstavu přivezou. Z vozidel přinášejí různé aktovky, krabice či pytle. Mnohdy přitom nejde o chovatele špatné. Svá zvířata mají na dobré úrovni a při výtce argumentují: vždyť je vezu jen 10 km!
Každý chovatel by si měl uvědomit, že každé přemístění zvířete mimo chovatelské zařízení způsobuje zvířeti stres, které je o to větší, pokud je „chovatel“ převáží výše popisovaným způsobem. Zasílá-li zvířata na výstavy vyššího typu a mnohdy na velké vzdálenosti, musí transportu věnovat patřičnou pozornost. A zde je třeba upozornit na dvě skutečnosti. Podle těchto by také chovatel měl mít k dispozici i různé přepravky.
Při dopravě autem, nejčastěji chovatelé používají přepravky hranaté či obdelníkové. Většinou jde o přepravky zhotovené z lehkých materiálů (překližka, sololit, plast) - jsou zhotoveny pro tři zvířata. Samozřejmostí musí být dostatečný větrací otvor. Měl by činit alespoň třetinu víka. Chovatelé často používají pletivo. Při přepravě v letních měsících nezapomeňme na dostatečné větrání kufru auta. Organismus králíka je velmi citlivý na přehřání. Při silném přehřátí - hypertemii zvířata hynou. Někteří chovatelé používají vyřazené přepravky na vajíčka (nízké), kde po úpravě dna a příp. rozdělení na dvě (podle velikosti plemene) tyto plně vyhovují.
Pokud zvířata na výstavy chovatel zasílá dráhou, nebo nedejbože poštou, musí ctít určité zásady. Především je nutné zajistit nepropustnost dna, ale i zabezpečit přepravku tak, aby nemohlo krmivo nebo stelivo vypadávat z přepravky. Tvar přepravek musí mít alespoň jednu stěnu zkosenou. Toto je velmi důležité, uvědomíme-li si, že např. při národních výstavách je vagon naplněný až po strop. Je lépe v přepravce mít více větracích otvorů v různých stěnách. Uvnitř přepravky je dobré umístit na podlahu rošt. Zvířata na výstavu přijdou neznečištěna. Pokud králíky zasíláme na větší vzdálenost, bývá zvykem vložit do přepravky i kousek krmiva jako např. seno, mrkev, suchý chléb, kukuřičný klas atp. V této souvislosti musím připomenout, že hmotnost přepravky nesmí přesáhnout 15 kg. Některé stanice spěšniny skutečně váží a odmítají těžší přijat k přepravě.
Chovatel nesmí zapomenout na schránku, či přihrádku na oceňovací lístky nebo veterinární potvrzení. Mnozí chovatelé, ale i organizátoři výstav dělají chybu v tom, že zvířata vyskladněná z přepravek okamžitě napájí. Takto přijde mnoho králíků na onen svět. Pokud je králík rozehřátý, je bezpodmínečně nutné nechat ho zchladnout a až po určitém čase napojit. Podobné chyby se dopouštějí pořadatelé, když nedostatečně zastíní výstavní klece a rozehřáté králíky napojí. Nedivím se potom chovatelům, že určitým organizacím odmítají zvířata na výstavu poskytnout. V téhle souvislosti mě napadá, že někteří chovatelé svým jednáním nahrávají tzv. „ochráncům“ zvířat, kteří by králíka či iné živočichy viděli rádi pouze ve volné přírodě, nikoli v klecích, i když jde o domestikovaná zvířata. Proč by právě organizovaní chovatelé, kteří vytváří svým svěřencům pěkné prostředí a dobrou péči, měli díky některým „chovatelům“ být v zorném úhlu „ochránců“. Tito by se měli zaměřit na ty chovatele, u kterých zvířata strádají a není jim věnována dostatečná péče. Takových je jistě dost a stačí se podívat kolem sebe.