Podívala jsem se nejdříve po kočičích hotelech, ale nakonec jsem neměla to srdce tam našeho kocourka umístit. Napadlo mě, jestli neexistuje nějaká profesionální hlídací agentura, něco co funguje jako u dětí. Hledala jsem proto na internetu a našla jsem. Firma vypadala velice důvěryhodně: její webová prezentace byla na špičkové úrovni, měla uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu, spolupracovala s Nadací na ochranu zvířat a všechny její zaměstnankyně byly vysokoškolsky vzdělané. Rozhodli jsme se proto s manželem tuto agenturu vyzkoušet a vyplnili jsme objednávkový formulář.
Velmi brzy se nám ozvala naše budoucí „catsitterka“ (toto oslovení jsme později poznali z její vizitky) a potvrdili jsme si termín úvodního setkání, kde jsme si měli ujasnit všechny podrobnosti ohledně hlídání. Jelikož byla naše catsitterka po telefonu velice příjemná, na osobní setkání jsme se těšili. Když k nám pak dorazila, potvrdil se náš předpoklad a bylo vidět, že svoji práci skutečně miluje. Cítili jsme, že o našeho kocourka bude dobře postaráno. Sepsali jsme tedy všechny úkoly, podepsali dohodu o hlídání a předali jí klíče.
Ačkoliv měl náš kocourek vše zajištěné, stejně se nám po něm během dovolené stýskalo. Naštěstí nám od naší catsitterky chodila každý den MMS, kde byl kocour zachycen při různých aktivitách: jak papá, jak si hraje nebo jak se mazlí. Byli jsme z toho úplně nadšení a zároveň jsme měli jistotu, že je s ním i s naším bytem všechno v pořádku. Po příletu zpátky jsme proto ani nebyli nervózní, jak to doma bude vypadat. A skutečně, všechno bylo v naprostém klidu, kocourek nevypadal naštvaně ani pohuble a my jsme se tím stali moderními chovateli, co mohou svobodně cestovat.