Kůň v pohodě Díl 31.: Aby byla pohoda i v létě
Už zákony a vyhlášky přikazují všem chovatelům koní zbudovat pro ně stáj nebo aspoň přístřešek, kam se mohou schovat při nepřízni počasí. Většina lidí si pod pojmem nepříznivé počasí představí vichřice a fujavice, ale kdo měl kdy možnost sledovat koně držené v režimu 24/7, zjistí, že nejvíce času v přístřešku či na jiném chráněném místě stráví v létě, kdy je venku horko, pálí slunko a všude se rojí hmyz. Důvody jsou hned dva:
1. Kůň se snadno přehřeje, protože je přírodou stvořen k tomu, aby si teplo vyráběl a neztrácel ho snadno. Na svoji hmotnost má poměrně malý povrch těla, takže ochlazování je pro něho náročnější než pro rukatého a nohatého člověka, a to i když je pokrytý jen řídkou letní srstí a má minimum podkožního tuku. Kůň má obrovskou masu svalů, které při pohybu vytvářejí skutečně hodně tepla, navíc se teplo uvolňuje a koně zahřívá i při trávení vlákniny bakteriemi v jeho zadním střevě. Představte si, že díky tomu všemu se musí koně chladit až čtyřikrát více než člověk – když je vám horko, koni je čtyřikrát tepleji!
2. Kůň je doslova magnetem pro nejrůznější hmyz. Láká ho koňský pach, především tehdy, když je kůň zpocený. Rozšířené podkožní cévy, kterými ochlazuje svoji krev, doslova zvou krev sající druhy k hostině. A navíc se hmyzu nedokáže příliš dobře bránit. Protože se musí pást, nestíhá se neustále ohánět a škrábat zuby, jeho kštice a hříva je bez šance, že by odháněla mouchy z očí a prsou, stejně tak mu nepomůže ani škubání podkožních svalů. Mávání ocasem sice do jisté míry chrání mezinoží před většími mouchami a ovády, ale mnohý menší hmyz na švihající žíně vůbec nereaguje a bez rušení štípe a zraňuje citlivou kůži na spodní straně břicha, vemínka či šourku.
Samozřejmě koně si zvyknou na všechno, většinou. Ale tyto letní trampoty jim mohou brát velkou chuť do práce i do života, i když se jedná o jedince velmi flegmatické. Jsou však koně, kteří toto období snášejí velmi špatně; ať už jsou to alergici na hmyz, nebo prostě jen citlivější a vznětlivější jedinci, které dokážou mouchy rozběsnit k nepříčetnosti. Pokud chcete, aby váš kůň byl v pohodě i během nadcházejících veder, možná bude dobré mu v tom trochu pomoci. Takže pojďme na pár tipů, jak mu zpříjemnit léto – nebo už i tyto překvapivě horké jarní dny.
Větrané stinné místo
Dr. Brian Hampson, australský vědec a horseman, prováděl výzkumy na domácích koních, aby zjistil, kolik toho denně nachodili v různě velkých výbězích. Při nich mimo jiné zjistil, že velkou část dne koně trávili postáváním ve stínu pod skupinkou stromů. Skutečně stromy, které mají bohatou korunu, poskytují jeden z nejlepších stínů, protože dovolí vánku profukovat ve větvích i pod nimi a tím ochlazují ukryté koně, lidi či jakékoli jiné tvory. Je dobré, pokud je ve výběhu či na dostupném místě skupina stromů; koně se pod ně rádi schovávají před sluncem i hmyzem.
Pokud nejsou k dispozici stromy, měli by mít koně žijící venku volný přístup do vhodného přístřešku. Ráda bych se tady pozastavila nad slovem „vhodný“. Mnoho dřevěných budek totiž v létě slouží jako nízkoenergetická sauna, ne jako místo poskytující chlad a stín. Nízká střecha, často plochá a neodizolovaná, se sluncem rozpálí a zahřívá i vzduch uvnitř. Tři stěny pak zcela znemožní proudění vzduchu; horko nemůže ven, chlad dovnitř a koním je tady hůř než venku na přímém slunci. Pokud tedy chcete, aby přístřešek měl pro koně význam i v horku, co nejvíce ho otevřete – může to být jen střecha na čtyřech kůlech nebo aspoň zajistěte dva velké otvory, kudy bude vzduch proudit. Další možností je velký vstup či úplně chybějící jedna stěna a střecha „na nožkách“, čili dostatečně velká mezera mezi zbylými stěnami a střechou. Pomůže také to, když bude přístřešek umístěný pod stromy. Pokud vybudujete šikmou střechu a opatříte ji menší půdičkou například na seno či slámu, ještě zlepšíte chladnější klima uvnitř. Samozřejmě nejlepší je poctivý zděný přístřešek, stáj nebo třeba zpřístupněná stodola. S co nejvyšším stropem. Čím je strop vyšší, tím lépe pro koně.
Do uzavřeného prostoru se hmyzu moc nechce. Pokud si chcete být naprosto jistí tím, že uvnitř nebude koně nic obtěžovat, můžete vchod do přístřešku opatřit nastříhanou záclonou, různými „korálky“ nebo speciálními svislými plastovými pásy, které také dokážou zabránit vniknutí deště a větru v chladnějším ročním období.
Koně často tráví velký kus horkého letního dne ve stínu, přesto tam nevydrží déle než asi tři hodiny. Přepadne je hlad a oni vyjdou ven, aby se šli na chvíli napást. Trávicí trakt koní totiž musí být neustále zčásti naplněný, aby dobře fungoval. Například už za čtyři hodiny hladovění se mohou začít tvořit žaludeční vředy. Proto není dobré koně v horku někam zavírat; spíš jim nechejte volnou ruku v tom, kdy se půjdou schovat do stínu a kdy se půjdou napást. Nebo jim do přístřešku nabídněte i seno; výborně doplní šťavnatou pastvu vlákninou, koně zasytí a působí dieteticky.
A nezapomeňte ani na vodu! Právě v létě jí mají mít koně dostatek, protože horko je připravuje o cenné tělesné tekutiny více než cokoli jiného.
Pastva v noci
Při této příležitosti bych ráda zmínila jednu důležitou věc: koně nemají život rozdělený na bílý den plný aktivit a černou noc strávenou spánkem „v pelíšku“. Jim je jedno, jestli je den, nebo noc, zrak mají dobrý i ve tmě a jejich život je mezi tyto dvě části dne pěkně rozdělen. Dokonce v létě, kdy jsou dny plné obtížného hmyzu a nesnesitelného vedra, se aktivita – rozuměj pastva – přesouvá na mnohem přijatelnější noční hodiny. Pokud to jenom jde, dopřejte koním přes horké dny možnost podřimování v dobře větraném stínu a v noci možnost jít na pastvu. Však ono stačí sledovat stádečko ve večerních hodinách, jak najednou ožije; vídávala jsem nejednou, jak koně v létě přes den „spící jako panny“ po večerním krmení vystřelili zpět na pastvinu, kterou si jako znovuzrození oběhli dokola, aby poté začali honem dopásat to, co ve dne zameškali. V tomto případě má dokonce i smysl dávat koni pastevní náhubek právě na noční hodiny, pokud nechcete, aby ho nosil 24 hodin denně.
Kamarádi proti hmyzu
Aby kůň žijící v režimu 24/7 byl skutečně v pohodě, je třeba věnovat péči složení stáda. Každý by tu měl mít svého kamaráda, spřízněnou duši, s níž mu bude dobře a s níž si mohou navzájem prokazovat velmi prospěšné služby. Jednou z nich je i odhánění hmyzu z hlavy a hlavně očí ocasem. Kštice a hříva koní není často dostatečně dlouhá, aby svému majiteli tuto službu udělala, proto koně velmi rádi využijí švihající ocasní žíně svého kamaráda, pod které si svoji hlavu schovají. V létě je tak můžeme často vidět, jak ve dvojičkách postávají hlava – zadek a každý svým ocasem oplácává i obličej svého druha. Výhoda je dobře znát: pokud nějaký kůň zbude, mívá často plné oči much, mnoho času tráví třepáním hlavou, místo aby se pásl nebo sbíral síly odpočinkem. A mouchy v očích jsou první krok k nepříjemným zánětům spojivek, v horším případě i k těžkým zánětům oční koule, například rohovky.
Mouchy si sedají na kdeco: různé předměty, těla jiných zvířat nebo na hromádky hnoje. Stejnýma nožičkama pak sednou koni do oka, nebo aspoň k očnímu koutku. Je jasné, že snadno přenesou do těchto citlivých míst četné bakterie, které pak vyvolají bolestivé záněty. Není proto ostuda koně před hmyzem chránit i „uměle“!
Kosmonauti na pastvině
Je to sice velmi nepřirozené, ale věřím tomu, že většina koní lidem poděkuje, když jim na hlavy či celá těla navléknou různé sítě, třásně či speciální letní „oblečky“. A v dnešní době už není problém si sehnat takové, které nejlépe vyhovují vašim podmínkám a skutečně fungují; chrání citlivé části těla před hmyzem, a dokonce i před horkem a sluncem. Mnohé z těchto dek, kamaší či masek jsou vyrobeny ze speciálního materiálu, který odráží sluneční paprsky a působí tak chladivě nebo aspoň filtruje ultrafialové záření.
Pokud chcete chránit oči koní před hmyzem, stačí mnohdy čelenka s třásněmi, která se dává na ohlávku a nahrazuje nedostatečně dlouhé a husté žíně kštice. Udělá v tomto velmi dobrou službu za málo peněz. Někteří majitelé upřednostní síťované masky přes oči; některé mají výhodu, že mohou zakrýt i uši nebo nozdry, mohou mírnit ostré slunce či filtrovat UV záření. Taková síť by měla být dostatečně pevná, aby od očí odstávala, protože jinak bude více vadit a škodit než pomáhat. Také ne každý typ bude sedět jakémukoli koni! Myslete na to, že koně mají různé rozměry a tvary hlavy a možná budete muset vybírat z několika různých značek, než najdete tu skutečně odpovídající masku, v níž se bude kůň cítit dobře.
Koně popocházející po pastvinách ve stříbrných oblečcích možná někomu budou připadat jako americké šílenství, avšak pokud jsou citliví na hmyz nebo alergičtí na jeho sliny, budou si v tom lebedit. Konečně je bude síťovaný materiál chránit před pokousáním a umožní jim se nerušeně pást či odpočívat. Raději mít koně „oblečeného“ než rozškrábaného a vzteklého.
V současné době se dokonce dají sehnat i letní kamaše, jejichž účelem je především chránit bílé odznaky na končetinách před spálením od sluníčka, které může ještě podpořit obsah některých látek v rostlinách na pastvě či v seně.
Chemie
Pro pohodu koní je velmi často nutné opustit vše přirozené a drze sáhnout po „chemii“: ta dokáže odpuzovat hmyz i ve chvíli, kdy se před ním kůň nemůže schovat do budovy či oblečku. Marná snaha ukázala, že bohužel ty přirozené „babské recepty“ nejsou právě nejúčinnější a podávání česneku nebo pivovarských kvasnic či potírání ořechovým listím se často míjí účinkem. Většinou musíme sáhnout po řádném repelentu a aspoň někdy využít jeho služeb. Ať už se jedná o spreje, roztoky nanášené houbou, nebo různé kuličky „roll on“, mějte na paměti dvě zásady:
1. Když poprvé používáte nový přípravek, vždy nejdříve aplikujte trochu na kousek holé kůže, například ve slabině, a počkejte den či dva, zda se neukáže nějaká nežádoucí reakce. Pokud je vše v pořádku, můžete repelent na koně použít.
2. Prostudujte si návod výrobce, abyste znali případné nežádoucí účinky či situace, kdy tento repelent není vhodný. Většinou přípravky „nedrží“ tak dlouho, jak je psáno, především když se koně potí nebo je myjete. A zajímavé je, že jeden přípravek nemusí působit na všechny koně stejně, a dokonce i na jednoho koně může jeden rok účinkovat spolehlivě a další léto je zcela neúčinný.
Koně není nutné – ani dobré – zavírat přes letní parna do stájí. Dovolte jim volný pohyb po celou dobu, pouze jim život ve slunečních paprscích a mezi létajícím hmyzem zpříjemněte několika vychytávkami. Díky nim budou v pohodě i tato zvířata stvořená pro chlad a zimu!
