Vejce nad zlato – 5. část, O krmení drůbeže
Mléčné výrobky
Nejdostupnějším krmivem živočišného původu je mléko a mléčné výrobky. Mléko podáváme raději kyselé (kyšku), čerstvé mléko by rychle začalo kysat a nabřesklé by pak drůbeži působilo zažívací problémy.
Výhodná je také syrovátka, podmáslí nebo tvaroh. Ve všech případech jde o zdroj plnohodnotné bílkoviny. Syrovátka vzniká při výrobě sýra nebo tvarohu. Bílkoviny v mléce se vysrážejí syřidlem, sýřenina se oddělí. Protože se syřidlem sráží jen část bílkovin (kaseiny), v syrovátce ještě bílkoviny obsaženy jsou (většinou albuminy).
Kromě bílkovin obsahuje syrovátka vitaminy B1, B2, B6, B12, C a E. Z minerálních látek jsou to především hořčík, fosfor, vápník, draslík, sodík, zinek. Další součástí je mléčný cukr.
Pro krmné účely se využívá i syrovátka různě upravená – např. sušená, drožďovaná. Zakoupit je možné různé přípravky s obsahem syrovátky. Zejména v zimním období se osvědčilo přidávat do míchanic pro nosnice sušenou syrovátku.
Jak název napovídá, podmáslí vzniká při výrobě másla po oddělení tuku. To důležité, tj. bílkoviny, v něm zůstává oproti mléku nezměněné. Acidofilní mléko vzniká zkvašením termofilním mikrobem rodu Laktobacillus. Má velmi dobré účinky při střevních katarech, zvyšuje obsah hemoglobinu a váhové přírůstky. Při jeho zkrmování je potřeba drůbeži přidávat vápník.
V mléce a mléčných výrobcích jsou zastoupeny všechny nepostradatelné aminokyseliny v odpovídajícím poměru. Mléčné produkty mají dobré dietetické účinky, podporují rozvoj žádoucí mikroflóry. Svým kyselým pH potlačují růst nežádoucích mikroorganismů v trávicím traktu. Působí tak např. i jako prevence proti kokcidiím.
Maso, kosti, vnitřnosti …
Zdrojem plnohodnotných bílkovin a jiných cenných látek jsou také maso, kosti nebo vnitřnosti, využít lze i krev. Pokud je zkrmujeme, tak jen čerstvé, očištěné a tepelně opracované. A to i kuchyňský odpad. Pro využití kostí jsou vhodné drtiče kostí.
V krmných směsích pro drůbež se dříve používaly i masokostní, kostní i péřové moučky. Podle zákona o krmivech jsou v současnosti pro krmné směsi pro drůbež některá krmiva zakázaná. Jedná se např. o kvasnice vyrobené na n-alkánech, masokostní moučky, péřové moučky, produkty z krve aj.
Rybí moučky
Do směsí se používají rybí moučky, které jsou bohatým zdrojem bílkovin a energie. Složení závisí na surovině a způsobu zpracování. Rybí moučky mívají obsah tuku kolem 10 %, ty jsou zdrojem hodnotných mastných kyselin. Při skladování je riziko žluknutí tuků. V domácích podmínkách můžeme zkrmovat ryby (např. malé rybky) nebo rybí vnitřnosti. Měly by být tepelně opracované a čerstvé. Maso nebo vejce mohou mít při zkrmování většího množství ryb rybí příchuť.
Kvasnice
Zdrojem velmi kvalitních bílkovin, vitaminů skupiny B a provitaminu D jsou krmiva, která obsahují kvasinky. Patří k nim pivovarské kvasnice, sulfitové kvasnice a droždí (pekařské kvasnice). Pivovarské kvasnice jsou odpadní kvasnice z pivovarských kvasných kádí. Čerstvé obsahují až 90 % vody. Používají se i lisované a sušené. Kvasnice sulfitové se vyrábějí z odpadních sulfitových louhů při výrobě celulózy a papíru. Za určitých okolností mohou obsahovat více kadmia.
Kvasnice obsahují nejen plnohodnotné bílkoviny, ale také vitaminy skupiny B, antioxidanty, lecitin. Podporují trávení a látkovou výměnu. Zvyšují chutnost krmiva. Vysoké dávky na drůbež působí škodlivě. V sušině krmné dávky drůbeže by jich nemělo být víc než 10 %. Podávat je můžeme čerstvé nebo sušené.
Díky tomu, že kvasnice obsahují živé kvasinky, které se v příznivém prostředí dále rozmnožují, můžeme krmiva drožďovat. Při drožďování krmiv se jadrná krmiva obohacují kvasinkami. Kvasinky pro svůj růst potřebují teplotu 25–30 °C a dostatek cukrů. Na 100 kg krmiva se použije asi 1 kg droždí. Droždí se nejdříve rozmíchá ve vodě teplé asi 40 °C, pak se teprve přidá do krmiva. Co půl hodiny je hmotu třeba promíchat, aby se do ní dostal vzduch, který kvasinky také potřebují k životu. Krmivo je zdrožďované po 12 hodinách.
Hmyz, kroužkovci …
Pro drůbež, která má možnost se pohybovat ve výbězích, je nezanedbatelným zdrojem bílkovin hmyz, kroužkovci, členovci, plži apod. Uvádí se, že dostatečný výběh může poskytnout až polovinu potřebného množství NL. Pokud máme výběh menší, můžeme se naší drůbeži alespoň pokusit vyrobit červiště.
Výroba červiště:
Na vhodném místě, nejlépe v odlehlé části zahrady, se vyhloubí jáma o rozměrech 0,5 krát 0,5 krát 0,5 metru. Nasype se do ní řezaná sláma, na ni vrstva hlíny a zase sláma. Obsah se zalije něčím, co přiláká mouchy, např. krví. Asi za týden se objeví první larvičky a za čtrnáct dnů můžeme larvy vybírat. Vytažený obsah je třeba propláchnout vodou a může se podávat: „Slepičky, pochutnejte si!“
Jako náhradního krmiva živočišného původu lze využít také vejce, i ta, která se vyřadila z líhně po prvním prosvětlování. Je však nutné je důkladně uvařit.
Minerální látky
Krmiva obsahující minerální látky představují k těm s ostatními živinami jen malou část krmné dávky. Proto jim říkáme přísady. Přesto jsou velmi důležitá. Nedostatek minerálních látek se nikdy neprojeví hned. Příznaky jsou viditelné až po určité době a to už se většinou nedají napravit. Nedostatek minerálních látek má vliv na růst, tvorbu kostí, produkci i zdravotní stav.
Zdrojem vápníku je mletý vápenec. Drcený vápenec – grit – pomalu a rovnoměrně uvolňuje vápník, podílí se i na mechanickém trávení ve svalnatém žaludku drůbeže. Stejně tak rozmělňování potravy napomáhají kaménky nebo písek.
Zdrojem vápníku, fosforu a některých stopových prvků jsou vaječné skořápky. Zkrmují se tepelně ošetřené a drcené.
Nezbytnou součástí krmné dávky je kuchyňská sůl. Musí být jemně mletá a do krmiva dobře zapracovaná a promísená. Přidává se v množství 0,5–1 %. Velká množství nebo špatně rozmíchaná sůl můžou způsobit otravu. Zdrojem kuchyňské soli pro slepice nás drobnochovatelů jsou nejčastěji kuchyňské zbytky.
Do svých krmných směsí můžeme přidat i další minerální a krmné přísady. V dnešní době je jich na trhu velké množství.
